Ferdinandka je nádherná. Pořádně se dívejte, říká památkářka

Tisíce cestujících denně projedou alespoň částí Severní dráhy císaře Ferdinanda, která se začala stavět už před 177 lety. Památkářka Alena Borovcová o půvabu a zajímavostech trati napsala knihu.

Není čas na rozhlížení. Nebo už nám nádraží a další drážní stavby přijdou na nějaké kochání příliš všední.

"Chyba. Pořádně se z okének vlaků dívejte, zastavte se na nástupištích, projděte si nádražní výpravní budovy a všimněte si i dalších staveb. Nebudete litovat," vybídla památkářka Alena Borovcová. Už při studiích na Ostravské univerzitě se zaměřila na Severní dráhu císaře Ferdinanda a pokračuje v tom i jako pracovnice Národního památkového ústavu v Ostravě. A o všem, co zjistila, napsala knihu.

Po stopách Ferdinandky

Alespoň kusem Ferdinandky, jak se trati mezi Vídní a polským Krakovem přezdívá, projel snad každý. Co se Moravskoslezského kraje týče, tak stačí cestovat kdekoliv mezi Suchdolem nad Odrou a Bohumínem. Nebo mezi Ostravou a Opavou.

"Ferdinandka byla první parostrojní železnicí v rakouském mocnářství a tedy i v českých zemích. Moravě a Slezsku umožnila prudký rozvoj průmyslu," vyzdvihla Borovcová její důležitost.

Vždyť Ostrava by se bez železnice jen stěží stala důlním a hutním centrem. Přitom původně se po kolejích mělo převážet mnohem více třeba soli nebo živých zvířat.

Alena Borovcová

Pracovnice Národního památkového ústavu v Ostravě se specializací na technické památky, hlavně dopravní stavby. Pochází z Frýdku-Místku.

"První pudlovací pec v Ostravě byla zprovozněna v roce 1830 a trať se začala stavět jen o sedm let později," připomněla památkářka a upozornila, že také s důvěrou lidí to při zrodu železnice nebylo příliš valné. "Vůbec netušili, co od dráhy očekávat. A báli se kupříkladu toho, že jim jiskra z lokomotivy zapálí chalupu."

Následky dávné nedůvěry si stále nese Nový Jičín. Městem s tehdy už rozvinutým kloboučnictvím mohla Ferdinandka procházet. Jenže drožkáři přesvědčili politiky, že vlak nemá budoucnost.

Severní dráha císaře Ferdinanda

• Trať z Vídně přes Břeclav, Přerov, Ostravu, Bohumín do Polska s odbočnými křídly do Brna, Olomouce a Opavy.
• Pojmenována podle císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (vládl v letech 1835-48).
• První parostrojní trať v rakouské monarchii, teď druhý koridor.
• Autorem projektu hlavní trati Franz Xaver Riepel, finančně stavbu podporoval bankéř Solomon Mayer Rothschild.
•  Stejnojmenná společnost vznikla v roce 1836, o rok později začala železnici stavět. Později působila i v důlním průmyslu.

Proto se železnice Novému Jičínu vyhnula a město později narychlo stavělo přípojnou trať.

Zaujme i pohled na rozdělení vagonů v polovině 19. století. Vážení a movití cestující jezdili první třídou, ale za komfort se považovalo už to, že měli prosklená okna.

"No a lidé ve čtvrté třídě cestovali v otevřeném vagónu a mohli jen stát," zasmála se Borovcová.

Ve své knize se zaměřuje na různé typy staveb souvisejících s dráhou. Výpravními budovami počínaje, dále výtopnami, acetylenovnami, strážními domky a konče třeba vodárnami nebo stavědly.

"Každá etapa výstavby měla typickou architekturu a bylo zajímavé sledovat proměny," řekla Borovcová. Známé jsou například budovy z neomítnutých cihel. "Ferdinandka je prostě nádherná. A naši předci dovedli spojit technické požadavky s výtvarnou kvalitou."