Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bruntálsko a Opavsko jsou „bunkrovým“ rájem. Už od roku 1935

  14:32aktualizováno  14:32
Historie budování pevností v Československu se začala psát před osmasedmdesáti lety. Při budování železobetonového pásu vnikly desítky bunkrů a několik tisíc lehkých pevnůstek zvaných řopíky. V Moravskoslezském kraji jsou oblíbeným cílem turistů, zejména u Bohumína, na Opavsku a Bruntálsku.

Kdysi se k nim nesměl nikdo přiblížit. Dnes jsou bunkry po celém Česku častým cílem turistických výletů. | foto: Martin Adamec, MAFRA

Budování opevnění začalo přesně 20. března 1935. Právě toho dne totiž vzniklo Ředitelství opevňovacích prací, mající výstavbu nejen pohraničních bunkrů na starosti.

Kde do bunkrů v kraji?

Areál Hlučín-Darkovičky Zrekonstruovaný objekt pěchotního srubu

Lehké objekty u Bohumína Dva řopíky nedaleko Bohumína

Památník Opava-Milostovice Rekonstruovaný pěchotní srub doplňují historické expozice

Památník Milotice nad Opavou Tři předválečné řopíky doplní naučná stezka.

Pěchotní srub "U posedu" Jeden z nejlépe dochovaných bunkrů na území Ostravy

Pěchotní srub "U Jaroše" Srub nedaleko Darkoviček byl opraven do předválečného stavu

Pěchotní srub MO-S 5 Bunkr nedaleko Bohumína je postupně opravován

Pěchotní srub "Křižovatka" Bunkr mezi V. a M. Hošticemi

V období mezi lety 1935 a 1938 bylo celkem postaveno 263 bunkrů, většina z nich na severní hranici s Německem, a zhruba deset tisíc lehkých pevnůstek, nazývaných řopíky podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací – ŘOP.

Vůbec první bunkr v tehdejším Československu pod správou Ředitelství opevňovacích prací, pěchotní srub MO-S 8, byl vybudován na dnešní dobu v neuvěřitelně krátkém termínu, už v prosinci roku 1935 nedaleko Bohumína.

"Rychlost té stavby se dnes může zdát jako velice vysoká, ale musíme si uvědomit, v jaké době vznikala," vysvětluje Martin Cieslar z Klubu vojenské historie Bohumín, který se zaměřuje právě na československé pohraniční pevnosti a o dvě z nich, nedaleko pěchotního srubu MO-S 8, pečuje.

První stojí dodnes

Historicky první bunkr československé pevnostní linie stojí mezi Bohumínem a Šilheřovicemi dodnes.

"Je sice veřejně přístupný, ale není v právě nejlepším stavu, a tak tam návštěvu příliš nedoporučujeme, vstoupit se tam dá jen na vlastní nebezpečí," popisuje stav pěchotního srubu po téměř osmdesáti letech existence Martin Cieslar. "Největším nebezpečím je tam otevřená studna," dodává.

Bohumínské bunkry ale nejsou jedinými, které lze na území kraje navštívit.

Pevnostní linie složená jak z větších pěchotních srubů, tak z menších řopíků, jejichž stavbě dalo tehdejší Ředitelství opevňovacích prací jak kvůli nižší ceně, tak kvůli částečné změně armádní doktríny přednost, se táhne od Bohumína přes Opavsko až k Bruntálu a odtud dál k Orlickým horám.

Veřejnosti přístupný je například bunkr v Darkovičkách nedaleko Hlučína, v Opavě-Milostovicích, přístupné jsou po domluvě i další prvorepublikové pevnosti.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Moravskoslezský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Pamětní mince k 750. výročí města Ostravy.
Pamětní medaile vydané k 750. výročí Ostravy rychle mizí

Kdo patří mezi ostravské patrioty či numismatiky, má výjimečnou šanci získat stříbrnou pamětní medaili, kterou Ostrava vydala k letošnímu 750. výročí první...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.