Po Praze druhými nejvyššími průměrnými důchody se mohou chlubit muži v Moravskoslezském kraji.
Podle ředitele Krajské správy Českého statistického úřadu Jaromíra Kartouse je to mimo jiné i díky těžkému a těžebnímu průmyslu v regionu. Jak v hutích, tak na šachtách pobírali muži nadprůměrné platy.
„Průměrná měsíční výše starobního důchodu u mužů v Moravskoslezském kraji dosáhla v roce 2014 12 790 korun. To je po Praze druhá nejvyšší částka mezi kraji,“ řekl Jaromír Kartous.
| Rok | Muži | Ženy |
|---|---|---|
| 2010 | 11 763 | 8 814 |
| 2012 | 12 486 | 9 376 |
| 2014 | 12 790 | 9 634 |
Zdroj: ČSÚ
Opačná situace je ale u seniorek, žen nad pětašedesát let. Ženy z Moravskoslezského kraje dostávají v průměru nejnižší důchody v republice. „V případě žen jde o 9 634 korun, což je mezi kraji nejméně,“ potvrzuje Jaromír Kartous smutnou statistiku.
Důchodci si méně přivydělávají
Na více než třítisícovém rozdílu se podílí jak vysoké platy v těžkém průmyslu u mužů, z nichž se následně důchody vypočítávaly, tak fakt, že mnoho žen bylo v minulosti v domácnosti. „Všichni si pamatujeme to známé ‚žena havíře přece nebude pracovat‘. I to se na nižším průměru výše důchodů u žen podílí,“ vysvětlil Kartous.
Společně s průměrnou výší důchodů zveřejnili statistici také fakta o ekonomické aktivitě seniorů. Ti z kraje si k důchodu přivydělávají méně častěji než jejich kolegové z jiných regionů. Mezi muži nad pětašedesát let tak v regionu ekonomická aktivita činí jen 5,5 procenta, méně seniorů si přivydělává jen v kraji Vysočina, celorepublikový průměr je 8,2 procenta, v Praze pracuje podle statistiků okolo deseti procent seniorů starších pětašedesáti let.
„I tady je souvislost mezi výší důchodů a zaměstnaností v těžkém průmyslu,“ vysvětluje ředitel krajských statistiků. „Na jedné straně se v těžkém průmyslu nedá pracovat do vysokého věku, ti lidé na to ani nemají ‚chuť‘, na straně druhé tady není taková ekonomická nutnost, která by seniory do práce hnala.“
Nuda? Pro většinu seniorů neznámý pojem
Druhých nejvyšších důchodů v republice dosáhli místní muži díky práci v těžkém průmyslu i navzdory tomu, že podíl lidí s vyšším vzděláním je v kraji nižší než v jiných regionech. „Vysokoškolského vzdělání dosáhlo v kategorii 65 let a výše jen 7,1 procenta seniorů v kraji,“ dodal Jaroslav Kartous.
Že jsou senioři z Moravskoslezského kraje na spodních příčkách statistik týkajících se práce v důchodovém věku, ale neznamená, že by se v důchodu „nudili“. „Spousta z nás se snaží nezůstat doma, cvičíme, chodíme do různých kroužků, snažíme se pomáhat,“ vysvětluje sedmdesátiletá Marie Kalinová z Ostravy, působící ve společnosti Senior zaměřené na seniory z Moravské Ostravy.
Sama si na výši svého důchodu nestěžuje, byť připouští, že by navýšení důchodů její vrstevníci přivítali. „Osobně jsem sice mírně pod průměrným důchodem, ale díky tomu, že jsem si ještě v práci šetřila s podnikovým spořením, jsem na tom relativně dobře. Ale znám seniory, kteří na tom jsou hůře a navýšení důchodů by určitě uvítali. Nicméně jsme takoví, že si prostě nestěžujeme. Navíc máme i úlevy na MHD, levnější lístky do divadla a podobně. Avšak zvýšení životní úrovně by nám určitě nevadilo,“ dodala Kalinová.
