"Nejdřív jsme byli užaslí. Radovali jsme se, že je bobr zpátky. Už tehdy jsem ale říkal, že budou potíže. A nikdo mi nevěřil," vzpomíná hospodář karvinské pobočky Českého rybářského svazu Leopold Borkala. Jeho předpoklad se splnil.
Bobrům se totiž ve Stonavě tolik daří, že se podle mluvčí obce Doroty Havlíkové nadprůměrně množí a okupují celá teritoria. "Potíž spočívá v tom, že mnohdy neuvěřitelně silné kmeny stromů malí bobři pokácejí ve větším množství, vytvoří hráz a umělou přehradu, která zatápí údolí. Rybáři pak nemají pro ryby vodu a stále musí hráze bourat," říká starosta Stonavy Ondřej Feber.
Jak se bobra zbavit nebo ho umravnit, když je chráněný?
Leopold Borkala potvrzuje, že bobři jsou za jeden den schopni postavit třeba i půl metru vysokou hráz. Ta brání v průtoku vodě, která místo vtékání do rybníka zůstává na louce. Rybář teď proto musí každý den procházet asi pětikilometrový úsek, který je působištěm bobrů, a v případě objevu nové hráze přivolat své kolegy, kteří bariéru odstraní.
"Obrana je složitá i s ohledem na to, že bobr je chráněné zvíře. Ochránci přírody nám radí úpravu potoka, ta je ale finančně náročná a navíc není jisté, že by to zabralo," zmiňuje Leopold Borkala.
Podle ochránců přírody je v celém Moravskoslezském kraji zhruba padesát bobrů a jejich počet roste.