Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Ekologové usilují o rozšíření nedotčené přírody v Beskydech

Bez pohodlných stezek a bez tipů na restaurace a občerstvení, na které cestou můžete narazit. Tak vypadá nový průvodce českou divočinou, který v pěti kapitolách mapuje oblasti zbytků nedotčené přírody, ale i místa, kam by se divočina mohla rozšířit.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R14a70d52i59m 63P12o37l93á65š44e23k 9706623469279

Po zkušenostech se Šumavou, kde zelení aktivisté kvůli svému zviditelnění nechali zhodit ze stolu projekt postupného přizpůsobení divočině postupným dosazováním původních dřevin a prosadili plošné zničení původních umělých smrkových porostů kůrovcovou kalamitou jsem zásadně proti.

Nechi, aby tito zelení s prominutím vypatlanci prosadili po Šumavě taky zničení beskydských horských lesů.

0/0
19.8.2016 13:41

J58a61n 97S22o56u87k90u89p 1184454926835

Vysekávají kleč, která tam nemá co dělat a likviduje vše v dosahu - je neuvěřitelně vytrvalá a odolná. To samé se děje třeba v Jeseníkách. Postupné dosazování původních dřevin je nesmysl, ty dřeviny by se tam skrz kleč vůbec neuchytily, buk nebo javor nemá šanci přežít v takovém porostu ani rok. To je naprostý nesmysl si myslet, že může uspět ́postupné dosazování ́. Čistý smrk v těch partiích nemá taktéž vůbec co dělat. Kleč se tam nasadila jen proto, aby průmyslem zdevastované vrcholové partie neerodovaly. Kůrovcová kalamita je třeba na bruntálsku v takových rozměrech, že je stejně nezastavitelná a lesy budou zdechat po stovkách hektarů. To, že les nechaný po kůrovci svému osudu se sám zalesní potřebnou sklatbou, je ověřený fakt a holá realita.

0/0
19.8.2016 17:25

R17a81d69i88m 24P68o89l49á75š64e21k 9226833509889

Já píšu o beskydských lesích, vy o vrcholových nezalesněných partiích Beskyd. To jsou jaksi vzájemně úplně jiné plochy.

A pokud se má získat relativně rychle, během desetiletí porost opravdu podobný původnímu přírodnímu porostu, je místní bodové kácení smrkových monokultur a následně místní dosazování původních druhů dřevin nejrychlejší způsob.

Na Šumave už totiž na místě zničeného lesa, tam kde jsou vhodné podmínky, roste v podstatě zase smrková monokultura, kde za takových 10 - 15 let budou problémy s plošnou kalamitou kůrovce znova.

Kromě toho svahy hlavně centrálních Beskyd jsou na rozdíl od Šumavy nestabilní. Plošné zničení lesa kůrovcem na těchtpo svazích by mohlo při hodně deštivém počasí odstartovat masívní sesuvy půdy.

0/0
19.8.2016 18:06

J68a71n 70S82o92u47k26u44p 1934524216745

Jenže oni tu kleč vysekávají ve vrcholových partiích Smrku, račte trochu vnímat článek. Stejný proces probíhá v Jeseníkách.

0/0
20.8.2016 8:24

R83a22d79i44m 24P70o27l29á21š94e54k 9986113719959

A v produkčních lesích je kůrovcová kalamita zastavitelná poměrně snadno, protože se tam dá kácet. Dokonce mají majitelé lesů ze zákona povinnost stromy napadené kůrovcem pokácet a brouka v nich tak zničit.

Je pravda, že v posledních letech jsou hodně suché roky, kdy jsou smrky suchem oslabeny a kůrovec má navíc díky teplu o nějakou generaci ročně navíc a proto se šíří rychle. Ale stačí dva průměrně vlhké a studené roky a kalamita se zastaví.

Navíc budou smrkové monokultury po vykácení asi skoro všude nahrazovány smíšenými lesy, kde to šíření kůrovce bude mnohem pomalejší.

Kalamita tady na Severní Moravě v roce tuším 2008 a další nyní ukázala soukromým majitelům lesů, že se klima mění a že smrkové monokultury v nižších teplejších polohách díky jejich likvidaci kůrovcem přestávají být nejvýnosnější lesní kulturou, takže samotní majitelé budou chtít spíš ty smíšené lesy.

0/0
19.8.2016 20:23





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.