Na hradě se změní provozovatel, namísto dosavadního Fondu Janáčkovy Hukvaldy se o zříceninu gotické pevnosti bude starat Muzeum Beskyd. Katelán hradu Miroslav Holiš v rozhovoru nastiňuje, co jej v dohledné době čeká.
Jak to teď s hukvaldským hradem vypadá?
Loni v červnu jsme dostali od Muzea Beskyd výpověď, do konce roku. Fond se začal bránit a povedlo se prodloužit nájem ještě na tento rok. V prosinci ale končíme. Už je to definitivní, od příštího roku bude hrad provozovat Muzeum Beskyd a už nyní vypsalo výběrové řízení na správce hradu Hukvaldy.
Přihlásil jste se?
Už jsem přihlášený, na začátku června je uzávěrka přihlášek, pak přijdou na řadu osobní pohovory.
Co taková změna může hradu přinést, nebo mu vzít?
To je těžké říct. Pokud by na hrad přišel někdo jiný, bude to mít těžké. Jsem tady deset let, mám kontakty, vím na koho se s čím obrátit, ať už se přípravy programu, nebo jiných věcí týče. V tom mám určitě výhodu. Zda ale výběrové řízení vyhraju, to je jiná otázka. Ale pokud bych neuspěl, měli by to, hlavně ten první rok, hodně těžké. To je, jako byste si otevřeli důl a neměli horníky.
Ale vy jste přece na Hukvaldech kdysi rovněž byl prvním rokem...
A právě proto vím, že to není žádná sranda. Ale tenkrát jsem měl výhodu v tom, že se tady dělaly tři akce za rok, a ne dvacet. Nabíhalo to postupně. A s tím se zvyšovala i návštěvnost hradu.
Jak se za těch deset let návštěvnost změnila?
Když jsem tady v roce 2006 nastupoval, byla návštěvnost hradu 32 tisíc lidí. V loňském roce jsme měli 62 tisíc návštěvníků čili téměř jednou tolik.
Jak dlouho dopředu se musí plánovat sezona a jednotlivé akce?
Pravidelně v září nebo začátkem října začínám připravovat program na další rok, po Vánocích je hotový a můžeme s ním jít ven. Pokud tady chceme kvalitní účinkující, musíme je oslovovat včas, protože mívají nabité kalendáře. A musí vědět už na podzim, kdy co chystáme. Kdybyste se jim ozval někdy v dubnu, květnu, tak už mají plno.
Může výměna provozovatele hradu změnit například přístup k penězům na opravy Hukvald a podobně? Nepřeruší se kontinuita?
To ne, hrad stále patří kraji, který jej provozuje prostřednictvím Muzea Beskyd. Fond Janáčkovy Hukvaldy byl jen nájemcem. Šestnáct let to fungovalo, teď se to změní, ale na opravy hradu a podobně by to vliv mít nemělo.
Je provoz hradu ziskový?
Jsme v zisku. Jde zhruba o desetitisíce korun ročně. Ale vždy se musí počítat s nějakou rezervou, kdyby nevyšla sezona, bylo špatné počasí, aby bylo například na platy zaměstnanců, na provoz. A další peníze jsou na akce. Pro to, aby byl hrad ziskový, je nejdůležitější počasí. Stačí jeden měsíc, který proprší, a hned je to v účetnictví vidět. Lidé pak nechodí, a tak nejsou ani tržby.
Jsou nějaké plány s obnovou?
Kraj opakovaně žádá o dotaci padesát milionů korun, aby mohly proběhnout větší opravy a úpravy hradu.
Co by se za těch padesát milionů dělalo?
Opravil by se hlavně hradní palác, který by se zastřešil, a v jeho prostorách by mohla vzniknout nová prohlídková trasa. A dále by se opravily obvodové zdi, postavily by se nové cesty po hradě, protože ty současné nejsou právě optimální, například pro vozíčkáře nebo rodiče s kočárky.
Jak dlouho by oprava trvala?
Pokud by se ty peníze získaly, je hodně pravděpodobné, že by byl hrad půl roku, možná celou sezonu uzavřen. Protože ty peníze by se podle směrnice EU musely utratit rychle, ještě v tomtéž roce.
Byl by hrad zavřený úplně, nebo by byly nepřístupné jeho části?
Já si myslím, že by byl uzavřen úplně. Šlo by o tak rozsáhlou rekonstrukci, že by se tady návštěvníci z bezpečnostních důvodů pohybovat nemohli.
Kastelán hukvaldského hradu Miroslav Holiš.
Ty opravy by se dělaly moderně, nebo nějakým historizujícím postupem?
Musí se najít kompromis s památkovým ústavem. Také bych byl nerad, kdyby se z hradu udělal nějaký Disneyland po vzoru Slezskoostravského hradu. Zachovat tu koncepci, že hrad je zřícenina, a k tomu zpřístupnit ty části, které dnes přístupné nejsou.
Padesát milionů je hodně peněz. Nepostavil by se za to nový hrad?
Ono se to nezdá, ale ty investice do zdiva jsou hodně nákladné. Například, když se v roce 2008 opravovala hradní motta, stály jen její opravy přes šest a půl milionu korun.
A existují vůbec firmy, které obdobnou rekonstrukci umí udělat tak, aby neodporovala například požadavkům památkářů?
Jsou. Za těch deset let tady znám hodně firem, které ty postupy znají a jezdí k nám pracovat.
Je už vypracovaný projekt oprav?
Jeden už vypracovaný byl, ale nelíbil se památkářům, tak se musí přepracovat.
Co v něm bylo špatně?
Zasahoval do struktury hradu. U hradního paláce mělo být sociální zázemí, měl se tam stavět výtah. To už pro ně bylo moc.
Kolik letos chystáte akcí?
Přes dvacet. Nepočítaje akce festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
Jak to vypadá se zimním provozem?
Měli jsme otevřeno, když to počasí dovolilo. A lidé chodili. Hlavně v době Vánoc. Pokud nebyl metr sněhu, lidé chodili. Vyplatilo se to i ekonomicky. Spousta památek je přes zimu uzavřena, takže lidé přijdou.
Obora změnila majitele, nyní patří církvi, změnila se nějak spolupráce?
Je to stejné, lidé v oboře zůstali stejní, změnil se jen majitel.
Kolik na hradě zaměstnáváte lidí?
Dvě pokladní, já a údržbář. Plus o prázdninách zaměstnáváme brigádníky jako průvodce.
Kdo je vaším největším konkurentem v kraji?
Asi Sovinec. A Slezskoostravský hrad, ať je, jaký je, nám návštěvníky taky ubírá. Když si lidé z Ostravy vybírají, jestli se chtějí podívat na šermíře, tak si často vyberou Slezskoostravský hrad, ke kterému dojedou pohodlně tramvají. My jsme pro ně moc na kopci. Ale akce máme skvělé, Hukvaldy jim dávají specifickou atmosféru.
