Na jedné straně si říkám: proboha, jak si může někdo tak ublížit v údolí Bílé Opavy??? Vždyť tam to zase tak náročné není. Ale pak si vzpomenu, jak jsem si ublížil na chodníku v Ostravě.

To je prostě smůla nebo se mu mohla zamotat hlava a neštěstí je na světě... Některé úseky jsou tam nepříjemné. Ale když si vzpomenu na naše dámské jízdy na Pradědu, kde jsme se škrábali údolím Bílé Opavy brzo z jara pod vlivem alkoholu, tak se divím, že se nám nic nestalo

Kam ti lidi pořád lezou. Já chodím po horách 30 let a nikdy jsem nikam nespad. A to má v merku i Tatry a Alpy.

No on třeba taky chodí po horách 30 let a nikdy nikam nespad. Všechno je jednou poprvé.

Dokážete říct, že se Vám to NIKDY NEMŮŽE stát?