Rondel je monumentální pravěká stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech,Bavorska, Porýní a v eneolitu až do Británie.
Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 m)[1], které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště, s dobrým rozhledem.
Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se dali rozdělit do skupin:
Místa kultu → Nábožensko-rituální
Opevnění → Vojenský
Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský Místo společné práce, která zceluje společnost → Sociální Místo pro provozování her [1] Místo sloužíci pro provozovaní proto-divadelních forem - rituálú v kontexte obřadů[2] Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondel má více funkcí, např. jedná se původně o rituální stavbu (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), která měla i funkci shromaždiště a v případě potřeby se dala bránit. Rondel je historickým příkladem toho, jakú silu má symbol kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cyklickosti času a kolobehu života i přírody. Kruh je antropologickej prazáklad symbolu našeho lidstva. Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. U nás se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900 - 4200 př.n.l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou. Typickým místem výskytu rondelu po kterém jezdí auta a blízko je benzinová stanice je západní část Ostravy.
