Potkan (ilustrační foto)

Potkan (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Moravskoslezský kraj trápí statisíce potkanů, do kanálů míří tuny návnad

  • 4
Jsou jich statisíce a jako silniční síť využívají kanály. Těmi míří na sídliště, ke stánkům s občerstvením nebo k vývařovnám. Hledají vyhozené zbytky a nacházejí jich všude dost. Potkani se díky tomu rychle množí. Desítky deratizátorů na ně teď líčí přímo v kanalizační síti nástrahy. V Moravskoslezském kraji odstartovala plošná deratizace.

„Cílem je udržet počet potkanů v síti na stabilizované úrovni. V každém městě jsou jich tisíce,“ uvedl mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Marek Síbrt.

Do chodeb kanálů, ale také kanalizačních čerpacích stanic či čistíren odpadních vod tak míří více než tři tuny nástrah. Další návnady ve svých objektech nechávají pokládat sama města a obce či firmy.

Potkanů totiž neubývá. Díky tunám potravin vyhazovaných do popelnic i do odpadních vod.

„Tyto potraviny se stávají ideální potravou pro potkany, kterým se výborně daří. Rychle a nekontrolovatelně se pak rozmnožují. Snažíme se o problému informovat už od základních škol, ale situace se nelepší,“ poznamenal ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Jan Tlolka.

Kritickými místy jsou potravinářské podniky, sídliště, okolí vývařoven či nemocnic. „Obecně jsou to místa, kde je dostatek potravy. V okolí sběrných nádob a všude tam, kde by se mohly hromadit zbytky potravin,“ uvedla Radka Vanková, vedoucí oddělení vztahů s veřejností Ostravských vodáren a kanalizací, které se starají o kanalizační síť v Ostravě. Společnost teď na jaře také plošně nechává klást nástrahy.

Města přijde hubení na desetitísice korun ročně

Kanály jsou pro potkany zásadní, díky nim se rychle přesouvají za další potravní nabídkou. „Používají je pro přesun z bodu A do bodu B a tam si dále hloubí spletitou síť chodeb,“ popsal mluvčí Síbrt. Vyhloubené chodby jsou jedním z hlavních znaků výskytu potkanů. Například Opava si populaci hlodavců podle nich každoročně hlídá.

„Máme zmapovaná místa podle znaků výskytu, kterými jsou nejčastěji specifické díry v zemi. Mapování pro nás každý rok dělá student na praxi,“ říká vedoucí opavského odboru životního prostředí Marie Vavrečková. Kritickými místy jsou v Opavě sídliště v Kateřinkách a na Olomoucké ulici a centrum města.

Boj proti hlodavcům

  • Do 1 837 kilometrů kanalizací v kraji se postupně klade více než 3,3 tuny nástrah proti potkanům.
  • Jde asi o 42 tisíc kusů nástrah, ty kromě jedu obsahují i lákadla pro hlodavce, třeba ovesné vločky.
  • Přesné počty množství potkanů v kanalizacích nikdo nezná, v jednotlivých městech jde však o tisíci až desetitisícihlavé populace.
  • Kritickými místy jsou sídliště, okolí vývařoven nebo místa, kde lidé krmí ptactvo a jiné živočichy.
  • Hubení trvá od konce dubna do konce června – začalo v Českém Těšíně a na Opavsku, teď jed kladou na Třinecku, Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Havířovsku, Novojičínsku a Frenštátsku.

V Bruntále se loni potkani kromě obvyklých sídlištních stanovišť začali často objevovat i u Kobylího rybníka. Město kvůli tomu dokonce zakázalo krmení kachen a holubů.

„Obzvlášť v místech, kde docházelo k problémům s koncentrací hlodavců. Na tato místa jsme umístili i tabulky s výzvou a zákaz stále trvá. Letos takový problém s hlodavci neevidujeme. Přesto, jako každý rok, přistupujeme k plošné deratizaci městských objektů,“ sdělil mluvčí města Jiří Ondrášek.

V Bohumíně obvykle deratizátoři míří na hustě osídlená sídliště v ulicích Mírová, Nerudova, Alešova či Okružní. „Častěji deratizátory povoláváme i na ulici 9. května pod železárenský most do míst, kde jsou dvě menší soukromé ubytovny,“ doplnila mluvčí města Lucie Kolková. Sdělila, že hubení potkanů město ročně přijde na 100 tisíc korun.

A vysoko se náklady šplhají i jinde. Třeba Karviná za deratizaci ročně zaplatí 150 tisíc, Frýdek-Místek v posledních dvou letech hubil potkany za 70 tisíc ročně. Severomoravské vodovody a kanalizace jen momentální jarní akce přijde na 1,9 milionu korun. Další statisíce na potkany společnost vydá na podzim.

„V případě potřeby bude na podzim následovat takzvaná ohnisková deratizace, která řeší především problematická místa,“ upřesnil Marek Síbrt. Dodal, že kladené nástrahy se zasypávají a nejsou dostupné pro děti či domácí mazlíčky.

Podle novojičínského deratizátora Jaroslava Surého je potřeba proti hlodavcům bojovat pořád. „Nejsme schopni je vyhubit stoprocentně. Posledních několik let navíc nebyly pro potkany příliš tuhé zimy a spotřeba nástrah roste,“ uvedl s tím, že omezit jejich výskyt lze jen nevyhazováním zbytků potravin.