Tereza Vašnovská vymyslela skvělý projekt nazvaný Hry na chodník.

Tereza Vašnovská vymyslela skvělý projekt nazvaný Hry na chodník. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Ostravanka vrací na chodníky hry jako skákací panák. Zakázek přibývá

  • 100
Ostravanka Tereza Vašnovská sklízí úspěchy s projektem Hry na chodník. O její hřiště mají zájem města a obce po celé republice.

Vrací na sídliště hry z dětských let dnešní dospělé generace, jako jsou skákací panáci, opičí dráhy, hod na cíl, ale vymýšlí i nové. Důležité je, aby se daly namalovat na chodník.

Nově Tereza Vašnovská z Ostravy okouzlila i krajskou porotu soutěže pro začínající podnikatele, kde její projekt Hry na chodník zvítězil mezi 38 konkurenty. „Výhra v regionálním kole mi dodala jistotu a sebevědomí v tom, že jde přece jenom o zajímavý projekt,“ říká Vašnovská.

Hry na chodník už děláte nějakou dobu. Kolik takových dětských hřišť už v současnosti existuje?
Zhruba šestnáct, třeba v Mariánských Horách děláme menší hřiště, je tam hodně lokalit jen po dvou nebo po třech hrách. Obvod není moc velký, tak se dá projít i jen po těch jednotlivých hrách, už jsem viděla některé děti, že to tak dělají. Mariánské Hory jsou tak jedno velké hřiště. Dvě jsou aktuálně ve Frýdku, v Ostravě-Jihu a v Paskově u základní školy.

Proč je zrovna první hřiště v Paskově?
Když mě tento projekt napadl, tak jsem se s ním svěřila kamarádce, která je zastupitelka a učitelka. Vyučuje tělesnou výchovu a pomohla mi vyjednat realizaci hřiště u této základní školy. To bylo v srpnu loňského roku.

Jako dítě jste určitě skákala panáka nakresleného křídou na chodníku...

Že bych skákala panáka, to si nepamatuju, ale mám v nabídce jednu hru, která se jmenuje Čokoláda. Teta nám ji, když jsme byli malí, kreslila. Je na principu skákacího panáka, ale rozšiřuje jeho nabídku. Jak se na hřišti pohybovat, to píšeme na zem. Hodně her ale už děti znají. Nepopulárnější je Opičí dráha.

Kolik máte v nabídce her?
Patnáct až pětadvacet her. Některé jsou více trendy, jiné méně. Připravujeme speciality, například hry pro malé dobrovolné hasiče. Poznávačky pro hasiče, hasičská opičí dráha, eko hry.

Kde chodíte na nápady?
První nápady byly o tom, co jsem si pamatovala z dětství, a také přišla inspirace z Anglie a Ameriky. Také tam vytvářejí takováto podobná placatá hřiště, ale bez použití barev. Využívají k tomu lisovaný plast, což je náročnější technologie. Původně jsem ji chtěla dovézt k nám do Česka, ale realizace je na naše poměry drahá, jeden panák v tomto provedení by vycházel na 25 tisíc korun.

Jak jste na myšlenku s hřišti na rovné ploše vůbec přišla?
Bylo to inspirováno tím, že Evropská unie zrušila vlivem přísných norem prolézací hřiště, to byly takové ty rezavé trubky ve vašem okolí. V Americe, kde mají moc místa, tak dělají hry vhodné na velkou plochu, ale taky jsou drahé. Takže jsem se rozhodla pro české hry, tak aby se vešly i na poměrně úzký chodník. Třeba ve Frýdku jsou naši panáci na chodnících v parku. Děti si třeba mohou zkusit, jak daleko doskočí.

Jaké jsou ceny a jaký je zájem o realizace her?
Jedna hra se pohybuje mezi 2,5 až 5 tisíci korunami. Mám pořád tendenci hry zdokonalovat, maluji je sama a hlavně si chci hlídat kvalitu, proto jsem u každé realizace, abych se za ně nemusela stydět. Zakázky stále přibývají, hlavně v tuto chvíli, kdy začalo hezké počasí. Ozvala se mi jedna malá vesnička z jižních Čech, dokonce už volali také z Prahy. Chci se zaměřit cíleně hlavně na Moravskoslezský kraj, jinak by bylo pěkné mít aspoň jedno hřiště v každém kraji. Ráda bych do konce roku uspořádala turnaj Člověče, nezlob se pro dospělé. Do konce roku plánujeme oslovit firmy, které by měly zájem udělat skákací hřiště pro své zaměstnance.

V čem jsou tyto hry na chodník podle vás jedinečné?
Tyto hry nejsou jen proto, aby se hrály, mají i zdravotní význam, rozvíjí motoriku. Podle skákacího panáka se dá poznat, zda se dítě vyvíjí dobře. Třeba tím, že umí udržet rovnováhu. Děti to zároveň baví, dokážou jednotlivé hry pojmout i jako velký příběh.