Slezská Harta

Slezská Harta | foto: Archiv, MAFRA

Deset milionů pro novou loď má na Slezské Hartě zvýšit zájem turistů

  • 1
Desetimilionovou dotaci na loď poskytne kraj Mikroregionu Slezská Harta. Ten chce v budoucnu těžit právě z lodní dopravy a cestovního ruchu. „Ideální by byl provoz jako na Brněnské přehradě,“ řekl předseda mikroregionu Libor Unverdorben.

Velká vyhlídková loď na elektromotor s kapacitou větší než padesát míst. Takové turistické plavidlo by se na nádrži Slezská Harta na Bruntálsku mohlo objevit už na konci letošního roku. Kraj totiž místnímu mikroregionu schválil dotaci ve výši deseti milionů korun.

„Devět milionů investujeme do lodi, milion je pak určen na provozní náklady na dalších pět let. Vyhlídkové plavby patří v hlavní turistické sezoně mezi nejvyhledávanější aktivity v oblasti přehrady Slezská Harta a přilehlém okolí. Cestovní ruch v této části regionu je mnohdy jedinou alternativou rozvoje drobného podnikání,“ řekl náměstek hejtmana Ivan Strachoň (KSČM).

Santa Maria už kapacitně nestačí

Vedení Mikroregionu Slezská Harta, což je sdružení třinácti přilehlých měst a obcí, usilovalo o příspěvek už dlouho dobu. „Plán pro rozvoj lodní dopravy máme už řadu měsíců . Dotaci rozhodně vítáme. Věříme, že to lidi do regionu přiláká. Takovým ideálem a vzorem je pro nás doprava na Brněnské přehradě, ale zatím se držíme při zemi,“ přiblížil předseda mikroregionu Libor Unverdorben.

Slezská Harta na Bruntálsku.

Od roku 2010 se na přehradě plavila loď Santa Maria, která ale kapacitně už nestačila. „Má jen dvanáct míst a to je málo. Od nové lodi si slibujeme, že dokáže přepravit například autobus turistů nebo i školní zájezdy. A plavit se budou moci například cyklisté nebo vozíčkáři. Vedle rybolovu jsou vyhlídkové plavby největším lákadlem pro turisty,“ vysvětlil místopředseda mikroregionu Michal Blažek.

Podle něj jsou pořizovací náklady lodi vyšší, protože musí jezdit na elektromotor. „Přehrada patří do druhého ochranného pásma. Je záložní zásobárnou pitné vody pro přehradu Kružberk a například Bruntál odebírá v malém množství vodu přímo z ní. Jakékoli ropné znečištění a užití spalovacích motorů je proto nepřípustné,“ uvedl mluvčí Povodí Odry Čestmír Vlček.

Mezi Roudnem a Razovou funguje přívoz

Nedávno začal na přehradě fungovat i přívoz mezi dvěma obcemi Roudno a Razová, mezi nimiž před dvaceti lety pendlovaly autobusy. I zde musel mít lehký katamarán elektromotor. „Lodní trasa je dlouhá 1,7 kilometru, zatímco po cestě je vzdálenost mezi obcemi asi 22 kilometrů. V ovládání lodi se budou střídat tři zkušení převozníci, přepravovat budeme i kola nebo kočárky,“ zmínil starosta Razové Ivan Fehérvári s tím, že půlmilionové náklady si rozdělí obce.

Dotace kraje na lodní dopravu je v republice ojedinělá. Provozy lodí i trajektů na přehradách v Česku jsou často v rukou soukromých vlastníků. „Kraj ani město nám nic nepřispívá a utáhnout náklady bývá náročné. Naštěstí lidí, kteří plavby na lodi vyhledávají, přibývá,“ zmínil Martin Balík, provozovatel lodní dopravy na známé vranovské přehradě, která má k dispozici dvě lodě s kapacitou skoro padesáti míst. „Každá z nich stála přibližně 8 milionů korun,“ upřesnil Balík.

Brněnská přehrada, která může být podle Unverdorbena vzorem pro Slezskou Hartu, je naopak dotovaná městem a spadá pod místní Dopravní podnik. „Máme celkem šest lodí. Každá z nich vyšla podnik na 15 milionů korun. Nyní tady ročně převezeme přes 200 tisíc lidí. Náklady na provoz činí zhruba 22 milionů korun za rok, zatímco příjmy jsou kolem 25 milionů korun,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku města Brna Barbora Lukšová.