Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog

Hornické haldy jsou specifikem Moravskoslezského kraje a neodmyslitelně patří k jeho nejen industriální historii. V čem jsou unikátní místa, na která se vyvážel odpad po těžbě, a jaká možná využití nabízejí, popisuje geolog Marian Marschalko.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R81a56d34i42m 68P29o35l50á27š69e63k 9956583899749

Já bych s tím využitím hald nebyl tak nadšený. Spousta původně tvrdých hornin vynesených z hloubi země není na povrchu stabilní, velice rychle se rozpadá na drobný štěrk nebo až na písek a jíl. Některé tyto horniny mohou taky kontaktem s vodou a vzduchem nabývat na objemu, i když to je spíš doména všelijakých odpadů z vysokých pecí.

Jenže problém je v tom, že haldy byly v minulosti vnímány jako ostravské smetiště, kde se vozily všechny objemné odpady. Hlušiny z dolů bylo nejvíc, pak tam ale byla spousta vysokopecní strusky, použitých žáruvzdorných vyzdívek a podobných odpadů až nakonec obyčejný stavební odpad - stavební suť.

Použít se ale mohou. Uspořit klasické kamenivo, jehož zdroje buď ubývají nebo těžební prostory bývají prohlášeny za přírodní rezervace a těžba je zastavována, se dá.

Materiál haldy je před použitím bezpodmínečně nutné zpracovat, to znamená vytřídit odpady, dřevo, pneumatiky, železo a podobně, rozbít velké kusy.... A materiál rozprostřít aspoň na rok v tenké vrstve cca metr vysoké na nějaké ploše a nechat působit vlhkost a ovzduší, aby největší změny, bobtnání a rozpad proběhl už tam. A teprve potom ten materiál. I potom je nutné počítat s tím, že oproti klasickému kamenivu bude ten materiál ještě desítky let pracovat. Tudíž zásypy tímto materiálem musí být stejnoměrné, aby stavba nad zásypem se hýbala jako celek.

Bohužel ale taky zpracování tohoto materiálu bude buď dalším obrovským zdrojem znečištění ovzduší, zejména prašnosti nebo bude to zpracování oproti těženému kamenivu kvůli nákladům na odprašování zatím příliš drahé.

+3/0
8.10.2016 9:05

O71n66d63ř20e74j 39H83a57v19l34í88č20e47k 3670924915541

R^

0/0
7.10.2016 23:11

J93i12ř98í 18P39r53a45ž23á18k 9650772951692

Materiál z hald byl užit i do podloží D47. Všichni víme, jak to dopadlo.

+3/−11
7.10.2016 21:49

K20a39r51e88l 87M32a39l38í39k 1723310455318

To byla ale struska...

+6/0
7.10.2016 22:06

J30i60ř42í 58P71r75a60ž96á49k 9600302971582

Někde dávali i haldovinu, netříděnou, s všemožným bord**em.

+3/0
7.10.2016 23:29

P58e96t42r 77N69o72v27o67t44n10y 1861180381

Ne, to bylo něco jiného.

+2/0
7.10.2016 22:11
Foto

O62n28d32ř57e79j 77V56a95r94o73š47č56á68k 3374457483

Už podle jména odborník na Ostravsko...

0/−2
7.10.2016 22:56
Foto

I22v80a91n 90K55o54p69t65a 5217152851457

Struska?

0/0
7.10.2016 23:16

J44i22ř31í 79P40r48a27ž80á28k 9910632351342

Také struska. Ta mění objem podle vlhkosti. Ale v haldovině bylo všechno možné - kusy dřeva,...

0/0
7.10.2016 23:30

R20a11d38i14m 42P30o59l46á74š53e54k 9426473729509

To není přesné. Struska a jiné produkty, které prošly tou vysokou teplotou, při té vysoké teplotě zároveň zreagovaly, zejména oxid křemičitý s příslušnými kovy. V přítomnosti vlhkosti a vzduchu potom probíhají další chemické reakce, v první řadě přeměna bezvodých silikátů na silikátové sloučeniny obsahující ve své molekule vodu, které jsou logicky objemnější. Jsou to podobné reakce, jakým reaguje cement s vodou v betonu nebo některé sopečné strusky a popele.

Rozdíl je akorát v tom, že jemně mletý cement s pískem, vodou a štěrkem vytvoří jednolitý beton, podobně jako třeba ten sopečný popel, který používal jako cement starověký Řím. Ale když to je nerozemleté v hroudách a různé kvality, akorát to zvětšuje objem, jak se ty kusy postupně rozpadají a reakce postupuje dovnitř těch kusů.

+1/0
8.10.2016 11:05

J22i45ř22í 45P64r35a26ž63á34k 9290752491442

Máte pravdu. Geolog nám vysvětloval, že struzek je více druhů. Některá se nerozpíná a lze ji do základů užít.

0/0
8.10.2016 13:04

R81a23d87i69m 89P62o50l21á49š15e74k 9406423899119

Dopadlo to špatně, protože podle všeho jak to vytěžili na haldě, tak to do toho podsypu narvali.

Jednou na haldě vybagrovali vrstvu hlušiny z dolu, jednou vybagrovali vysokopecní strusku a přesně v tomto pořadí dělali podsyp D47.

"Vrcholky" D 47 pak byly podsypány podle všeho tou aktivní vysokopecní struskou, "údolí" třeba stavební sutí nebo neaktivní hlušinou z dolu. ;-D

A ještě to "okořenili" tím odpadním dřevem a pneumatikami, na které narazily zkušební vrty do podloží D47.;-D;-D

+3/0
8.10.2016 9:11

J73i58ř38í 27P12r15a45ž62á66k 9460702981902

Přesně. A zaplatí to daňový poplatník...

+1/0
8.10.2016 9:35







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.