Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

R72a56d28i98m 85P28o87l53á16š58e64k 9596743359279

Já bych s tím využitím hald nebyl tak nadšený. Spousta původně tvrdých hornin vynesených z hloubi země není na povrchu stabilní, velice rychle se rozpadá na drobný štěrk nebo až na písek a jíl. Některé tyto horniny mohou taky kontaktem s vodou a vzduchem nabývat na objemu, i když to je spíš doména všelijakých odpadů z vysokých pecí.

Jenže problém je v tom, že haldy byly v minulosti vnímány jako ostravské smetiště, kde se vozily všechny objemné odpady. Hlušiny z dolů bylo nejvíc, pak tam ale byla spousta vysokopecní strusky, použitých žáruvzdorných vyzdívek a podobných odpadů až nakonec obyčejný stavební odpad - stavební suť.

Použít se ale mohou. Uspořit klasické kamenivo, jehož zdroje buď ubývají nebo těžební prostory bývají prohlášeny za přírodní rezervace a těžba je zastavována, se dá.

Materiál haldy je před použitím bezpodmínečně nutné zpracovat, to znamená vytřídit odpady, dřevo, pneumatiky, železo a podobně, rozbít velké kusy.... A materiál rozprostřít aspoň na rok v tenké vrstve cca metr vysoké na nějaké ploše a nechat působit vlhkost a ovzduší, aby největší změny, bobtnání a rozpad proběhl už tam. A teprve potom ten materiál. I potom je nutné počítat s tím, že oproti klasickému kamenivu bude ten materiál ještě desítky let pracovat. Tudíž zásypy tímto materiálem musí být stejnoměrné, aby stavba nad zásypem se hýbala jako celek.

Bohužel ale taky zpracování tohoto materiálu bude buď dalším obrovským zdrojem znečištění ovzduší, zejména prašnosti nebo bude to zpracování oproti těženému kamenivu kvůli nákladům na odprašování zatím příliš drahé.

+3/0
doporučit
8.10.2016 9:05

O55n76d56ř22e13j 76H56a48v43l69í18č80e85k 3850794575721

R^

0/0
doporučit
7.10.2016 23:11

J95i68ř23í 55P38r45a19ž22á94k 9720792801832

Materiál z hald byl užit i do podloží D47. Všichni víme, jak to dopadlo.

+3/−11
doporučit
7.10.2016 21:49

K76a73r80e78l 40M35a69l53í94k 1163940105798

To byla ale struska...

+6/0
doporučit
7.10.2016 22:06

J64i25ř20í 17P67r29a77ž17á85k 9770652131982

Někde dávali i haldovinu, netříděnou, s všemožným bord**em.

+3/0
doporučit
7.10.2016 23:29

P47e21t13r 90N81o83v67o62t85n40y 1171140171

Ne, to bylo něco jiného.

+2/0
doporučit
7.10.2016 22:11
Foto

O48n32d13ř52e73j 17V60a38r64o53š95č83á65k 3224607153

Už podle jména odborník na Ostravsko...

0/−2
doporučit
7.10.2016 22:56
Foto

I69v87a12n 22K36o36p31t42a 5907242231257

Struska?

0/0
doporučit
7.10.2016 23:16

J22i12ř39í 79P98r62a21ž38á84k 9820352911942

Také struska. Ta mění objem podle vlhkosti. Ale v haldovině bylo všechno možné - kusy dřeva,...

0/0
doporučit
7.10.2016 23:30

R47a18d55i59m 93P96o27l54á11š79e69k 9296123939219

To není přesné. Struska a jiné produkty, které prošly tou vysokou teplotou, při té vysoké teplotě zároveň zreagovaly, zejména oxid křemičitý s příslušnými kovy. V přítomnosti vlhkosti a vzduchu potom probíhají další chemické reakce, v první řadě přeměna bezvodých silikátů na silikátové sloučeniny obsahující ve své molekule vodu, které jsou logicky objemnější. Jsou to podobné reakce, jakým reaguje cement s vodou v betonu nebo některé sopečné strusky a popele.

Rozdíl je akorát v tom, že jemně mletý cement s pískem, vodou a štěrkem vytvoří jednolitý beton, podobně jako třeba ten sopečný popel, který používal jako cement starověký Řím. Ale když to je nerozemleté v hroudách a různé kvality, akorát to zvětšuje objem, jak se ty kusy postupně rozpadají a reakce postupuje dovnitř těch kusů.

+1/0
doporučit
8.10.2016 11:05

J95i80ř19í 82P92r46a23ž52á51k 9660142651592

Máte pravdu. Geolog nám vysvětloval, že struzek je více druhů. Některá se nerozpíná a lze ji do základů užít.

0/0
doporučit
8.10.2016 13:04

R49a76d83i14m 75P30o40l87á22š85e41k 9296263979679

Dopadlo to špatně, protože podle všeho jak to vytěžili na haldě, tak to do toho podsypu narvali.

Jednou na haldě vybagrovali vrstvu hlušiny z dolu, jednou vybagrovali vysokopecní strusku a přesně v tomto pořadí dělali podsyp D47.

"Vrcholky" D 47 pak byly podsypány podle všeho tou aktivní vysokopecní struskou, "údolí" třeba stavební sutí nebo neaktivní hlušinou z dolu. ;-D

A ještě to "okořenili" tím odpadním dřevem a pneumatikami, na které narazily zkušební vrty do podloží D47.;-D;-D

+3/0
doporučit
8.10.2016 9:11

J10i58ř19í 79P59r26a26ž88á11k 9260192121112

Přesně. A zaplatí to daňový poplatník...

+1/0
doporučit
8.10.2016 9:35





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.