Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

V továrně Tatry vyráběli dělníci i svícny nebo sekačky. Pro sebe

Desítky předmětů vyrobených v minulosti v automobilce Tatra, ovšem pro soukromé účely, už donesli lidé do Muzea v Příboře. Vyslyšeli tak výzvu této pobočky Muzea Novojičínska, aby společně vytvořili unikátní výstavu svépomocných výrobků, které automobilce ke splnění pětiletých plánů rozhodně nepomáhaly.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R88a34d19i93m 17P39o13l83á93š72e14k 9476633179889

V Tatrovce jinak, v době, kdy jsem tam za socíku pracoval já, fungovala instituce nazvaná jako Drobný prodej.

Tatrovák mohl klidně vybrat kovový nebo jiný odpad někde z bedny nebo hromady, ten vzít k vrátnici číslo 2 s vypsaným formulářem a tam ty věci legálně koupit za cenu šrotu. A jelikož se tehdy na úspory materiálu moc nehledělo, dalo se tehdy z odpadu vybrat spousty velkých kusů materiálu, na chalupě ještě velmi dobře použitelného.

Přes drobný prodej a za nízkou cenu taky šly třeba náklady dřevěných palet, dřevěných překládek hutního materiálu a dalších dřevěných odpadů na topení na zimu, odepsaná barva nebo směsi barev z lakovny, umakartové příčky a stará umyvadla z rekonstrukcí tatrováckých šaten, starší židle, stoly, nábytek, spousta drobnějších kousků hutního materiálu......

Přes drobný prodej taky šlo pro osobní potřebu legálně využít v podstatě všech tatrováckých technologií na jakékoliv dílně, pokud to mistr dílny schválil a nějaký pracovník na dílně udělal (a dostal taky od tatrovky zaplaceno.) Například se chromovalo na galvanovně, svařovaly komínové roury na svařovně, lakovaly blatníky přívěsných vozíků na lakovně, vybíraly odpady drobných výlisků na ty svařované plotxy zmíněné v článku, ohýbaly plechy v zámečnické dílně, černily věci v kalírně a podobně........

Tehdy v socialistické době, kdy se koupit dalo jen velice málo nejběžnějších věcí, to byla pro tatrováky velká pomoc.

+6/0
17.2.2017 11:02

D75a53v65i15d 57K41o57s49t64e57l26n40í17k 9345906531

Takže byla určitě veklá motivace pracovníků Tatry dávat použitelný material na oko do šrotu, aby se dal levně získat pro potřebu doma.

Pak měl ten socík fungovat, když lidé v pracovní době vyráběli věci na doma a rozkrádali materiál. Ale co jiného jim taky zbylo, když soudruh zlikvidoval všechny možnosti, jak toto udělat legálně přes nějakou malou soukromou firmu?

+1/0
17.2.2017 14:02

R41a51d56i54m 30P73o57l75á43š63e13k 9856713119459

Zas tak blbí soudruzi nebyli, aby to bylo možné nějak ve větší míře.

Kromě toho si musíte uvědomit, že za socíku všude ve všech fabrikách existovala k vedení firmy paralelní mocenská struktura komunistické strany, od přesvědčených řadových komunistů dole přes všelijaké funkcionáře a předsedy všelijakých výborů komunistické strany až úplně nahoru. Kolikrát předseda nějaké významné místní komunistické organizace, který z titulu své funkce v komunistické straně mohl jako rovný s rovným mluvit s náměstky a řediteli fabriky, byl v "civilu" ve fabrice obyčejný řadový dělník ve špinavých montérkách v nějaké dílně. To nebylo jak dnes, kdy lidi v montérkách jsou napůl ukrajinci a maďaři z ubytoven a napůl naštvaní z nízkých mezd, takže když tam někdo krade, tak mu ještě fandí a papaláši v kravatách, kdyby nebylo fotek a videí, by nevěděli, jak vypadá stroj v dílně, který je živí.

S určitým procentem "ztrát" se tehdy vždy počítalo, ale zároveň byly tyto věci pod kontrolou. A když někdo překročil určitou hranici a příliš se v tom přihrabování k sobě rozjel, byl rychle zkrouhnut.

Ono i ten drobný prodej byl sice zdánlivě legální, ale postavený tak, že kdo by se znelíbil, nebyl by velký problém mu dokázat, že při tom Drobném prodeji podváděl a vlastně kradl a už by tady byl tehdy obávaný paragraf "Rozkrádání majetku v socialsitickém vlastnictví"

+1/0
17.2.2017 16:09

D76a12v51i44d 97K26o30s80t26e41l83n54í45k 9905976951

díky za vysvetleni

0/0
17.2.2017 19:51

R58a12d29i71m 94P16o62l67á11š95e88k 9716923379719

Svícny byla pravděpodobně záležitost slévárny. Dělníci měli schováno plno načerno vyráběných forem pro všelijaké drobné věci a do nich odlévali hlavně hliníkové slitiny.

Sekačky se nevyráběly v Tatře, to napsal redaktor špatně, protože pro běžného tatrováka byl problém dostat tak velkou věc jako celou sekačku načerno přes vrátnici.. Vyráběly se spíš v domácích dílnách, z tatrovky se jen získal materiál.. Obvykle se na sekačku použil nějaký starší funkční elektomotor, na hřídel se dala vrtule coby vlastní sekací nástroj a celý komplet zassadil do vozíku s kolečky třeba z kočárku.

0/0
17.2.2017 10:44

P77e62t22r 48S38v65o89b92o36d21a 6694402236463

Takových bude hooooodně....

0/0
17.2.2017 10:20







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.