O kotlíkové dotace si lidé v kraji mohou žádat od 1. února do 29. dubna.
„Pro Moravskoslezský kraj jsme z evropských dotací vyčlenili 469 milionů korun, což je jedna z nejvyšších částek v republice. Důvodem je vysoký vliv lokálních topenišť na ovzduší. Devadesát procent celkových emisí karcinogenního benzo(a) pyrenu a 40 procent prachových částic PM10 pochází právě z vytápění domácností,“ popsal ministr životního prostředí Richard Brabec a zmínil fakt, že od roku 2022 už lidé nebudou moci topit kotli na tuhá paliva s ručním přikládáním.
„Kotle první a druhé emisní třídy budou zakázány. Proto by lidé měli zareagovat včas a možnosti proplacení pořizovacích nákladů ekologického vytápění využít,“ doplnil.
Na nové kotle na pevná paliva, biomasu s emisní třídou pět plus, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle přispěje pětiprocentní slevou kraj i některé obce. „Příspěvek z rozpočtu už přislíbilo 77 obcí. V celkovém propočtu tak lidé získají ve výsledku kotel buď úplně zadarmo, nebo zaplatí jen pět až deset procent nákladů,“ zdůraznil hejtman Miroslav Novák.
My už tu dlouho nebudeme, nestojí to za to
Dotace na výměnu jsou ovšem vypláceny zpětně. Některým žadatelům navíc vadí i přísné podmínky.
„Na stránkách kraje jsem zjistil, že člověk musí pořídit fotodokumentaci stávajícího kotle, pak nafotit jeho odpojení a zničení, doložit zprávu o jeho likvidaci, doložit úsporná opatření v domě, která se řádově pohybují v desetitisících. Pak zaplatit nový kotel páté třídy, který stojí 120 až 150 tisíc a čekat, že dotaci kraj schválí a náklady zpětně proplatí. Popravdě, to se mi nechce absolvovat,“ řekl Martin Pokorný z Markvartovic na Hlučínsku.
Kde najít informace o dotacích:
|
Podobnou zkušenost má i starosta Klimkovic Jakub Unucka. „Přestože kotlíkové dotace podporuji, tak protestuji proti potřebným opatřením. Výměna se týká většinou starousedlíků, jejichž domy nesplňují energetickou úroveň C, kterou pro dotaci potřebují. Museli by tedy dům zateplit, vyměnit okna, dveře a pak ještě pořídit nový moderní kotel, který se musí naučit obsluhovat. Když toto všechno důchodci zjistí, řeknou: My už tu stejně dlouho nebudeme, to nestojí za to,“ zmínil Unucka.
S nezájmem o výměnu kotlů se setkali i ve Věřňovicích na Karvinsku, kde lidé dýchají nejšpinavější vzduch v kraji.
„Přidali jsme se k výzvě kraje a poskytujeme příspěvek deset procent na výměnu. Mezi lidmi ale velký zájem zatím není. Každopádně se dotace snažíme propagovat, protože lokální topeniště u nás na špatné ovzduší mají zásadní vliv. Pár lidí se zatím rozhodlo pro kondenzační kotle,“ popsal starosta Pavel Buzek.
Vstupní náklady se mohou vyšplhat na více než 150 tisíc, které lidé často nejsou schopni našetřit. Ostrava, Klimkovice, Bohumín nebo Karviná chtějí proto lidem poskytnout bezúročnou půjčku. „Podpoříme majitele domků. Víme, že karvinských žadatelů bylo vždy méně, důvodem byly většinou peníze, které lidé opravdu dopředu nemají,“ uvedl primátor Karviné Tomáš Hanzel.
Zpětné proplácení investic kritizuje i Anna Plošková ze společnosti Čisté nebe. „Nelíbí se nám, že nakonec nebyla schválena možnost předfinancování výměny,“ pronesla.
