Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podzemní sjezdovky jsou nereálné. Místo šachet vznikají průmyslové zóny

  20:05aktualizováno  20:05
Na budování lyžařského střediska v uzavřených šachtách pod Ostravou a Karvinou zapomeňte, vzkazují nadšencům pro podzemní sjezdovky odborníci. Budovy i těžní věže na povrchu ovšem podnik Diamo běžně pronajímá.

Z Dolu František nedaleko Havířova vznikla průmyslová zóna. | foto: Diamo Ostrava

Některé už neexistují, další ale slouží novým účelům. A z některých jsou chráněné technické památky. I ty si přitom mohou zájemci pronajmout od státního podniku Diamo. Ten se už čtrnáct let stará o podzemní šachty i objekty na povrchu uzavřených černouhelných dolů v ostravsko-karvinském revíru.

„Naším úkolem je zahlazovat následky po hornické činnosti. Dosud jsme převzali 647 povrchových objektů, především budov a těžních věží, v areálech, kde už skončila těžba. Zhruba polovinu objektů jsme zlikvidovali, další ale postupně zaplnilo 147 firem, které zaměstnávají 2 600 lidí,“ říká ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

V bývalých důlních areálech působí strojírenské firmy, výrobci komponentů pro automobilový průmysl, výrobce oken, autodopravce, ale také například pojišťovna, čalounictví, zámečnictví a další řemeslné firmy.

Na Švermě pracuje přes tisíc lidí

„Mezi nejúspěšnější areály z pohledu nového využití patří Důl Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách, kde pracuje v různých firmách přes tisíc lidí,“ dodal Rychtařík a podotkl, že vytížený je také Důl Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, kde kromě Diama (odštěpného závodu Odra s dvěma sty pracovníky) působí dalších 25 firem, které zaměstnávají téměř 500 lidí.

Důl František v Horní Suché u Havířova v roce 2001.

Důl František v Horní Suché u Havířova v roce 2001.

Důl František v Horní Suché u Havířova v roce 2014.

Důl František v Horní Suché u Havířova v roce 2014.

Jednou z nich je i firma Jiřího Vaňka. V roce 1990 začal podnikat s šesti zaměstnanci, kteří pracovali v jedné malé dílně s minimálním vybavením. Dnes zaměstnává ve strojírenské výrobě 283 lidí.

„První CNC stroj jsme nainstalovali na podzim roku 1995 v místech, kde kdysi sloužil parní těžní stroj,“ vzpomíná Vaněk. O dva roky později si pořídil první laser, pak další přístroje a v roce 2006 novou skladovací halu. Jeho výrobní areál se rozrostl na devět tisíc metrů čtverečních.

Přes 150 zaměstnanců našlo uplatnění i v areálu Dolu Petr Bezruč ve Slezské Ostravě nebo v lokalitě Pokrok v Petřvaldě na Karvinsku (bývalý Důl Fučík). Úspěšný je také areál dolu František v Horní Suché, který Diamo po úpravách a demolicích nepotřebných objektů v roce 2005 bezúplatně převedlo na obec.

Péče o důlní areály

Ostravské Diamo se v současné době stará o patnáct důlních areálů a dva nedůlní. Jeho zaměstnanci musí například udržet hladinu důlních vod ve stanovené výšce, zajistit stará důlní díla proti vniknutí či havárii, ale také se starat o rekultivaci pozemků a zahladit tak následky hornické činnosti v likvidované části ostravsko-karvinského revíru. Kromě toho monitorují výstup důlních plynů.

Budova strojovny těžního stroje jámy Terezie (areál Dolu Bezruč) ve Slezské Ostravě v původním stavu.

Budova strojovny těžního stroje jámy Terezie (areál Dolu Bezruč) ve Slezské Ostravě v původním stavu.

Budova strojovny po rekonstrukci, nyní kulturní památka.

Budova strojovny po rekonstrukci, nyní kulturní památka.

Závod Odra má ve správě 100 hlavních důlních děl zlikvidovaných v letech 1946 až 2001, čtyři činná hlavní důlní díla, ve kterých už se sice netěží, ale klecí se sjíždí například k čerpadlům, 54 odplyňovacích vrtů a 164 takzvaných starých důlních děl.

„S výjimkou činných důlních děl určených k čerpání vody jsou ostatní zasypané a do určité výšky i zatopené, proto se v nich podle odborníků nedají budovat žádné podzemní sjezdovky,“ říká mluvčí Diama Jana Dronská.

Důlní lyžování? Nereálné

S návrhem na vybudování podzemního lyžařského střediska přišli v minulých dnech Richard Papřok a Karel Kovařík z Akademie věd České republiky (podrobněji zde). Jejich vize je podle řady lidí nereálná. A i kdyby se uskutečnit dala, byla by příliš drahá. I proto zatím projekt s díky odmítl primátor Ostravy Tomáš Macura, jehož akademici oslovili.

„Projekt by vyžadoval silného investora. Pro Ostravu je nyní ekonomicky neúnosný,“ nastínil primátor s tím, že vedení města si ale uvědomuje potenciál důlních staveb a zajímá se o možnosti využití důlních vod.

„Mám sestavit speciální pracovní skupinu, která se bude zabývat využitím důlních vod a hlavně otázkou případných rizik spojených se zastavením čerpání důlní vody po uzavření dolů,“ říká ostravský zastupitel Ivo Hařovský, který léta pracoval v OKD. Podzemní sjezdovky považuje i on za nereálné.

Důl Pokrok, bývalý Důl Fučík, v Petřvaldě na Karvinsku v roce 2002.

Důl Pokrok, bývalý Důl Fučík, v Petřvaldě na Karvinsku v roce 2002.

Stejný důl v současnosti.

Stejný důl v současnosti.

„Je to naprostý nesmysl. Z mnoha důvodů. Zavřené jámy jsou zasypané. Důlní chodby jsou zčásti zatopené, jejich profily jsou většinou malé a ne každá se svažuje. Velmi složité by bylo řešení odvětrávání a dalších podmínek nutných pro provoz,“ líčí Hařovský.

Mluvčí Diama podotkla, že odštěpný závod Odra kromě jiného zajišťuje i výplatu sociálně-zdravotních dávek bývalým horníkům a pečuje o třináct nemovitých a movitých kulturních památek, mezi něž patří i sedm těžních věží.

„Celkem má Diamo ve správě deset těžních věží. Bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou památkově chráněné, je možné si je za určitých podmínek pronajmout. Bývalé těžní věže, které nebyly určené k demolici, využívají třeba telekomunikační firmy pro umístění vysílačů,“ říká Dronská. A dodává, že kromě věží Diamo momentálně nabízí zájemcům o pronájem také deset menších i větších budov v bývalých důlních areálech.







Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.