Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Osvětimi se přihlásil dobrovolně, teď Beck dostal čestné občanství

  15:55aktualizováno  15:55
Vůbec poprvé po roce 1989 město Bruntál udělilo čestné občanství. Zastupitelé v sobotu ocenění předali Petru Beckovi, místnímu rodákovi a válečnému veteránovi, který přežil Osvětim a domů se vrátil v řadách Rudé armády.

Petr Beck se podepisuje do kroniky města, vlevo starosta Bruntálu Petr Rys. | foto: Městský úřad Bruntál

Své zážitky Beck donedávna vyprávěl na besedách bruntálským školákům. Letos v červenci oslaví devadesátku.

„Přežil pochod smrti a po boku Rudé armády se přímo zúčastnil osvobození Československa. Jako původní předválečný občan Bruntálu a aktivní účastník druhé světové války také významně přispěl k poválečnému rozvoji města,“ uvedl starosta Bruntálu Petr Rys.

Čestné občanství je nejvyšší ocenění, které město může udělit. „Čestný občan má třeba právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva svá stanoviska přednostně. Udílení je výjimečným počinem, za bezmála osmadvacetiletou polistopadovou historii města čestné občanství udílíme poprvé,“ sdělil mluvčí města Jiří Ondrášek.

Matku a bratra poslali nacisté hned do plynu

Petr Beck se narodil v roce 1927 jako starší ze dvou bratrů do rodiny hornobenešovského a později bruntálského lékaře Artura Becka. Jeho matka byla židovka, pocházela ze sedmi sourozenců podnikatelské rodiny Oppenheimů. V roce 1938 proto musela rodina z německého Bruntálu pryč, nejprve do Rožnova, poté do Prostějova a v roce 1942 následoval transport do Terezína.

Petr Beck zřejmě mohl v Terezíně zůstat, jeho rodiče a bratr Pavel však byli v říjnu 1944 zařazeni do transportu do Osvětimi. Dobrovolně se přihlásil také. „Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitoval. Rodina by měla zůstat pohromadě,“ hodnotil zpětně své rozhodnutí Beck při vyprávění školákům. Matku a bratra poslali nacisté hned po příjezdu do Osvětimi do plynu.

O pohnuté minulosti Beck dlouho nemluvil

V roce 1945 byl Beck poslán do pochodu smrti. Nevěděl kam jde, ani co je s jeho otcem. Cestou si lehl k jednomu z těl a předstíral také mrtvého, což jej zachránilo.

Na okraji Katovic v opuštěných dřevěných barácích se jej ujali sovětští vojáci a on vstoupil do Rudé armády. V Polsku se později shledal se svým otcem, který jako lékař působil u Červeného kříže. Po návratu do vlasti se usadili v Horním Benešově, v roce 1948 se nastěhovali do Bruntálu.

Se svými zážitky se Petr Beck, který pracoval mimo jiné jako vedoucí velkoprodejny, nesvěřoval. Ani jeho dcery nevěděly, co prožil.

„Do vzpomínání se mi nechtělo,“ přiznal. Zlom nastal až v 90. letech, kdy se o holocaustu začalo více mluvit. Kolem roku 2000 začal chodit po školách. „Poučte se z chyb z minulosti. Nedovolte, aby se obnovilo jakékoliv fašistické hnutí, které by ovlivnilo životy milionů lidí,“ nabádal na besedách. Po školách přestal chodit před dvěma lety ze zdravotních důvodů.

Petr Beck je členem olomoucké Židovské obce. Oceněn byl také medailemi prezidenta Ruské federace k výročí 65. a 70. výročí vítězství druhé světové války.





Hlavní zprávy

Hádej, kdo bude babička?
Hádej, kdo bude babička?

Jak se změní vztah s matkou po narození dítěte

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.