Historik Muzea Novojičínska Radek Polách tušil, že budova někdejšího Krajského soudu, nyní jeden z objektů Městského úřadu na rohu ulic Tyršova a Divadelní, skrývá něco tajemného. A krásného.
Eduard Veith(1856 Nový Jičín - 1925 Vídeň)
|
„Z Vídně jsem získal plány budovy od věhlasného architekta Otto Thienemanna, díky čemuž bylo zřejmé, kde přesně zasedací síň byla. Znali jsme vzpomínky pamětníků na nádherně vymalovanou velkou místnost a zvěsti, že se snad něco dochovalo,“ líčil Polách.
Stačilo se dostat do uzavřených prostor, kde už déle než půl století nikdo nebyl.
A objevil se nepříliš vysoký, ale poměrně rozlehlý prostor plný unikátů z roku 1880. Sedmnáctého října toho roku totiž byla budova otevřena.
„Mladý Eduard Veith se tehdy vrátil z vídeňské univerzity a na malbách pracoval se svým otcem. Bylo to jeho první dílo po návratu,“ přiblížil Polách, v jakém životním období později známý středoevropský umělec tvořil soudní malby.
Znovuobjevená krása |
Za to, že se unikáty zachovaly, mohla z velké části náhoda. Jednací síň soudu měla strop ve výšce šesti metrů.
Když v 50. nebo 60. letech minulého století budovu přestavovali pro účely Okresního národního výboru, strop asi o dva metry snížili. Díky tomu tak před okolním světem ukryli i výzdobu.
Scházejí „jen“ obrazy prezidentů ctihodného soudu, který rozhodoval pře širokého okolí. Obrazy údajně ještě v socialismu někdo nabízel muzeu k odkoupení, ale tehdy nebyl zájem. Kde jsou díla nyní, nikdo netuší.
Malby byly objeveny právě v době, kdy novojičínské muzeum chystá převoz desítek Veithových obrazů do polských Kielců na výstavu, která začne 12. března.
„Pro muzeum jde o prestižní záležitost. Je to poprvé, kdy bude Veith samostatně vystavován mimo Nový Jičín,“ dodal Polách.
