Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

R22a81d11i64m 91P78o91l69á36š74e74k 9366573239419

Všimněte si, že archivářka mluví vesměs o bohatějších zemědělcích. Mnohem větší počet lidí v zemědělství na vesnici byli ti, kteří měli jen maličký kousek pozemku a třeli bídu nebo rovnou bezzemci a námezdní dělníci a putovali za sezónními pracemi od sedláka k sedlákovi. Přitom postavení těch lidí bylo dáno jen málo jejich schopnostmi a dovednostmi, z největší části bylo určeno tím, jestli jejich rodiče vlastnili příslušně velký kus pole nebo ne. Pokud někdo z bohatých nebyl tak hloupý, že svůj majetek prošustroval, propil, prohrál v kartách atd a někdo chudý tak chytrý, že využil příležitosti a získal ho a udržel.

Právě v takových fabrikách jako byly ty Vítkovické železárny od jejich založení na začátku 19 století a od roku 1850 - 1900 další průmyslové fabriky v okolí využívající kvalifikovaných pracovních sil vyškolených ve Vítkovicích, měli ti chudší možnost vydělávat mnohem víc než jako drobní zemědělci nebo dokonce bezzemci. A pokud byli chytří a schopni v práci se rychle učit, mohli, i když měli pouze jen základní vzdělání, během své karíéry dostat svou rodinu až do nižších středních sociálních vrstev. Děti pak mohli poslat do dobrých škol a pokud i ty byly schopné, mohly se s tím vzděláním dostat hodně vysoko.

Práce v průmyslových podnicích tak byla pro původně chudé zemědělské rody možnost, jak se dostat nahoru. To trvalo hodně dlouho, nejméně takových 100 let.

Ještě v 80 letech minulého století, když jsem coby vysokoškolák absolvent nastoupil do projekce jednoho velkého strojírenského podniku, byli někteří mí starší kolegové projektanti nad 40 - 50 let lidi, co nastoupili do dělnické práce pouze se základním vzděláním a během kariéry se vypracovali.

To je dnes už prakticky nemožné, kdo dneska nemá vysokoškolský diplom, může tak maximálně kopat kanály.

+2/0
doporučit
18.9.2016 8:22

P22a88v50e93l 79J88e73ř56á85b53e79k 7271612874157

Ještě za I. republiky děda šel 8 km na vlak do Prahy, tak dělal zedníka, večer se vrátil, připravil krmení na druhý den, a další těžkou práci a druhý den to samé. A o sobotách chodil hrát na tancovačky.

Dovolená (pracovní volno apod.) na poli aby se zaselo nebo sklidilo.

Jinými slovy - někteří si dnes neumí takový život představit.

Ale přesto ho mnozí v jiné podobě stále žijí

Přesčasy - nezřídka se týkají i středního i vyššího vedení firmy, OSVČ, leckdo má druhý přivýdělek apod.

+1/0
doporučit
17.9.2016 22:21

R84a50d74i38m 93P47o28l69á57š29e33k 9906843419669

Dřív měla většina zdravých lidí běžně fyzickou výdrž mnohem větší než mají dnes. Jeden den tehdejšího průměrného fyzicky pracujícího člověka by dnešního průměrného člověka zabil nebo ho aspoň na měsíce upoutal na lůžko.

Dřív bylo údajně běžné, že lidi do průmyslového podniku do zaměstnání chodili nebo jezdili na kole až 2 - 3 hodiny. Pěšky i 10 - 15 kilometrů daleko a na kole ještě na větší vzdálenost.

Ještě můj kolega z práce v 80 letech minulého století občas vyprávěl, jak někdy v 50 letech, když začínal, jezdil do práce na kole 15 kilometrů a v zimě ho zahřívaly noviny pod bundou.

+2/0
doporučit
18.9.2016 8:34





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.