Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrachová slaví kulatiny. Mrzí mě menší popularita stolního tenisu, říká

  9:17aktualizováno  9:17
Vychovává nové hráčky, funkcionaří a občas si sama zahraje druhou ligu. Marie Hrachová je po celý život spjatá se stolním tenisem. Naplno se mu věnuje od jedenácti let. A nic na tom nemění ani ve svých padesáti letech, které dnes slaví.

Marie Hrachová v roli trenérky Frýdlantu nad Ostravicí s někdejší hráčkou klubu Xiao Zhou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

"Je to můj velký koníček, a to má málokdo," řekla legendární hráčka, která momentálně působí co by manažerka a trenérka extraligového družstva žen Frýdlantu nad Ostravicí.

Ostatně z Frýdlantu nad Ostravicí pochází. Z něj zamířila do Ostravy, kde většinu kariéry působila ve Vítkovicích a posléze v NH Ostrava.

Marie Hrachová

Bývalá stolní tenistka Marie Hrachová.

Nejúspěšnější česká stolní tenistka se narodila 12. listopadu 1963.

Jejím největším úspěchem je titul mistryně Evropy ve čtyřhře s Jindřichem Panským v roce 1986.

Na mistrovství světa 1985 získala s Panským stříbro stejně jako na mistrovství Evropy 1984, odkud si přivezla i bronz ve dvouhře a čtyřhře s Nizozemkou Bettinou Vriesekoopovou.

V roce 1988 byla v Soulu u olympijské premiéry stolního tenisu, přičemž ve dvouhře byla čtvrtá.

S reprezentací se rozloučila na olympiádě v Barceloně 1992. Nyní trénuje extraligové stolní tenistky Frýdlantu nad Ostravicí.

Téměř celou sezonu působila ve Vítkovicích pod trenérkou Martou Novotnou.

Na extraligu byste si už netroufla?
To ne, to musí člověk trénovat a na to už nemám čas.

Ale určitě byste to zvládla.
Pokud bych systematicky trénovala, tak bych mohla nějaké utkání odehrát, ale už by to asi nebylo to pravé ořechové.

Ke stolnímu tenisu vás přivedl otec, který byl i vaším prvním trenérem. Čím vás ten sport chytil?
Líbí se mi na něm taková ta nejistota. Nikdy nevíte, jestli vyhrajete. Člověk musí být pořád ve střehu.

Z hráčky jste se stala trenérkou. Co je náročnější?
Být trenérkou, protože výsledky hodně závisí na vás. Důležité je, jaké máte hráče, jestli se tomu chtějí věnovat naplno. Navíc podmínky už nejsou jako v minulosti. Už není na stolní tenis tolik peněz. Je to i v lidech, náš sport dneska stojí na jednotlivcích.

A klesla i popularita stolního tenisu.
Ano, to mě hodně mrzí. Přitom letos jsme měli výsledky. Po letech se mistry Evropy ve smíšené čtyřhře stali Renata Štrbíková a Tonda Gavlas, třetí byli Hanka Matelová s Michal Obešlo. Třetí bylo i družstvo žen. To jsou slušené výsledky.

Přesto je stolní tenis v ústranní mezi dalšími sporty. Proč?
Je to i špatnou propagací těch výsledků. Ta je malá.

Jak se vůbec ping pong za léta, co hrajete, změnil?
V Evropě přibylo hráček čínského původu, i když jejich počet se už omezil, ale pořád jich je dost. Druhá věc je, že se stolní tenis pořádně zrychlil. Hráči a hráčky musejí být už skoro atleti, aby zápasy fyzicky zvládli. Musejí mít velkou výbušnost.

Vaše generace tak trénovaná nebyla?
Svého času jsme trénovali velice dobře, hodně jsme se věnovali fyzičce a právě díky tomu jsme byli ve špičce. To už je ale dneska úplně normální, bez toho už neuspějete. K tomu musíte mít i výbornou psychiku.

Za vaší éry se sety hrály do 21 bodů, dnes do jedenácti. Pomohlo to zatraktivnít stolní tenis?
Víte co, teď už to je jen samá koncovka. Hráči jsou svázanější, neříkám všichni, ale ve většině případů je to horší. Ve výhodě jsou klidnější hráči a ti, co mají kvalitní servis. Ti, kteří hrají s větší jistotou, ale podání nemají tak účinné, jsou ve větším stresu.

Čeho si ve své kariéře nejvíce ceníte?
Výsledků je více, všechny jsou pěkné, ale nejvíc si cením přátelství mezi hráči. Sama jsem se hodně přátelila s Asiatkami. A měla jsem i štěstí na trenérku, na Martu Novotnou, která mě vedla od jedenácti let prakticky do konce kariéry.

Něco takového už dneska neuvidíte, že?
To ne, dneska hráči i hráčky střídají kluby, pořád něco hledají místo, aby vydrželi na jednom místě, u jednoho trenéra. Jdou třeba tam, kde mají obrazně o korunu více.

Vy jste co by hráčka o odchodu z Vítkovic neuvažovala?
Měla jsme nabídky odjinud, lákali mě do Prahy i do ciziny, ale zůstala jsem. Dala jsem přednost perfektnímu zázemí, zaběhnuté přípravě. Až v závěru hráčské kariéry jsem změnila klub, přičemž poslední dvě sezony jsem odehrála v Paříži.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Radek Bonk
Na chvíli jako výpomoc. Do Třince se vracím moc rád, tvrdí Bonk

Včera, dnes a zítra. Na tři dny se někdejší hokejový útočník Radek Bonk vrátil do Třince, s nímž v roce 2011 vybojoval mistrovský titul. V pondělí po měsíci,...  celý článek

Vítkovický záložník Jan Matěj (vlevo), který bojuje s opavským Petrem...
Vítkovice sázejí na psychickou pohodu a poctivou práci

Půl na půl. Takový je ve dvaadvacetičlenném kádru poměr fotbalistů, kteří jsou kmenovými hráči druholigového MFK Vítkovice a kteří jsou v něm na hostování.   celý článek

Třinecký Bohumil Jank (v červeném) se snaží zabránit vítkovickému Romanu...
Neplánované letní setkání. Svačina a Jank na sebe narazili i u moře

Ani na dovolené u moře si útočník hokejových Ocelářů Třinec Vladimír Svačina a obránce Bohumil Jank neodpočinuli od svých spoluhráčů. „Na pláži vlála červená...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.