Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bratry rozdělila válka. Jeden bojoval za Brity, druhý musel do wehrmachtu

  18:55aktualizováno  18:55
Jen málokterou rodinu rozdělila 2. světová válka a následná komunistická diktatura tak, jako Niemczykovy z Třince. Jeden bratr utekl do zahraničí, aby později seskočil do protektorátu coby parašutista, druhý naopak musel narukovat do wehrmachtu.

Bratranci Pavel (vlevo) a Karel Niemczykovi. Pavel Niemczyk, syn parašutisty Karla Niemczyka, žije v Austrálii a za rodinou do Třince pravidelně dojíždí. Otec Karla Niemczyka musel za války narukovat do wehrmachtu, byl zraněn na ruské frontě. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Kdyby otec neemigroval, komunisté by jej zabili,“ vzpomíná na svého tatínka Pavel Niemczyk, syn Karla Niemczyka, člena zahraničního odboje, který v roce 1944 seskočil do protektorátu v rámci paravýsadku Calcium.

Do vlasti svého otce přijel z australského Sydney, kde žije, na návštěvu rodiny, hlavně svého bratrance Karla (mladšího – pozn. red.), který dodnes žije v Třinci.

Výsadek Calcium

Byl na území tehdejšího protektorátu Čechy a Morava vysazen v dubnu 1944 s ryze zpravodajskými úkoly. Jeho hlavním přínosem bylo zprovoznění vysílačky Milada, jejímž prostřednictvím byly do Londýna vysílány zpravodajské informace získané domácím odbojem, hlavně skupinami Rada tří a Zpravodajskou brigádou. Radistou Calcia byl právě třinecký rodák Karel Niemczyk. Skupina se po vysazení zapojila do domácího odboje, zradou konfidentky ale byla její činnost prozrazena a při přesunu na nové působiště se členové desantu dostali do několika přestřelek s gestapem.
Při nich byl zabit velitel Jaroslav Odstrčil, Josef Gemrot těžce zraněn. Sám Karel Niemczyk se dostal do přestřelky s gestapem nedaleko Netína. Při té byl zraněn Josef Kabele, odbojář, který se k výsadku připojil, a Karel Niemczyk musel postřeleného muže dostat do zhruba třicet kilometrů vzdáleného bezpečného úkrytu.
„Vážně, Josefe, Tebe Němci nesmí dostat živého. Něco by z Tebe už nějak dostali. A to by přišlo o život minimálně sto lidí. Není čas se dohadovat. Buď půjdeš, nebo Tě tady na místě zastřelím!“ zaznamenal ve svých vzpomínkách Karel Niemczyk dramatickou situaci v okamžiku, kdy zraněný druh už nemohl pokračovat dál. Nakonec do úkrytu došli.
Karel Niemczyk udržoval z prostoru Železných hor spojení s Londýnem až do konce války. Další člen Calcia Josef Gemrot zemřel v roce 1955 v Ostravě, František Široký o deset let později. Karel Niemczyk pak v roce 2004 v Austrálii.

Zatímco otec Pavla Niemczyka, výsadkář, utekl po vzniku protektorátu do zahraničního odboje a po únoru 1948 zůstal v zahraničí, Karlův otec zůstal na Třinecku.

„Narukovat musel, jinak kulka“

Příběh rodiny Niemczyků, žijících za první republiky v Karpentné u Třince, jako by kopíroval osudy Československa.

Po odtržení Sudet a zabrání české části Těšínského Slezska nejprve Polskem a později Německem se tamní obyvatelé dostali do složité situace. Ti, kteří se přihlásili ke slezské národnosti, museli rukovat do německé armády, do wehrmachtu. Tak jako otec Karla Niemczyka (ml.). Dva bratři tak bojovali proti sobě, na obou stranách fronty.

„Otec o tom nikdy moc nemluvil, takže jsme jen věděli, že byl ve wehrmachtu, že bojoval v ruském tažení, kde byl v bojích u města Orel zraněn. Pak jej převezli do lazaretu v Německu, kde byl také koncem války zajat a umístěn do zajateckého tábora v Anglii,“ vzpomíná Karel Niemczyk (ml.).

„Po válce tady vozil autem potravinovou pomoc URNA, pak pracoval až do důchodu v Třinci. Nepamatuji, že by měl kvůli tomu, že bojoval ve wehrmachtu, nějaké problémy, komunisti se mu nijak nemstili, jen jeho další bratr dostal deset let za politickou činnost, ale to byla spíše taková klukovina než opravdový odboj.“

„Je to takový paradox. Můj otec stihl uprchnout na Západ a dostal se do tamní zahraniční armády, Karlův otec, můj strýc, musel narukovat do té německé. Kdyby odmítl, čekala by jej kulka,“ hodnotí rodinné osudy Pavel Niemczyk. „Paradoxně se tak naše rodina může ‚chlubit‘ vysokými válečnými vyznamenáními obou stran, tatínek dostal Československý válečný kříž 1939, strýc zase Železný kříž.“

Bratranci Pavel (vpravo) a Karel Niemczykovi.

Bratranci Pavel (vpravo) a Karel Niemczykovi.

Oba bratranci se shodují, že by parašutista Karel Niemczyk (st.) dopadl po válce mnohem hůře než jeho bratr sloužící ve wehrmachtu. Kdyby neemigroval.

„Komunisti po něm šli. Po válce pracoval v obchodním zastoupení plzeňských Škodových závodů v afghánském Kábulu, kde domlouval velký kontrakt, ten se podepsal, ale únorový převrat jej ukončil. Otec měl jasno, přestože dostal výzvu, aby se vrátil do Československa, v Bombaji se otočil a zamířil do Austrálie,“ líčí poválečné osudy Karla Niemczyka (st.) jeho syn.

Komunisty ovládané ministerstvo zahraničí tam pak poslalo zprávu, že je zločinec.

„Jenomže stačilo ukázat, že ve válce bojoval za Brity a že byl parašutista, a Australané tu zprávu zmačkali a zahodili. Tím, že zůstal venku, si zachránil život, po lidech, jako byl on, kteří byli ochotni bojovat a položit život za demokracii, šli komunisté v první řadě. Pro otce byl komunistický převrat jen dalším kamínkem v řadě zklamání, které začalo tím, že jsme se v roce 1938 nebránili. Přešlo jej to až po listopadu 1989,“ vylíčil syn.

Sám se narodil na indické půdě v době, kdy se otec rozhodoval pro emigraci. Do Československa se poprvé podíval v sedmdesátých letech.

„Československo bylo šedivé, ale holky mě milovaly“

„Měl jsem tehdy po vysoké škole a přijel jsem do Evropy. Československo bylo strašně šedivé. Ale já tady byl král. Mladý, vlasatý, v džínách, Australan, přijel jsem ve vlastním volkswagenu, holky mě milovaly,“ vzpomíná s úsměvem po letech na první návštěvu vlasti svého otce Pavel Niemczyk.

Do Československa se za starého režimu dostal i jeho otec. „On měl sen projet si sibiřskou magistrálu, tak jak ji projeli kdysi legionáři. Tak odjel do Vladivostoku, koupil si lístek a jel až do Moskvy, pak dál přes Polsko do Petrovic u Karviné, kde na něj čekal strýc.“







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.