Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

R73a57d57i13m 19P42o39l12á37š76e16k 9186583459129

Po zkušenostech se Šumavou, kde zelení aktivisté kvůli svému zviditelnění nechali zhodit ze stolu projekt postupného přizpůsobení divočině postupným dosazováním původních dřevin a prosadili plošné zničení původních umělých smrkových porostů kůrovcovou kalamitou jsem zásadně proti.

Nechi, aby tito zelení s prominutím vypatlanci prosadili po Šumavě taky zničení beskydských horských lesů.

0/0
doporučit
19.8.2016 13:41

J97a78n 20S31o88u77k10u46p 1914124286505

Vysekávají kleč, která tam nemá co dělat a likviduje vše v dosahu - je neuvěřitelně vytrvalá a odolná. To samé se děje třeba v Jeseníkách. Postupné dosazování původních dřevin je nesmysl, ty dřeviny by se tam skrz kleč vůbec neuchytily, buk nebo javor nemá šanci přežít v takovém porostu ani rok. To je naprostý nesmysl si myslet, že může uspět ́postupné dosazování ́. Čistý smrk v těch partiích nemá taktéž vůbec co dělat. Kleč se tam nasadila jen proto, aby průmyslem zdevastované vrcholové partie neerodovaly. Kůrovcová kalamita je třeba na bruntálsku v takových rozměrech, že je stejně nezastavitelná a lesy budou zdechat po stovkách hektarů. To, že les nechaný po kůrovci svému osudu se sám zalesní potřebnou sklatbou, je ověřený fakt a holá realita.

0/0
doporučit
19.8.2016 17:25

R62a29d74i65m 72P31o26l48á31š63e49k 9346853249449

Já píšu o beskydských lesích, vy o vrcholových nezalesněných partiích Beskyd. To jsou jaksi vzájemně úplně jiné plochy.

A pokud se má získat relativně rychle, během desetiletí porost opravdu podobný původnímu přírodnímu porostu, je místní bodové kácení smrkových monokultur a následně místní dosazování původních druhů dřevin nejrychlejší způsob.

Na Šumave už totiž na místě zničeného lesa, tam kde jsou vhodné podmínky, roste v podstatě zase smrková monokultura, kde za takových 10 - 15 let budou problémy s plošnou kalamitou kůrovce znova.

Kromě toho svahy hlavně centrálních Beskyd jsou na rozdíl od Šumavy nestabilní. Plošné zničení lesa kůrovcem na těchtpo svazích by mohlo při hodně deštivém počasí odstartovat masívní sesuvy půdy.

0/0
doporučit
19.8.2016 18:06

J57a13n 19S93o86u67k96u87p 1284344916445

Jenže oni tu kleč vysekávají ve vrcholových partiích Smrku, račte trochu vnímat článek. Stejný proces probíhá v Jeseníkách.

0/0
doporučit
20.8.2016 8:24

R24a73d20i64m 11P89o91l75á82š62e21k 9436863429969

A v produkčních lesích je kůrovcová kalamita zastavitelná poměrně snadno, protože se tam dá kácet. Dokonce mají majitelé lesů ze zákona povinnost stromy napadené kůrovcem pokácet a brouka v nich tak zničit.

Je pravda, že v posledních letech jsou hodně suché roky, kdy jsou smrky suchem oslabeny a kůrovec má navíc díky teplu o nějakou generaci ročně navíc a proto se šíří rychle. Ale stačí dva průměrně vlhké a studené roky a kalamita se zastaví.

Navíc budou smrkové monokultury po vykácení asi skoro všude nahrazovány smíšenými lesy, kde to šíření kůrovce bude mnohem pomalejší.

Kalamita tady na Severní Moravě v roce tuším 2008 a další nyní ukázala soukromým majitelům lesů, že se klima mění a že smrkové monokultury v nižších teplejších polohách díky jejich likvidaci kůrovcem přestávají být nejvýnosnější lesní kulturou, takže samotní majitelé budou chtít spíš ty smíšené lesy.

0/0
doporučit
19.8.2016 20:23





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.