Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kluci vlezli do záběrů Tankové brigády. Místo výprasku dostali šumák

Seriál   19:57aktualizováno  19:57
Historický velkofilm Tanková brigáda z roku 1955, který pojednává o osvobození Československa, se točil v Ostravě. Jak tehdy město vypadalo a jakou zábavu dětem školou povinným natáčení nabízelo, vzpomíná pamětník Bohumír Sládek..

Bohumír Sládek měl dvanáct let, když jako kluk doslova skočil do roztočeného záběru. Ještě dnes na natáčení snímku Tanková brigáda rád vzpomíná, a i když trpí bolestmi nohou, ochotně se vypravil na místa, kde film vznikal. | foto: Jan Smekal, MF DNES

Snímek Ivo Tomana je sice dnes považován za tendenční, ale podílely se na něm pozoruhodné osobnosti jako kameraman Jan Čuřík nebo legendární režisér František Vláčil jako poradce.

Příznivci historie pak určitě ocení unikátní bojové scény a Ostravané řadu záběrů na zmizelou část Slezské Ostravy. A to v širokoúhlém formátu a barevně, což bylo na svou dobu nevídané.

„Ta cesta tu nebyla, tam stály baráky, Ostrava se od té doby hodně změnila,“ popisuje Bohumír Sládek, jeden z pamětníků natáčení u známého Sýkorova mostu, o který je ve filmu vedena rozhodující bitva.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Lidé mohli často potkat tohoto čtyřiasedmdesátiletého důchodce, jak roznáší časopisy anebo se prochází se svým jorkšírem. Poslední dobou ovšem trpí bolestmi nohou, tak už toho tolik nenachodí.

S kamarádem schovaní sledovali, jak vyvrátili tramvaj

Když se ho ale zeptáte na filmové vzpomínky, ochotně se rozpovídá a neváhá vyrazit k bývalé filmové lokalitě. „Jako kluk jsem skočil do roztočeného záběru. ‚Stop! Stop! Stop! Co tam ti kluci dělajů?! Odveďte je někde! Ukliďte je!‘ křičeli po nás. My jsme byli schovaní a sledovali jsme, jak vyvrátili tramvaj a okna pomalovali latexem,“ usmívá se muž, kterému tenkrát bylo teprve dvanáct let. „Byli jsme dva, kamarád Libor, ten už nežije. Měli tam těžkou techniku, nakonec přijely i tanky.“

Dnes je podle Bohumíra Sládka okolí Sýkorova mostu téměř k nepoznání. „Tam, kde je dnes pomník Miloše Sýkory, tak poblíž stála budova, ve které se nacházela lékárna, pak malá budova, ze které ve filmu udělali sídlo gestapa,“ popisuje pamětník.

Z ostravských herců je možno v záběrech zahlédnout proslulého Miroslava Holuba nebo výjimečného samouka Adolfa Kašpara. Pro mladého kluka ale byla největším magnetem armáda.

„Byli to čeští vojáci, kteří museli hrát i Němce - polovina Němce a polovina naše, byly jich stovky. Filmaři bydleli u Sýkoráku, když nás chytli, tak nás k sobě odvedli a jako děckám nám dali celou krabici šumáků. Měli jsme od nich podřený jazyk,“ vzpomíná.

„Schovávali jsme se ve vchodě domu číslo 3 na ulici 28. října, který byl rozbombardovaný ještě z doby války a neměl okna. Prodejna s vetešnictvím tady nebyla. Jeden dům byl opuštěný a všechny byly obité z doby války. Tady na tom balkoně dostal jeden zásah, esesák,“ ukazuje na rohový dům, kde se natáčela tato scéna.

O natáčení filmu se šuškalo na ulici

A jak se o natáčení nákladného velkofilmu s účastí armády dozvěděl? „Bydlel jsem na Střelniční ulici a babky si to mezi sebou řekly. Když jsme pokazili záběr, tak nás vedli tady dolů na Havlíčkovo nábřeží, měli tam sklady. Báli jsme se, že od nich dostaneme výprask. Pak už ale ne, to jsme se pak společně zasmáli a filmaři uznali, že to musel každý synek vyzkoušet,“ vysvětluje s tím, že filmový štáb sídlil u schodů, kde byla kdysi lávka.

„Po ní se tehdy chodilo na Baník na fotbal, teprve pak se odstěhoval nahoru na Slezskou, na Bazaly. Tehdy tady bylo škvárové hřiště. Po cestě projel tank, dostal zásah a vrátil se zpátky. To ale není ten stroj, co stojí na Slezské. Dříve byl u Nové radnice a pak, když vybourali budovy na Slezské, jej tam přesunuli a udělali tam památník. Všechno je nové, až na zábradlí mostu, které se pořád natírá a je původní,“ podotýká pamětník.

Zahrát si přímo ve filmu už nešlo, bylo po konkursu. „Štáb byl vypraven přes Košice a přes Duklu, a proto nám nesvěřili ani roli malého partyzána. Na druhou stranu Ostravice pak nás už nepustili a museli jsme konzumovat ty šuměnky. Domky a vysoké baráky později zbourali a na druhé straně pak ještě byla budova, kde byla dříve umístěna váha na koňské povozy,“ vybavuje si Bohumil Sládek.

„Ostrava byla tehdy špinavá“

V současnosti se kolem táhne cyklistická stezka. Tehdy tam byly zahrádky s dřevěnými ploty. Ostravice přitom má dodnes stejné okraje břehů. „Kameny jsou stejné, ale řeka měla černou pěnu. Přesto se opodál chodily opalovat nahé holky, na které jsme se tajně koukali. Dnes je Ostravice úplně k nepoznání, jsou v ní ryby, tehdy sem tekly splašky z Nové huti. Schody k řece jsou pořád stejné, ale lávka zmizela. Místo prodejny Levné knihy byla zaplivaná hospoda a dále i všelijaké obchody. V jednom z nich jsme šlohli čokolády, ale byly to zabalené dřevěné desky.“

A jaká byla tehdy Ostrava? „Špinavá, natáčeli o tom dokonce film Tři tuny prachu,“ odpoví pohotově Sládek.

Na natáčení Tankové brigády vzpomínal už dříve také režisér Dušan Klein, který rovněž jako kluk byl v centru pozornosti štábu a režisér Toman jej pověřil držením vlajky v jednom z oken domu na Sokolské. „Dušan Klein? Na Sokolské, že musel držet vlajku? To už bylo daleko. Tanky tehdy stály daleko na Sokolské ulici, za budovou ASA, směrem k Sokolské ulici byl dvůr a v něm velká půjčovna kol,“ dodává na závěr svého vyprávění pamětník.



Zpestřete váš jídelníček
Zpestřete váš jídelníček

Inspiraci a zajímavé recepty najdete na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.