"Věnuji se jim každý den hned po návratu z práce několik hodin," říká žena. A jako by to nestačilo, věnuje se i cizím zvířatům.
Na svém pozemku totiž vybudovala cvičiště, na kterém učí mladé psy poslouchat povely svých páníčků. A cvičí i jinde. "A nejen to. Máme tu i klub, který se věnuje agility," usmívá se Eva Cenková, která si svůj život už nedovede představit bez psů.
"Obohacují mě, stále se něčemu učím, hodně cestuji a poznávám nové lidi, kteří to vnímají stejně. Pořádáme různé akce včetně táborů," líčí.
Nejvěrnější kamarádi |
Prvního psa si pořídila s bývalým manželem ještě v ostravském bytě. Muž, kterého si vzala, také vyrostl v paneláku a nemohl mít doma zvíře. Tak si oba splnili sen.
Koupili si štěně bígla. Jeho klidná a přátelská povaha jim učarovala. Zamilovali si ho a za čas k němu pořídili i fenku. Líbily se jim totiž psí smečky na táborech, v nichž si bígli náramně rozuměli.
A po přestěhování na vesnici před šesti lety už Evě Cenkové nic nebránilo v tom, aby si pořídila další psy a nakonec založila vlastní chovnou stanici. "Teď mám devět bíglů. Když ale chci štěňata, jezdím fenky nakrývat třeba i do zahraničí," říká chovatelka, která všechny své psy považuje za mazlíčky.
"Bígli mají v domě vlastní pokoj se svými pelíšky a ve dveřích výklopná vrátka, aby si mohli sami kdykoli vyběhnout do zahrady nebo se vrátit dovnitř," popisuje.
To trojice fenek rasy Parson Russel teriér takový pokoj nemá. "Všechny spí totiž v posteli se mnou a mým současným partnerem," směje se žena, která by se časem ráda věnovala i chovu tohoto plemene loveckého psa.
Třináctou do počtu v její psí smečce je Bublina, bílá fena švýcarského ovčáka, která jako jediná spí na zahradě a hlídá dům. I na pomazlení s ní si ale majitelka najde čas. A někdy jí přivede kamarádku Charrys, hlídací předchůdkyni stejné rasy i barvy, kterou si ze mlýna odvedl bývalý manžel chovatelky.
Oba uvažovali o štěňatech, ale žádné ze dvou ovčáckých fen nevyrostla přední dvojka. "To se běžně stává. Jenže když nemají plný chrup, nejsou chovné," líčí Cenková. "Nám to ale nevadí. Máme je rádi, jsou to mazli a nemusíme chovat všechno...," dodává.
