Dobrovolníci na začátku srpna vysekávali porosty borovice na Smrku v Beskydech....

Dobrovolníci na začátku srpna vysekávali porosty borovice na Smrku v Beskydech. Borovice kleč byla uměle vysazena hlavně v 70. a 80. letech minulého století, aby chránila půdu před erozí. Vymkla se ovšem kontrole a vytlačila původní porosty. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ekologové usilují o rozšíření nedotčené přírody v Beskydech

  • 5
Bez pohodlných stezek a bez tipů na restaurace a občerstvení, na které cestou můžete narazit. Tak vypadá nový průvodce českou divočinou, který v pěti kapitolách mapuje oblasti zbytků nedotčené přírody, ale i místa, kam by se divočina mohla rozšířit.

„Chceme ukázat, že například i v našem kraji jsou místa, která toho ukrývají tolik, že se v budoucnu mohou stát novými ostrovy divoké přírody. Ovšem pokud budou ponechána přírodnímu vývoji bez zásahů člověka,“ nastínila Eliška Vozníková z Hnutí Duha, spoluautorka fotografického průvodce s názvem Poznáváme ostrovy české divočiny.

„Účelem brožury je hlavně představit lidem širší okolí jedinečných míst, nabídnout, kam se podívat, i napovědět, jaké přírodní bohatství místa ukrývají. Všechna jsme vybrali na základě závěrů odborné studie,“ pokračuje ekoložka.

Podle studie se nedotčená příroda nachází zejména v Beskydech. „Je to dáno jejich geomorfologií, odlehlostí a méně intenzivním využíváním v minulosti. To především díky jejich horší dostupnosti. Studie by měla být podkladem pro odbornou diskusi, kde je rozšíření divoké přírody možné,“ uvedl autor Michael Hošek, jednatel DHP Conservation a člen Rady Světového svazu ochrany přírody.

Divokou přírodu Beskyd mohou dnes lidé obdivovat například při průchodu přírodní rezervací Mazácký Grúnik nebo Mazák.

Nepoznamenaná příroda může přilákat staronové druhy zvířat

Ostrůvky divočiny ukrývá hlavně druhý nejvyšší vrchol Beskyd.

„Když se zájemci vydají například na Smrk údolím Bučacího potoka, uvidí staré bukové porosty s javorem klenem, vzácně i s jedlí a jilmem. Posláním těchto ostrovů je zachovat přírodní procesy, které jsou důležité pro mizející druhy rostlin a živočichů vázaných na staré lesy a mrtvé dřevo. Jsou jimi mnohé druhy mechů nebo hub. Z kvetoucích rostlin je to pak například fialový oměj tuhý moravský, který roste pouze v Beskydech. Je prudce jedovatý a silně ohrožený,“ popsala Vozníková.

Průvodce připomíná, že když se vybraná část území ponechá takzvaně sama sobě, objeví se tady časem nejen nové druhy rostlin, ale může přilákat i zvířata, která se zde dříve vyskytovala.

Usadit by se mohl orel či medvěd

„V budoucnu by se v Beskydech mohl usadit orel skalní. Ornitologové zaznamenali několik mladých dravců, kteří by tu v následujících letech mohli zahnízdit. Zatím se to bohužel nepodařilo – zejména proto, že jsou orli oběťmi pytláků. Domov by tu mohlo najít i více šelem včetně medvědů,“ doplnila Vozníková s tím, že nyní zaujímá divočina jen 0,3 procenta v celé republice a hnutí by ji chtělo až zdesetinásobit. Návrh je zatím jen na papíře a může narážet na problémy.

„Po zkušenostech jsem k těmto nápadům skeptický, přestože myšlenka rozšíření džungle je sympatická a v Beskydech by pro to byly podmínky. Problémem je, že biotopy by byly ohraničeny okolní civilizací a zvířata by tady mohla být vlastně uvězněna. Navíc s realizací by museli souhlasit správci i vlastníci, a to je vždy běh na desítky let,“ shrnul Jiří Lehký z CHKO Beskydy.