Společenská místnost v penzionu pro seniory v Palkovicích na Frýdecko-Místecku. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Černý domov důchodců? O maminku se tady starají lépe než v tom legálním

  • 25
Úřady potírají nelegální domovy pro seniory, příbuzní však tento byznys podporují. Většinou proto, že stát jinou péči nenabízí buď vůbec, nebo dokonce v horší kvalitě než „černé domovy“.

Matka Petra Dudka z Frýdku-Místku, která se už pohybuje jen na invalidním vozíku, byla ještě loni v péči registrovaného zařízení v okrese.

Kvůli nevyhovujícímu stavu budovy se však musel domov přestěhovat do hotelového domu v jiném městě a nastal problém. „Předstírali, že se starají, ale maminka tam nebyla spokojená. Brali jí všechny peníze, přitom strava špatná, neměla ani televizi a komunikace s příbuznými taky nestála za nic, dodnes nám dluží tři tisíce. Navíc mamku bez našeho vědomí přeregistrovali k jiné zdravotní pojišťovně,“ popisuje Dudek.

Protože chodí do práce a jeho manželka se stará o svou nemohoucí matku, celodenní péči o další seniorku by nezvládli. Muž se obrátil na radnici městečka, ve kterém jeho matka dřív žila, ale neuspěl. „Nedokázali pomoci. Jen poradili, abych se zeptal v blízkých Palkovicích,“ říká Dudek, který se po návštěvě tamního domova pro devět klientů rozhodl maminku přestěhovat.

Senioři v Palkovicích

I když mu po pravdě řekli, že oficiálně jde o „běžný“ penzion, který nemá registrovanou sociální službu. Riskl to a nelituje. Jeho matka spokojeně žije v tomto domově už sedm měsíců.

„Jsem rád, že je v klidu a pohodě. Když má dobré dny, směje se. Bydlí v samostatném pokoji s televizí, další je ve společenské místnosti. Zůstává jí část peněz, přitom strava, hygiena i celková péče jsou velmi dobré. Když potřebuje, přijede za ní lékařka. Personál je vstřícný ke klientům i příbuzným. Na návštěvy chodím kdykoliv a ještě jsem se nesetkal s problémem,“ vychvaluje domov Dudek.

Srovnává ho i s legálním domovem důchodců, ve kterém žije jeho otec. Netvrdí, že je tam vyloženě špatná péče. „Ale rozhodně tam není takové rodinné prostředí jako v tomhle malém penzionu, kde jsou lidé pořád pospolu. Otec mnohdy jen sedí na balkoně a kouká, nic se neděje. V Palkovicích vymýšlejí různé aktivity.“

Lůžek pro lidi, kteří vyžadují trvalou ošetřovatelskou péči nebo alespoň dohled, je málo. A seniorů, o které se jejich pracující děti nemohou starat, je stále víc. A to je hlavní důvod, proč bují „černý byznys se stářím“ a přibývá nelegálních domovů, proti kterým brojí veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

Ombudsmanka: Kvalitní zařízení legalizovat, ostatní zrušit

„Navštívili jsme sedm takových zařízení a péče o seniory v nich byla otřesná. Byl tam cítit zápach moči, lidé byli přivazováni k postelím a zamykáni v pokojích, nekvalifikovaný personál jim podle vlastního zvážení podával tlumící léky...“ říká ombudsmanka s tím, že taková zařízení je nutné zavřít.

„Platí jasná pravidla. Nelze přistoupit na argumenty nelegálních provozovatelů, že se o seniory starají dobře. Pokud se však najdou zařízení, která poskytují kvalitní péči, měla by se zlegalizovat, tedy požádat o registraci,“ říká Šabatová s tím, že dohlédnout na to mají krajské úřady.

V Moravskoslezském kraji úředníci jen v letošním prvním pololetí odhalili šest nelegálních domovů asi se stovkou seniorů. S provozovateli zahájili správní řízení o neoprávněném poskytování sociálních služeb, která mohou skončit pokutami do výše jednoho milionu korun. Na dva domovy dokonce podali podněty státnímu zastupitelství. Patří k nim i ten v Palkovicích.

Na legální zařízení se čeká minimálně rok

Šéf moravskoslezského sociálního odboru Daniel Rychlik varuje, že senioři mohou přijít o příspěvky na péči, které dostávají podle stupně závislosti na druhých v rozmezí od 800 do 12 tisíc korun měsíčně.

Smůla je, že nikdo nemá kloudnou radu pro příbuzné, kteří by chtěli přemístit své rodiče z nelegálních domovů jinam. „Ať se obrátí na radnici v místě bydliště seniora, případně na krajský úřad,“ říká Rychlik.

 Jenže lidé, kteří už to zkusili, zjistili, že na místo v legálním zařízení by museli čekat třeba rok nebo dva. Rychlik připouští, že nikdo neví, kolik lůžek pro seniory v regionu je a kolik by jich bylo potřeba. „Snahou je podpořit péči o seniory v rodinném prostředí, i proto dostávají příspěvky,“ vysvětluje.

Ostravský praktický lékař a geriatr Hugo Přibyl míní, že problémy domácí péče ani neregistrovaných pobytových sociálních služeb nelze vnímat černobíle. „Většinou jde jen o byznys se stářím a nemohoucností, ale třeba Palkovice mají dobrou pověst a jejich klienti jsou opravdu spokojení. Na druhou stranu existují registrované domovy, kde péče není ideální: chybí personál, klienti nemají dostatek soukromí, někdy ani vhodnou stravu.“

Člověk s demencí může být pro okolí nebezpečný

 Registraci ukládá zákon o sociálních službách. Neregistrovaná zařízení si podle Přibyla odporují v tom, co deklarují. Oficiálně poskytují jen ubytování, ne sociální služby, ale na webových stránkách nabízejí komplexní péči o seniory.

V registrovaných soukromých domovech, které se musí přizpůsobit vyhláškám, se pro změnu mohou náklady seniora vyšplhat i na dvacet tisíc korun měsíčně bez příspěvku na péči a některé ještě vyžadují například vlastní lůžkoviny.

„Obecně samozřejmě doporučuji registrovanou službu. Ale co je lepší pro člověka, který má těžkou demenci: být v neregistrovaném domově, kde je o něj alespoň nějak postaráno, nebo přežívat sám doma a být rizikem pro sebe i sousedy? Hrozí třeba, že bude bloudit po městě, vytopí dům nebo pustí plyn a zaviní explozi,“ upozornil lékař Přibyl.