Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě podobné hutě, úplně jiný vzduch: v Gentu čisto, v Ostravě spousta jedů

  12:55aktualizováno  12:55
Tolik jedovatých karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích nedýchají lidé nikde v Česku. Množství benzo(a)pyrenu tu loni dosáhlo roční průměrné hodnoty 9,2 nanogramu na metr krychlový. Roční limit je 1 nanogram. Lidí žijící u podobně huti v Belgii přitom dýchají zhruba dvacetinu tohoto množství.
Hutnický komplex ArcelorMittal v Ostravě. Jedy v okolním ovzduší několikanásobně převyšují limity, podobný provoz v Belgii je přitom dodržuje.

Hutnický komplex ArcelorMittal v Ostravě. Jedy v okolním ovzduší několikanásobně převyšují limity, podobný provoz v Belgii je přitom dodržuje. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Vědci z Akademie věd to dávají stav ostravského ovzduší do souvislosti hlavně se zdejší hutí ArcelorMittal, která je největším znečišťovatelem vzduchu ve městě (v minulém roce se jí však přiblížily Třinecké železárny - více čtěte zde). Její belgická sesterská společnost v Gentu, která vyrábí ve srovnatelném objemu i struktuře, však takové dopady na okolí nemá. V Gentu se lidem dýchá dobře.

I když to tak vždycky nebývalo, před lety na tom byli tamní lidé podobně. "Před deseti lety problémy byly. Bylo to v době, kdy huť ještě používala staré pece bez filtrů," řekla Erika Colenová ze sdružení pacientů v belgických Flandrech.

Teď je však situace jiná. Zatímco ostravský ArcelorMittal je dál velkým, byť ne jediným znečišťovatelem ovzduší v regionu, huť v Gentu už okolí neškodí.

V posledních deseti letech totiž firma za pomoci belgické vlády, která vychází ocelárnám kvůli udržení pracovních míst vstříc, provozy modernizovala natolik, že se dnes v Gentu dá dýchat. Belgie navíc až na pár nedostatků plní limity pro znečištění ovzduší dané evropskou směrnicí. Byly to právě tyto limity, které belgickou vládu přiměly se situací v zemi pohnout.

Česku hrozí za špatné ovzduší evropský soud

V Česku se to nedaří. Evropská komise stát kvůli porušení směrnice v předchozích letech burcuje. Státu dokonce hrozí, že stane před evropským soudním dvorem.

Obě firmy jsou přitom co do objemu a typu výroby srovnatelné. "V obou závodech je primární (výroba železa) i sekundární (výroba oceli) metalurgie. Obě provozují koksovny, aglomerace, vysoké pece a zaměřují se i na výrobu oceli - jsou tedy srovnatelné z hlediska struktury výroby i co se týče kapacity výroby," říká Eva Vyhnánková, která studuje na Masarykově univerzitě v Brně a píše diplomovou práci o dopadech přímých zahraničních investic na životní prostředí v Česku.

Ale zatímco v Ostravě, kde je hustota průmyslu vyšší než v Gentu, patří huť k největším znečišťovatelům, v Gentu už neškodí. Podle tiskové mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věry Breiové je však takové srovnání mícháním jablek s hruškami.

V Gentu panují úplně jiné podmínky, říká mluvčí hutí

"Gent leží asi padesát kilometrů od moře. Je to tedy oblast vystavená větrům. Jak by asi vypadalo ovzduší v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, kdybychom je přesunuli pouhých 50 kilometrů od moře?" říká Věra Breiová, která poukazuje také na to, že vliv na zdejší ovzduší mají kromě průmyslu i další zdroje - domácí topeniště, doprava či emise z Polska.

Lidem v Ostravě ale jde hlavně o to, aby dýchali čistý vzduch. A od toho jsou zatím daleko. Třeba loni v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, které jsou v sousedství huti, dýchali průměrně 9,2 nanogramů na metr krychlový karcinogenu zvaného benzo(a)pyrenu. V Zelzate, čtvrti Gentu, kde sídlí ArcelorMittal, to bylo 0,48 nanogramů na metr krychlový.

Proč Ostravu pořád tíží tak špatný vzduch? Europoslanec Jan Březina viní hlavně vládu a krajské politiky, kteří si podle něj řešení situace na Ostravsku přehazují jako horký brambor. "Krajské orgány trestuhodně nevyužívají svých pravomocí, které jim umožňují například ukládat poplatky za znečišťování ovzduší a další opatření," říká Jan Březina.

Na to reaguje náměstek hejtmana Miroslav Novák. "Ať si pan Březina z Bruselu vykládá, co chce. Vůbec neví o tom, co se děje v České republice," řekl. Kraj dle něj využívá možnosti vůči znečišťovatelům maximálně.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Tragická nehoda zablokovala provoz na dálnici D1. Pro raněné přiletěl vrtulník.
Po nehodě na D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Směr na Ostravu je uzavřen

Při nehodě jednoho osobního a dvou nákladních aut na dálnici D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Silnice je ve směru na Ostravu u Hladkých Životic do odvolání...  celý článek

Místo nehody v Ostravě - Porubě.
Řidič přehlédl 92letého muže na přechodu, policie hledá svědky tragédie

Devětačtyřicetiletý řidič osobního auta s vozíkem přehlédl v Ostravě přecházejícího seniora a srazil jej. Muž, který šel po přechodu pro chodce, po srážce...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Ve sbírce pro vypálený kostel v Gutech je už 630 tisíc korun

Od jedné koruny až do částky 150 tisíc zatím poslali lidé do sbírky na obnovu vypáleného kostelíku v třineckých Gutech. Celkem se tak už vybralo přes 630 tisíc...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.