„V podstatě jde o desítky tisíc pracovních míst,“ tvrdí Roman Bečica, předseda odborů Ocelárny ostravské společnosti ArcelorMittal Ostrava. „Na každé místo v hutním průmyslu se totiž počítá s dalšími čtyřmi místy v dodavatelských firmách. Jen za Mittal by to bylo nějakých dalších 30 až 40 tisíc lidí. O udělení statusu tržního hospodářství Číně jsme proto jednali v ministerské komisi. Zástupci vlády by měli být daleko důraznější.“
Případné problémy hutí by se však obyvatel kraje mohly dotknout ještě mnohem více. Už jen z důvodu mezd, které vysoce překračují krajský průměr. Pokud by hutě musely omezit provoz, skončily by totiž i nadstandardní platy.
A konec by přitom mohl být velice rychlý. „V současnosti už může Čína okamžitě zaplavit trh například betonářskou ocelí nebo jednoduššími plechy,“ přibližuje hrozbu místopředseda představenstva Třineckých železáren Česlav Marek.
Tuzemské hutě si zatím drží před čínskou konkurenci náskok hlavně při produkci složitějších výrobků, ten ale nemusí trvat dlouho. „V současnosti ještě Čína naše sofistikované výrobky neumí vyrábět, ale do deseti let se to může všechno naučit,“ netají své obavy Česlav Marek s tím, že Čína za poslední roky udělala obrovský technologický skok kupředu a je v tomto směru velice rychlá.
Část lidí ve svazu změnila názor
Ještě před časem byli oceláři ve svém snažení o neudělení tržního statusu Číně osamoceni a také ve Svazu průmyslu a dopravy bylo okolo šedesáti procent členů pro jeho udělení.
„Od té doby se ale situace změnila, po představení možných důsledků takového kroku změnila řada členů názor,“ řekl Petr Holica, regionální manažer Svazu průmyslu a dopravy pro Moravskoslezský kraj.
„Z průzkumu mezi členy svazu, který proběhl na jaře tohoto roku, vyplývá, že 64 procentům respondentů by nevadilo, pokud by Evropská komise Číně status tržního hospodářství neudělila. Menší části, tedy 36 procentům respondentů, by neudělení vadilo. Firmy, které udělení statusu podpořily, vyjádřily obavu z možného propadu evropského exportu na čínský trh. Poukazovaly také na obtížnější vstup na tento trh a na zhoršení finanční situace v souvislosti se snížením vzájemného obchodu.“
Oceláři chtějí požádat vládu, aby se proti udělení statusu tržní ekonomiky Číně postavila a tímto problémem se budou zabývat také na jednání krajské tripartity. „Kdyby k tomu došlo, nevím, jakým způsobem bychom se mohli bránit návalu levné čínské oceli, o které víme, že se vyrábí za neekologických podmínek,“ dodal vládní zmocněnec Jiří Cienciala.
Místní hutní podniky ve snaze zabránit otevření trhu Číně spolupracují se svými konkurenty napříč celým kontinentem. V rámci Evropské unie přitom pracuje v pěti stovkách podniků přibližně 328 tisíc lidí. Vedle Číny jsou pak pro tuzemské výrobce největšími protivníky Rusko a Ukrajina.
