Diskuze

Školy už nemají dostávat peníze na žáka, nejvíc na to doplatí gymnázia

Ministerstvo školství připravuje novelu zákona, která by měla změnit financování mateřských, základních a především středních škol. Ty by už neměly dostávat peníze jen podle počtu žáků. Ředitelé už předběžně počítají, jaký dopad bude mít změna právě na jejich školy. Nejvíc asi budou tratit gymnázia.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JS

Že systém našeho školství je špatný, ukazují výsledky už pěkně dlouho, jen doufám, že nebudeme vymýšlet nějakou další českou geniální cestu a poohlédneme se tam, kde to funguje a necháme se poučit:-/

Tyhle gymnázia chrlí každý rok množství neupotřebitelných lidí, kteří pak dále studují nějaké další neupotřebitelné humanitní obory a jejich uplatnění pak po studiu je velmi problematické. Jednoznačně je třeba podpořit potřebné obory a tento trend zvrátit. Je třeba zavézt systém, kdy stát aktivně podporuje to, co potřebuje a to, co nepotřebuje nebo má nadbytek, podporováno nebude:-/

Zatím to je tak, že školy tvoří další a další třídy pro žádané obory studenty, protože tak se jim daří plnit další a další třídy a to znamená další přísun peněz, ale zároveň další absolventi v oborech, na které nejsou na trhu volná pracovní místa:-/

0 0
možnosti
JK

Proč se poohlížet jinde ? Stačí se vrátit k tomu, co se u nás osvědčilo.

0 0
možnosti
JH

Financování podle počtu hlav zdegradovalo naše školství. A vedlo k tomu, že ze ZŠ se 4mi třídami v ročníku se na nějakou střední školu hlásili všichni mimo jednoho (zkušenost, když syn absolvoval). Ano, za elitní se považují gymnasia a proto se řada rodičů snaží dostat své ditky tam. A doufám, že bylo v zájmu školy je tam udržet až do konce. Jenže pak přišly jednotné státní maturity a ne všichni měli požadovanou úroveň - jaké překvapení. I proto se proti nim tolik brojilo.

Bude dlouho trvat, než se škody z titulu financování podle hlav srovnají. Škola (základní i střední) má dostávat peníze podle potřebnosti oboru pro společnost a úspěšnosti jejich studentů v následném studiu. A počet žáků by to mohl ovlivnit tak maximálně z 20%. Jen tak bude možné, aby ze škol vycházeli uplatnitelní absolventi v počtech, které jsou ve společnosti potřeba. Příklad: kladenský ÚP už roky požaduje, aby místní SPŠ nabírala 2 třídy strojařů. A jen s obtížemi (a berou, kdo se přihlásí) se jim daří naplnit 1/2-3/4 jediné třídy (zkušenost se syny).

2 1
možnosti
TN

No konečně tenhle nesmysl, platby na žáka, padá. Udržování neschopných studentů či studentů s chováním naprosto mimo mísu může konečně skončit.

8 1
možnosti
OV

Samozřejmostí je, že se hlupáci a nezkušení (najivní) lépe ovládají. Třeba lidé okolo 70 let věku, kteří celý život pracovali a neměli zkušenost se ŠMEJDY.

3 0
možnosti

To jistě ano. Ale je fakt cílem, abychom z toho relativně mála našich vzdělavatelných rodících se dětí udělali jakési .. no, nevím jak to přesně nazvat..Prostě lidí, kteří nebudou schopni uživit ani sebe, natožpak, aby vydělávali na důchody svých rodičů. A kdo tedy bude živit ty migranty?

1 2
možnosti
AZ

Tak už došlo na praktickou ukázku choutek neomarxistické ministryně Valachové.

Už ve svém z prvních vystoupení v ČT 24 potvrdila, že gymnazia neodpovídají myšlence inkluzivního vzdělávání.

Na otázku jestli se tedy mají rušit gymnazia odpověděla, že ne, jen základní školy (pozn.postižené inkluzí) mají úrovní výuky víceletá gymnázia dohnat.

No, jak vidno, gymnazia se dají likvidovat i jinak.

6 2
možnosti

Paní ministryně patrně žije v nějakém nereálném světě. Jasně, existují i naprosto skvělé ZŠ, kde člověk rád nechá dítě až do devítky. Ale dát si jako obecný cil, aby úroveň výuky na všech (nebo většině) základek byla stejná jako na gymnáziích, to je čirá iluze.

5 0
možnosti

No, tak v rámci té slavné inkluze, prostě zřejmě není možné, aby třeba ve třídě na ZŠ bylo 25 žáků a 10 asistentů. Třídy na to nejsou dimenzované. Přijímat předem neúspěšné studenty na SŠ, což možná časem bude většina absolventů inkluzivních ZŠ, jen proto, že škola získá určitou částku na hlavu, tedy spíš na zadek (a ani to v mnoha případech ne), je určitě blbost.

Postupem let se sice různě měnily mé představy o budoucím povolání, ale už v 1. třídě ZŠ před 52 lety (v rámci doučování třeba i o 2 roky starší trochu natvrdlejších dětí ze sousedství) jsem měla jasno: nechci být učitelkou, pokud ano, pak ne v té době ve zvláštní škole. Tuto speciální pedagogiku beru jako samostatný obor, který si (snad) vybere člověk, který se tomu chce věnovat. Jiný pedagog by snad měl mít dobrý pocit z toho, jak mu ti jeho žáci či studenti tzv. rostou, ne že bez větších kázeňských přestupků trpělivě vyčkají než to jejich spolužáci zvládnou bez ohledu na jejich inteligenci a domácí přípravu apod.

1 0
možnosti