Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dán našel v Ostravě prach, který běžné přístroje nezachytí

  13:55aktualizováno  13:55
Měřil znečištění ovzduší na mnoha místech Dánska, ale i v Paříži či v Kodani. A nedávno byl také v Ostravě. Kaare Press-Kristensen z Dánské ekologické rady zjišťoval, jak jsme na tom s počtem ultrajemných prachových částic v ovzduší. Třeba v okolí koksovny naměřil vysoké hodnoty.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto:  Radek Cihla, MAFRA

Ostravané dýchají nebezpečný ultrajemný prach z automobilů i z průmyslu, zjistil dánský odborník Kaare Press-Kristensen.

Do Ostravy přijel teprve nedávno. Podíval se do Přívozu ke koksovně, na haldu Ema, ale i k rušným křižovatkám, třeba k tramvajové zastávce Poruba vozovna, kolem které denně projedou tisíce aut. S sebou měl speciální přístroj měřící velice jemné prachové částice. Jsou tisíckrát menší než průměr lidského vlasu, běžný monitoring je proto nezachytí.

„Překvapilo mě, jak vysoké hodnoty jsme naměřili v okolí koksovny,“ řekl Kaare Press-Kristensen. Uvedl, že ačkoli stál stovky metrů od předpokládaného zdroje znečištění, kterým by podle něj mohly být koksárenské baterie, v ovzduší naměřil více než 150 tisíc částic ultrajemného prachu na centimetr krychlový vzduchu, což bylo mnohem víc než v ten samý den v jiných místech Ostravy, třeba na haldě Ema nebo na střešní terase nákupního centra Nová Karolina.

„Domnívám se, že by bylo potřeba provést další, podrobnější měření v okolí závodu i v jeho areálu, abychom měli lepší představu o tom, jaké množství ultrajemných částic dýchají lidé žijící v okolí podniku i jeho zaměstnanci,“ sdělil Press-Kristensen.

Jemné prachové částice jsou zdraví nebezpečné

Výkonný ředitel společnosti OKK Koksovny Zdeněk Durčák odpověděl, že technologická zařízení koksovny firma průběžně modernizuje, čímž se jí daří snižovat produkované emise.

„Z významných investic s ekologickým dopadem je vhodné zdůraznit odstavení Koksovny Jan Šverma v roce 2010 a zprovoznění nové moderní koksovací baterie číslo 10 na Koksovně Svoboda v témže roce,“ popsal Durčák. Do modernizace koksovny společnost investovala v posledních letech přibližně 1,8 miliardy korun. O měření dánského odborníka se zástupci firmy dozvěděli až z médií a považují ji za tendenční.

Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví ovšem upozornil, že jemné prachové částice jsou zdraví nebezpečné - pronikají hluboko do plic a podílejí se na vzniku vážných nemocí srdce a cév, včetně úmrtí na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.

„Částice vznikají během nedokonalého spalování, například ve spalovacích motorech automobilů, zejména s dieselovými motory,“ přiblížil Šuta.

Zamoření ultrajemnými částicemi vykazovalo v Ostravě významné rozdíly v různých místech města. Třeba v rušných ulicích stačilo, aby kolem projelo starší auto, a měřicí přístroj ukazoval opět vysoké hodnoty.

„Výsledky měření naznačují, že v tuto roční dobu jsou hlavními zdroji znečištění automobilová doprava a průmysl,“ uvedla Markéta Ubíková, ředitelka sdružení Čisté nebe, které speciální měření v Ostravě iniciovalo spolu s Centrem pro životní prostředí a zdraví.

Podle Kristensena by pomohly nízkoemisní zóny

Co by Ostravě mohlo pomoci? Kaare Press-Kristensen míní, že by mohlo být užitečné třeba zavedení nízkoemisních zón, jaké mají mnohá města v Dánsku nebo Švédsku a jež omezují vjezd aut s nejvyššími emisemi do konkrétních oblastí.

„Vedení města zatím nerozhodlo o zavedení nízkoemisních zón, neboť v letošním roce jsou před dokončením a projednáním důležité strategické dokumenty, které budou řešit komplexně ochranu ovzduší i dopravu ve městě. Zavedení nízkoemisních zón je pouze jedním z možných opatření,“ poznamenal Petr Havránek z kanceláře ostravského primátora.

Světová zdravotnická organizace již před dvěma lety doporučila zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší. Hrubé prachové částice z ovzduší zmizely, prach ale zůstává problémem. Jde zejména o ten mikroskopický s průměrem třeba 2,5 mikrometru, na který se ve velké míře váže karcinogenní benzo(a)pyren. Jeho koncentrace jsou v Moravskoslezském kraji nejvyšší v zemi.

Povolený roční limit pro množství benzo(a)pyrenu v ovzduší je jeden nanogram na metr krychlový vzduchu, ale třeba před dvěma lety se v Ostravě - Radvanicích a Bartovicích jeho koncentrace vyšplhala na 9,4 nanogramu na metr krychlový. Loni byla jen o jednu desetinu nižší.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.