Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog

Hornické haldy jsou specifikem Moravskoslezského kraje a neodmyslitelně patří k jeho nejen industriální historii. V čem jsou unikátní místa, na která se vyvážel odpad po těžbě, a jaká možná využití nabízejí, popisuje geolog Marian Marschalko.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R65a81d43i12m 95P20o72l38á70š53e22k 9956803439279

Já bych s tím využitím hald nebyl tak nadšený. Spousta původně tvrdých hornin vynesených z hloubi země není na povrchu stabilní, velice rychle se rozpadá na drobný štěrk nebo až na písek a jíl. Některé tyto horniny mohou taky kontaktem s vodou a vzduchem nabývat na objemu, i když to je spíš doména všelijakých odpadů z vysokých pecí.

Jenže problém je v tom, že haldy byly v minulosti vnímány jako ostravské smetiště, kde se vozily všechny objemné odpady. Hlušiny z dolů bylo nejvíc, pak tam ale byla spousta vysokopecní strusky, použitých žáruvzdorných vyzdívek a podobných odpadů až nakonec obyčejný stavební odpad - stavební suť.

Použít se ale mohou. Uspořit klasické kamenivo, jehož zdroje buď ubývají nebo těžební prostory bývají prohlášeny za přírodní rezervace a těžba je zastavována, se dá.

Materiál haldy je před použitím bezpodmínečně nutné zpracovat, to znamená vytřídit odpady, dřevo, pneumatiky, železo a podobně, rozbít velké kusy.... A materiál rozprostřít aspoň na rok v tenké vrstve cca metr vysoké na nějaké ploše a nechat působit vlhkost a ovzduší, aby největší změny, bobtnání a rozpad proběhl už tam. A teprve potom ten materiál. I potom je nutné počítat s tím, že oproti klasickému kamenivu bude ten materiál ještě desítky let pracovat. Tudíž zásypy tímto materiálem musí být stejnoměrné, aby stavba nad zásypem se hýbala jako celek.

Bohužel ale taky zpracování tohoto materiálu bude buď dalším obrovským zdrojem znečištění ovzduší, zejména prašnosti nebo bude to zpracování oproti těženému kamenivu kvůli nákladům na odprašování zatím příliš drahé.

+3/0
8.10.2016 9:05

O91n11d74ř64e93j 46H43a86v44l14í13č80e44k 3270394395191

R^

0/0
7.10.2016 23:11

J26i90ř85í 96P14r65a27ž65á83k 9480522601952

Materiál z hald byl užit i do podloží D47. Všichni víme, jak to dopadlo.

+3/−11
7.10.2016 21:49

K69a57r21e80l 21M60a89l53í26k 1763320935978

To byla ale struska...

+6/0
7.10.2016 22:06

J97i91ř39í 37P20r40a23ž13á79k 9880562301862

Někde dávali i haldovinu, netříděnou, s všemožným bord**em.

+3/0
7.10.2016 23:29

P45e56t98r 20N96o90v35o47t43n55y 1691620151

Ne, to bylo něco jiného.

+2/0
7.10.2016 22:11
Foto

O77n49d64ř98e24j 63V13a15r67o35š36č55á38k 3214477923

Už podle jména odborník na Ostravsko...

0/−2
7.10.2016 22:56
Foto

I89v67a64n 60K34o24p43t54a 5167782411677

Struska?

0/0
7.10.2016 23:16

J59i63ř46í 68P73r15a62ž73á47k 9790742911262

Také struska. Ta mění objem podle vlhkosti. Ale v haldovině bylo všechno možné - kusy dřeva,...

0/0
7.10.2016 23:30

R80a77d30i71m 63P68o78l87á54š53e86k 9156123809629

To není přesné. Struska a jiné produkty, které prošly tou vysokou teplotou, při té vysoké teplotě zároveň zreagovaly, zejména oxid křemičitý s příslušnými kovy. V přítomnosti vlhkosti a vzduchu potom probíhají další chemické reakce, v první řadě přeměna bezvodých silikátů na silikátové sloučeniny obsahující ve své molekule vodu, které jsou logicky objemnější. Jsou to podobné reakce, jakým reaguje cement s vodou v betonu nebo některé sopečné strusky a popele.

Rozdíl je akorát v tom, že jemně mletý cement s pískem, vodou a štěrkem vytvoří jednolitý beton, podobně jako třeba ten sopečný popel, který používal jako cement starověký Řím. Ale když to je nerozemleté v hroudách a různé kvality, akorát to zvětšuje objem, jak se ty kusy postupně rozpadají a reakce postupuje dovnitř těch kusů.

+1/0
8.10.2016 11:05

J15i19ř92í 44P32r45a55ž13á88k 9660802321582

Máte pravdu. Geolog nám vysvětloval, že struzek je více druhů. Některá se nerozpíná a lze ji do základů užít.

0/0
8.10.2016 13:04

R73a54d19i92m 71P43o53l46á23š82e51k 9206613789149

Dopadlo to špatně, protože podle všeho jak to vytěžili na haldě, tak to do toho podsypu narvali.

Jednou na haldě vybagrovali vrstvu hlušiny z dolu, jednou vybagrovali vysokopecní strusku a přesně v tomto pořadí dělali podsyp D47.

"Vrcholky" D 47 pak byly podsypány podle všeho tou aktivní vysokopecní struskou, "údolí" třeba stavební sutí nebo neaktivní hlušinou z dolu. ;-D

A ještě to "okořenili" tím odpadním dřevem a pneumatikami, na které narazily zkušební vrty do podloží D47.;-D;-D

+3/0
8.10.2016 9:11

J19i58ř63í 71P34r98a68ž37á86k 9390692801352

Přesně. A zaplatí to daňový poplatník...

+1/0
8.10.2016 9:35





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.