„Ve stanici žije trvale handicapovaný pár čápů černých, přičemž letos se poprvé podařilo odchovat dvě mláďata – samce a samičku,“ přiblížil Petr Orel, vedoucí Stanice na záchranu živočichů v Bartošovicích na Novojičínsku.
Když se blížil čapí tah, připevnili Patrikovi, jak samce pojmenovali, sledovací zařízení napájené malým solárním panelem. Pravidelně tak dostávají informace o jeho pohybu.
Instalace vysílačky fungující na systému GPS/GMS.
A hned v úvodu byli odborníci řádně zaskočeni. Patrik se totiž nevydal na jih, ale na přelomu srpna a září z Poodří zamířil na sever k Jeseníkům. „Možná si popletl směr, možná se přidal k čápům letícím ze severu, to nevíme. V okolí Vrbna pod Pradědem se však zdržel jen pár dnů a pak už nabral správný směr,“ přiblížil Orel.
Čáp chvíli pobýval na Slovensku v okolí Levic, poté několik týdnů žil v rumunském vnitrozemí, aby se nakonec posunul na jihovýchod Bulharska. Tam setrvává dosud. Každou chvíli by však měl vyrazit dále, nejspíše do Turecka.
Přístroj vydrží, snad přežije i zvíře
„Jsme hodně zvědaví, kudy bude jeho tah pokračovat,“ poznamenal vedoucí bartošovické zvířecí nemocnice. Čápi ze střední Evropy se vydávají do Afriky buď přes Španělsko a Gibraltar, nebo letí právě přes jihovýchodní Evropu a v Turecku se rozdělí buď do subsaharské Afriky, například Etiopie, nebo do Asie, nejčastěji do oblasti Pákistánu, Indie a Číny.
Kudy však samec poletí, ochránci přírody netuší. Ale až si vybere zimoviště, bude se na stejné místo vracet celoživotně.
Petr Orel doufá, že čáp černý přežije všechny nástrahy, které v jižních zimovištích na ptáky čekají, například lovce nebo dravce. A že na jaře se zase vrátí.
Vysílačka by měla vydržet funkční pět až šest let, což znamená, že může monitorovat i dobu, kdy bude samec pohlavně dospělý, s vyhlédnutou samicí vytvoří pár a společně zahnízdí.
Samice Natálka, druhá z odchovaného bartošovického páru, se v okolí stanice zdržovala déle, před několika dny ale nejspíše také odletěla na jih. Její pohyb však nic a nikdo nesleduje.
„Ačkoliv finance potřebné na monitorování vysílačkou klesají, pořád zůstávají v řádu desítek tisíc korun. Peníze tak byly jen na jednoho čápa černého,“ vysvětlil Petr Orel.
