Diskuze

Před 40 lety zahynulo 31 horníků. Těla se vypařila, vzpomíná záchranář

Podzemím u Karviné přesně před čtyřiceti lety otřásl výbuch. Zemřelo 31 horníků, čímž se neštěstí řadí k největším důlním tragédiím posledního půlstoletí. Mezi prvními zasahoval ve zničených chodbách Jaroslav Minka z Havířova.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Takové články by měli číst hlavně takoví žvanilové, kteří se pohoršují nad hornickou prací a stále vyčítají dobu, kdy se říkalo:"Já jsem horník, kdo je víc".

Ten, kdo tuhle profesi nezažil buď přímo nebo alespoň prostřednictvím svých příbuzných, neví o čem to vůbec je. Mně jako klukovi tenkrát stačilo přečíst si Čapkovu knihu První parta.

9 7
možnosti

Jelikož jsem tam jako záchranář byl ,tak je v tom článku hodně nepřesností.

2 0
možnosti

Tak je doplňte. Mě osobně by to třeba zajímalo. V dole jsem byl jen jako návštěva a nedokázal bych si představit tam hakovat...

7 0
možnosti
Foto

Těžký až nadlidský je život hornický, těžké je na dole bytí,

horníci fárají, uhlí nám dávají lucerna k tomu jim na cestu svítí... (Záviš)

Až narubeš vagon uhla o revirni sobotě

potem synku možeš mluviť, že si čichnul k robotě

až vyfaraš po rekordu s rukami až po zem

až ze špice odvezu tě policejnim vozem

tovja fotka može viseť před Bezručem na plotě (Buty)

Hovoří za vše...

9 0
možnosti

Z uhla prach a kašel... (Dobeš) :-)

0 0
možnosti

Článek je povrchní a vše hází na střelmistra, viz některé příspěvky níže, dovolím si proto uvést trochu faktu .Dokonce ani závěry oficiálního vyšetřování vše nehází na střelmistra i když ten byl označen za iniciátora, protože mu mohli přišít porušení předpisů,ale jinak se hovoří o více příčinách a řetězci nešťastných náhod.

Na úvod o cca 3 měsíce dříve došlo k podobné události na dole Staříč a tam zemřelo dokonce 43 lidi.

Uhelné sloje a tím pádem i uhelné doly doprovází výskyt metanu , který se uvolňuje do atmosféry dolu a jelikož se vzduchem v koncentraci 4,4 do 15 objemových procent tvoří výbušnou směs musí se tento z dolu odvádět větráním. Další věc který se vzduchem tvoří výbušnou směs je prach, v uhelném dole uhelný prach , proto se v uhelných dolech dělá vše proto, aby v jeho atmosféře a nebyl a nemohl byt metan ve výbušné koncentraci a uhelný prach. Nicméně pokud pracujete v něčem co může bouchnout tak to dříve nebo později bouchne a proto se celé důlní dílo staví a zabezpečuje tak aby se případný výbuch co nejméně šířil, viz díle.

Takže máme 22.3.77 před osmou večer , za chvíli končí směna a střelmistr sebou pořád tahá cca 2kg trhaviny a nějaké rozbušky co mu zbyly z předchozích odstřelů. Díky velké administrativní buzeraci, která zdržuje a obtěžuje nikdy žádný střelmistr nechtěl a dodnes nechce vracet trhaviny , heslo zní musím je zlikvidovat. Střelmistr tedy jde na dno nově ražené chodby a tam v 19:45 odmaluje své cca 2kg trhavny, chodba je opuštěná zda si změřil nebo nezměřil koncentraci CH4 nikdo neví a už se nedozví .

8 0
možnosti

Že ilegálně likvidoval trhavinu je jedna věc ,ale klidně tam mohl provádět běžný odstřel v rámci ražby . V obou případěch by mohl být výsledek stejný tedy to k čemu došlo a to k výbuchu metanu . Chodba je prázdná a tak trochu se s tím počítá , proto je i tato chodba opatřena vodními protivýbuchovými uzávěry, což je vlastně korýtko u stropu důlni chodby naplněné vodou a má to fungovat tak, že tlaková vlna šířící se chodbou rozbije korýtka a vodní stěna uhasí (zastaví) onen plamen výbuchu a výchuch se nešíří dál důlním dílem. Tady byla první zásadní chyba jak na Staříči tak na ČSA byla korýtka z příliš pevného materiálu a tak počáteční exploze metanu neměla dostatečnou sílu je rozbít, výbuch se mohl šířit a nabírat na síle.

Druhou věcí byl uhelný prach , jednak shodou náhod chvíli před výbuchem došlo k drobné železniční kolizi kdy se vysypal vlak s důlními vozíky a to zvýšilo koncentraci uhelného prachu v čísti dolu . No a ted to nejpodstatnější uhli se z ražby dopravuje dopravníky a ty byly silně zaprášené a tento prach se tlakovou vlnou zvířil a tyto dopravníky tak působily jako zápalná šňůra po které se šířil výbuch do dalších částí dolu . Závěr, Příčin bylo více, střelmistr byl sice iniciátor, ale pokud by zafungovali vodní protivýbuchové uzávěry nic vážného by se nestalo a pokud by se nevysílal vlak plus se občas odstranil prach z dopravníků nebo se skrápěl také by nebyl následky takové jaké byly. Pokd jde o mrtvé tak 4 horníci se udusili oxidem uhelnatým, 15 zemřelo na následky popálení, zbytek zraněn způsobené výbuchem (rázová vlna, pad něcoho atp.

11 0
možnosti
Foto

Mám de ja vu, nebo je to s stejný článek jako v Týdnu?

1 0
možnosti

potkal jsem narážeče (horník, který ovládá důlní klec, tedy obdobu výtahu – pozn. red.) Když už má redakce poznámky tak by si měla pozvat někoho kdo tomu rozumí a nepsat kraviny. Narážeč není obsluha důlní klece, ale obsluha narážecího stroje nebo ten kdo tlačí kolejový hornický vozík (hunt) a jeho nárazem do vozíku stojícího v kleci toho vašeho výtahu tento vyrazí ven a naloží do něj ten co tlačil, proto se mu říká narážeč. Jiak řečeno je to ten kdo pracuje na narázišti (firontu) a ne ten kdo by jakkoliv ovládal ten váš "výtah."

17 0
možnosti

No on klec ovládá maximálně signalizací strojníkovi

1 0
možnosti
Foto

Odpracoval jsem na dole Alexander 10 roků. V té době to bylo velmi slušně placeno.V životě mi tahle zkušenost velmi pomohla a žádná práce se mi pak nezdalá těžká.

13 0
možnosti

Níže máte, že to možná bylo úplně jinak. Aby nepadaly hlavy, hodili to na chudáka, který už to měl stejně za sebou.

3 0
možnosti

O67t76a 39K95i35n80c

23. 3. 2017 0:13

Respekt horníkům a záchranářům. Ale v článku je psáno, že někteří zemřeli na otravu kysličníkem uhličitým. Mělo tam asi být kysličníkem uhelnatým. Kysličník uhličitý není na rozdíl od kysličníku uhelnatého jedovatý, ale při zvýšené koncentraci je možné se jím udusit, ale ne otrávit.

4 0
možnosti

Ani ne tak udusit, jako, že když je moc, tak tam není místo pro kyslík a díky neustálému okysličování uhlí (hodně pomalé hoření) je v dole normálně o 1% kyslíku obsaženého ve vzduchu méně, než na povrchu.

0 0
možnosti