Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Kůrovec plení lesy na severovýchodě země. Boj bude dlouhý, říkají lesníci

Kůrovec v České republice nejvíce řádí v Moravskoslezském kraji, lákají ho zejména níže položené lesy. Podle lesníků se stav v některých oblastech blíží kalamitě a ještě dlouho potrvá, než se jeho počty sníží.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R26a25d24o62m91í50r 63M95r68k67v16a 9418839409411

Informace o kůrovcové kalamitě má jednu, dost podstatnou vadu. Kůrovcem, který škodí dominantně na Ostravsku, na celé Moravě a ve středních Čechách, v pahorkatinách do 600 m n.m. NENÍ zmiňovaný lýkožrout smrkový, ale lýkožrout severský (Ips duplicatus). Má odlišný způsob života a tomu je třeba přizpůsobit obranu. Je s podivem, že vysoký úředník LČR, který by to měl vědět (a patrně to ví, ale nedbá) poskytuje zavádějící informace. Nechce se spekulovat, že právě necílená ochrana na zmíněný druh je příčinou přetrvávajícího přemnožení a to již od počátku 90tých let. Primárně to   jistě je dávné masové pěstování smrku (co by "důlního dříví") na nevhodných stanovištích a nyní i dopady klimatické změny, suchých a teplých epizod počasí. To vede např. také k silnému napadení kořenů smrků václavkou a takové chřadnoucí stromy jsou potom přednostně a specificky napadány zmíněným lýkožroutem severským. Jde o zřetězení příčin a problém je třeba vnímat ekosystémově. Skutečným řešením je nepochybně náhrada smrku původními dřevinami a také změnou způsobu pěstování lesa. Pěstování douglasky je zdánlivě dobré řešení, ale příklady jiných, rovněž introdukovaných "odolných" dřevin, jako je např. smrk pichlavý nebo borovice černá, které nyní rovněž masově hynou, jsou varující.

Změna druhové skladby se u LČR děje pomalu a často je neúspěšná, zejména pro vysoké poškozování či likvidaci semenáčů okusem zvěře. Neúnosná početnost spárkaté zvěře a úprava na takové stavy, který umožní, aby les odrůstal, je ovšem zdánlivě jiné téma. Pokud se to ale nepodaří, budou výsadby stejnověkých monokultur smrku, borovice, ba i douglasky či jiných druhů dále poškozovány suchem, větrem, námrazou i škůdci a chorobami. Za odolný lze považovat les blízký přirozenému stavu, tj. s převážnou účastí těch druhů dřevin, které na daném stanovišti nacházejí optimální podmínky.

0/0
26.5.2015 23:23

A23l67e48x16a82n36d10r 94K43o79s29t68k43a 8342728226264

Účinné ochrany proti kůrovcům jsou dvě. Jednou je obnova přirozených lesů, tedy smíšených, druhou postřik, který ale blokují ekoterroristé.

0/−1
23.5.2015 18:11

P45a57v62e44l 68J94e12ř12á49b79e27k 7871722914217

Chcete říci postřik stromů na skládce nebo na zemi?

Tak s ohledem na to co je to za postřik s ekoteroristy souhlasím. Protože vhodnější a účinnější a i pro kvalitu dřeva lepší je oloupání kůry a spálení.

0/0
24.5.2015 12:24





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.