Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog

Hornické haldy jsou specifikem Moravskoslezského kraje a neodmyslitelně patří k jeho nejen industriální historii. V čem jsou unikátní místa, na která se vyvážel odpad po těžbě, a jaká možná využití nabízejí, popisuje geolog Marian Marschalko.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R85a25d81i63m 71P40o56l88á45š67e84k 9506473319989

Já bych s tím využitím hald nebyl tak nadšený. Spousta původně tvrdých hornin vynesených z hloubi země není na povrchu stabilní, velice rychle se rozpadá na drobný štěrk nebo až na písek a jíl. Některé tyto horniny mohou taky kontaktem s vodou a vzduchem nabývat na objemu, i když to je spíš doména všelijakých odpadů z vysokých pecí.

Jenže problém je v tom, že haldy byly v minulosti vnímány jako ostravské smetiště, kde se vozily všechny objemné odpady. Hlušiny z dolů bylo nejvíc, pak tam ale byla spousta vysokopecní strusky, použitých žáruvzdorných vyzdívek a podobných odpadů až nakonec obyčejný stavební odpad - stavební suť.

Použít se ale mohou. Uspořit klasické kamenivo, jehož zdroje buď ubývají nebo těžební prostory bývají prohlášeny za přírodní rezervace a těžba je zastavována, se dá.

Materiál haldy je před použitím bezpodmínečně nutné zpracovat, to znamená vytřídit odpady, dřevo, pneumatiky, železo a podobně, rozbít velké kusy.... A materiál rozprostřít aspoň na rok v tenké vrstve cca metr vysoké na nějaké ploše a nechat působit vlhkost a ovzduší, aby největší změny, bobtnání a rozpad proběhl už tam. A teprve potom ten materiál. I potom je nutné počítat s tím, že oproti klasickému kamenivu bude ten materiál ještě desítky let pracovat. Tudíž zásypy tímto materiálem musí být stejnoměrné, aby stavba nad zásypem se hýbala jako celek.

Bohužel ale taky zpracování tohoto materiálu bude buď dalším obrovským zdrojem znečištění ovzduší, zejména prašnosti nebo bude to zpracování oproti těženému kamenivu kvůli nákladům na odprašování zatím příliš drahé.

+3/0
8.10.2016 9:05

O77n47d47ř18e98j 82H23a29v96l60í65č38e43k 3500144125561

R^

0/0
7.10.2016 23:11

J82i20ř71í 54P72r23a36ž42á38k 9620912391532

Materiál z hald byl užit i do podloží D47. Všichni víme, jak to dopadlo.

+3/−11
7.10.2016 21:49

K95a45r82e24l 57M30a52l44í40k 1433720955838

To byla ale struska...

+6/0
7.10.2016 22:06

J12i15ř11í 23P47r41a64ž37á67k 9360582531152

Někde dávali i haldovinu, netříděnou, s všemožným bord**em.

+3/0
7.10.2016 23:29

P34e21t74r 69N30o30v88o52t64n29y 1551290921

Ne, to bylo něco jiného.

+2/0
7.10.2016 22:11
Foto

O82n59d21ř51e76j 97V57a87r20o30š41č25á24k 3594737253

Už podle jména odborník na Ostravsko...

0/−2
7.10.2016 22:56
Foto

I37v19a33n 69K52o95p41t69a 5707232521177

Struska?

0/0
7.10.2016 23:16

J41i46ř84í 55P93r54a58ž15á25k 9260592601952

Také struska. Ta mění objem podle vlhkosti. Ale v haldovině bylo všechno možné - kusy dřeva,...

0/0
7.10.2016 23:30

R27a23d89i43m 54P15o69l25á37š36e20k 9316583509869

To není přesné. Struska a jiné produkty, které prošly tou vysokou teplotou, při té vysoké teplotě zároveň zreagovaly, zejména oxid křemičitý s příslušnými kovy. V přítomnosti vlhkosti a vzduchu potom probíhají další chemické reakce, v první řadě přeměna bezvodých silikátů na silikátové sloučeniny obsahující ve své molekule vodu, které jsou logicky objemnější. Jsou to podobné reakce, jakým reaguje cement s vodou v betonu nebo některé sopečné strusky a popele.

Rozdíl je akorát v tom, že jemně mletý cement s pískem, vodou a štěrkem vytvoří jednolitý beton, podobně jako třeba ten sopečný popel, který používal jako cement starověký Řím. Ale když to je nerozemleté v hroudách a různé kvality, akorát to zvětšuje objem, jak se ty kusy postupně rozpadají a reakce postupuje dovnitř těch kusů.

+1/0
8.10.2016 11:05

J28i51ř80í 62P55r50a56ž72á44k 9840302681112

Máte pravdu. Geolog nám vysvětloval, že struzek je více druhů. Některá se nerozpíná a lze ji do základů užít.

0/0
8.10.2016 13:04

R68a98d21i58m 72P72o34l81á50š36e26k 9176823909139

Dopadlo to špatně, protože podle všeho jak to vytěžili na haldě, tak to do toho podsypu narvali.

Jednou na haldě vybagrovali vrstvu hlušiny z dolu, jednou vybagrovali vysokopecní strusku a přesně v tomto pořadí dělali podsyp D47.

"Vrcholky" D 47 pak byly podsypány podle všeho tou aktivní vysokopecní struskou, "údolí" třeba stavební sutí nebo neaktivní hlušinou z dolu. ;-D

A ještě to "okořenili" tím odpadním dřevem a pneumatikami, na které narazily zkušební vrty do podloží D47.;-D;-D

+3/0
8.10.2016 9:11

J20i73ř34í 44P14r71a85ž73á44k 9950152541692

Přesně. A zaplatí to daňový poplatník...

+1/0
8.10.2016 9:35







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.