Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Johanku z Arku točili na Bruntálsku. Francouzi hledali panenskou přírodu

Seriál   17:01aktualizováno  17:01
Léto roku 1998 bylo na Bruntálsku ve znamení události, která v tomto kraji nemá obdoby. Od srpna do října tam slavný francouzský režisér Luc Besson natáčel historický velkofilm Johanka z Arku.

Rostislavu Vlachynskému z Razové na Bruntálsku zůstaly po natáčení Johanky z Arku kromě vzpomínek také meč a šípy. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Vybral si prostor u přehrady Slezská Harta, mezi obcemi Razová, Mezina a Nová Pláň. Prý mu vyhovoval terén a líbila se panenská příroda. Tady vyrostly kulisy středověkého hradu a města. Areál natáčení byl hlídán jako nedobytná pevnost, ochranka jej bedlivě střežila, neproklouzli ani místní novináři.

Podnikatel z obce Razová Rostislav Vlachynský, dnes zaměstnanec obecního úřadu, měl ale tehdy štěstí v neštěstí. Hrát v komparzu nemohl, protože se před natáčením zranil, ale do areálu pronikl díky známosti s šéfem ochranky štábu.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Dodnes má na natáčení živé vzpomínky - slyšel řvát rozlíceného režiséra Luca Bessona a především má uschovány cenné artefakty z první bojové linie, repliku hliníkového meče a několik šípů.

„I teď, kdyby se tu po louce někdo prošel s detektorem, určitě něco najde. Tehdy tady ležely těch šípů stovky. Stálo tu takzvané hrazení, dřevěná hradba s padacím mostem. Na vrchu postavili Orleán, kulisy brány, vjezd do města a dole na vodě byl hrad s vodním příkopem. Jeden místní klučina tu jezdil kopat s bělorusem. Stopy po jeho pásu jsme pak viděli ve filmu při záběrech bitvy. Takových chyb se najde,“ usmívá se Vlachynský.

Kamarádství s šéfem ochranky mělo výhody

Vesnice Razová se během několikaměsíčního natáčení změnila. Přijela spousta lidí, kuchaři, ochranka, do hospody chodili pít i hrát na kytaru.

„Bohémové, co umí pařit, bylo tady veselo. Natáčení se protáhlo nečekaně do podzimu, kdy už začalo padat listí, což se muselo digitálně retušovat. Já měl štěstí, že jsem měl doma ubytovaného šéfa ochranky objektů. Kámošil jsem s ním, takže jsem měl na výběr z množství placek opravňujících ke vstupu do areálu,“ vypráví Vlachynský.

„Byl jsem tak pasován na trenéra ledasčeho, třeba havranů, přitom o tom nic nevím. Záleželo, co mi dal za odznak. Na památku jsem si z první lajny odnesl meč. Je to replika, která byla vidět a opravdu hrála. Má na sobě vyražený nápis Excalibur.“

Přípravy na film byly velkolepé. Konkurz na středověký komparz se konal v Bruntále, v budově bývalého sídla KSČ. „Drapli mi na hlavu pytel a říkali, že by bylo fajn, kdybych se nemusel holit, že bych vypadal jako irský typ. Že svým ksichtem vyhovuju natolik, abych se dostal do první linie, ale zranil jsem si achilovku a bylo po hereckých ambicích,“ vzpomíná Vlachynský.

Samotných herců na místě nebylo mnoho. „Hlavně tu byli ubytováni kaskadéři. Aby sehráli hlavní bitvu, byli vyzbrojeni a uměli dobře šermovat. Bylo jich několik vln, komparzisti z té první dostali hliníkové meče a plastové brnění, pak přišla druhá vlna s dřevěnými meči a pak třetí, která neměla nic, jenom přes hlavu přehozený pytel,“ vypráví. Komparzisté se dali poznat i v civilu, měli totiž charakteristicky vystříhané vlasy.

Místo natáčení se změnilo

„Největší bitva se odehrávala na protější straně od Razové. Bylo tam deset tisíc komparzistů. Autobusy lemovaly cesty odtud až po Bruntál. Slyšeli jsme jejich dunění a hukot, přes kopec se to neslo vzdušnou čarou čtyři kilometry. Všichni museli křičet hurááá,“ barvitě líčí Vlachynský. Dnes je místo největší bitvy u Slezské Harty k nepoznání. „Je to zalesněné, hned po natáčení to osadili, tehdy to ale bylo monumentální, hrad na vodní hladině.“

Na to, jak zručně se dala tehdy ve francouzské produkci postavit replika středověkého města, vzpomíná i tehdejší hrázný Slezské Harty Petr Zich. „Johanka, to byly šichty. Pronajali si naši loď a jednou za čas na ni dali kamery a z vody dělali záběry. Celý den jsme tam stáli a oni pak něco za hodinu natočili, to byla krása. Postavili z ytongu městečka, pak spreji udělali patinu, že už to chytá mech. Navezené fošny a trámy opálili a ostříkali tlakovou myčkou, že to dřevo vypadalo, jako by tam bylo staletí,“ popisuje Zich.

Za Millu Jovovich skákala Naďa Knopová

Filmaři také na inzeráty sháněli koně. „Šéfová koní byla nádherná černoška s copánky a v lesklých legínách. Všichni čuměli a naráželi do sebe, když šla kolem. Skok na koni, když jede proti špičatým kůlům, herečka Milla Jovovichová odmítla, tak to za ni skočila Naďa Knopová z Rudné pod Pradědem. Všechny nebezpečné scény odskákala na bělouši jménem Majáles. Milla jezdila na koni sice dobře, ale na to si netroufla,“ říká Vlachynský.

Natáčení mělo i svá úskalí, řadu zranění i smrtelnou nehodu. „Besson je blázen jako každý jiný režisér. Bylo mu jedno, jestli pršelo. Chytil kameramana za límec, švihl s nástroji o zem, sedl si do bahna a točil si sám. Zranění byla, jeden zakopl, jiní ho pošlapali,“ líčí pamětník. Hned první den natáčení se smrtelně zranil osvětlovač Pierre Jouan Loyc. S šestikolkou narazil do stromu.

Nejbizarnější příhoda přišla v okamžiku, když trenérům zvěře uteklo hejno havranů. Byli vycvičeni, aby klovali syrové maso z domnělých mrtvol. „Ze Sovince přijel sokolník. Nevěděli si s nimi rady. Kdyby utekli dva nebo tři, tak se nic neděje, ale to byla stovka, a to už je znát. Navíc to není přirozené zvíře pro zdejší prostředí,“ vysvětluje Vlachynský.

Dnes už je v Razové klid. „Dříve sem jezdili turisti, ale už to bude osmnáct let a už to není ono. V době natáčení se uvažovalo o turistickém využití makety hradu, ale nenašel se nikdo, kdo by ji udržoval,“ popisuje zaměstnanec úřadu. Co se s ní tedy stalo? Rozebraly ji firmy i místní občané na otop.







Hlavní zprávy

Grafton Recruitment s.r.o.
Operátor výroby v Bruntále (s ubytováním

Grafton Recruitment s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 62 - 75 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.