Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přemnožená kleč se vymkla kontrole. Z Beskyd ji vyřežou dobrovolníci

  16:22aktualizováno  16:22
Borovice kleč páchá rozsáhlé škody v Beskydech. Nenáročná dřevina totiž vytlačuje původní porosty i živočichy. Dvě desítky dobrovolníků nyní tuto dřevinu vysekávají.

Dobrovolníci na začátku srpna vysekávali porosty borovice na Smrku v Beskydech. Borovice kleč byla uměle vysazena hlavně v 70. a 80. letech minulého století, aby chránila půdu před erozí. Vymkla se ovšem kontrole a vytlačila původní porosty. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Mačety, pilky, pevná obuv a fyzická zdatnost. To je základní výbava dobrovolníků na Smrku v Beskydech, kteří v těchto dnech pod dohledem odborníků vysekávají porosty borovice kleče. Přemnožená dřevina totiž přináší problémy.

„Borovice kleč byla uměle vysazena hlavně v 70. a 80. letech minulého století, aby chránila půdu před erozí. Vymkla se ovšem kontrole a vytlačila původní porosty,“ vysvětlil Tomáš Myslikovjan ze Správy CHKO Beskydy Agentury ochrany přírody ČR.

Fotogalerie

Místa, odkud dobrovolníci odstraní tento nepůvodní druh, začnou postupně zarůstat borůvčím.

„Borůvky jsou pak potravou ohroženého jeřábka lesního, který by se tak mohl v Beskydech více objevovat. Výsledky prací ale uvidíme až za několik let,“ přiblížila Eliška Vozníková z neziskové organizace Hnutí Duha, která celou akci organizuje.

Podle Vozníkové by obnovení původního biotopu mohlo do Beskyd přilákat znovu medvěda, tetřeva hlušce nebo ryse ostrovida.

Správa CHKO Beskydy vytvořila mapu s místy, kde je potřeba kleč vyřezávat. „Dobrovolníci postupují šachovnicovitě podle plánu. Jedná se celkem o 22 hektarů půdy v příkrém svahu, kterou projdou,“ doplnila Vozníková.

Dvě desítky zájemců tak v rámci akce nazvané Týden pro divočinu vyráží z horské chaty pod druhým nejvyšším vrcholem Beskyd každé ráno do zalesněného terénu.

Kleč prořezávají pomocí mačet i pilek. „Musíme ji uříznout co nejvíce u země a nenechat ani větvičku. Tato dřevina má totiž velkou schopnost regenerace, takže vysekávání musí být důsledné,“ zmínil vedoucí dobrovolníků Lukáš Nytra, který dohlíží také na bezpečnost.

Mnoho dobrovolníků práci brzy vzdá

„Lidé pracují v těžko přístupném svahu a v terénu, kde se nedá předvídat, zda při dalším kroku nešlápnou do prázdna a neskončí pod porostem. Absolvovali sice bezpečnostní školení, ale teprve první dny praxe je prověří. Důležitá je komunikace. Musí o sobě vědět a sledovat, kam po odřezání keř padá. Při odklízení dřevin spolupracují, vytvoří živý řetěz,“ popsal.

Mnoho dobrovolníků to po prvních zkušenostech vzdá. „Setkáváme se běžně s tím, že lidé přecení své síly a práci jednoduše nezvládnou a odjíždí domů dříve, někdy i s úrazy,“ doplnil Nytra.

Náklady na týdenní akci se pohybují kolem 60 tisíc korun. Obnova původního porostu je i součástí strategie ministerstva životního prostředí, kterou schválila vláda.

Problematikou se zabývají i Lesy ČR. „Vysekávání borovice kleče vítáme. Musí se ale dbát na to, aby původní porosty nebyly při odstranění kleče poškozeny a zda jsou potom schopny čelit například povětrnostním podmínkám. To vše musí projekty zohledňovat,“ uzavřela mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

„Zakázaná“ zvířata se volně pohybují i v kraji

Evropská unie vydala seznam takzvaných invazních druhů rostlin a živočichů, kteří ohrožují původní přírodu a které bude zakázáno chovat nebo je dovážet.

Některé druhy ze seznamu se přitom volně pohybují v Moravskoslezském kraji už nějaký čas. „Například rak signální nebo rak pruhovaný šíří račí mor, který postihuje původní české druhy raků. Mývala severního, který je také na seznamu zakázaných zvířat, v oblasti ojediněle evidujeme. Stejně tak i želvu nádhernou, u které ale zatím nebylo prokázáno, že by se v naší přírodě rozmnožovala. V jedné lokalitě pak byla do volné přírody bez souhlasu ochrany přírody vysazena nutrie říční,“ nastínila Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy s tím, že podrobnosti evropského nařízení upřesní česká legislativa.

„Lidé si často neuvědomují, že když volně vypustí exotické zvíře, mohou vytvořit velký problém. Stejně jako například u pytláctví ovšem bude těžké prokázat, kdo je za výskyt invazních druhů zodpovědný,“ pokračovala Bartošová.

Nové evropské nařízení se týká i rostlin. „Například nepůvodní druh bolševníku vytlačuje naši vegetaci. Invazní rostliny představují problém i pro naše živočichy, protože ti se živí místními bylinami a na ty exotické se nedokážou adaptovat,“ uzavřela ochranářka.



Bomba slevy
Bomba slevy

Chcete mít přehled o těch nejlepších slevách a nakupovat chytře?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.