Ředitel firmy KES Martin Svozil.

Ředitel firmy KES Martin Svozil. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zvažujeme jít do Polska. Je tam větší ochota pracovat, říká ředitel firmy

  • 1204
Martin Svozil je ředitelem společnosti KES, která vyrábí kabely pro světlomety. Firmě se daří a může nabírat nové pracovníky. Ovšem v regionu, kde je 70 000 lidí bez práce, nemůže sehnat zaměstnance. Zvažuje proto, že nové výrobní haly nebude stavět v tuzemsku, ale v Polsku.

Rakouští zakladatelé firmy KES - kabelové a elektrické systémy hledali po roce 1989 místo pro nové výrobní haly v České republice. A našli Ostravu. Jen za rok 2015 společnost přijala zhruba dvě stě nových zaměstnanců, celkově jich zaměstnává přes tisíc a stejně chce postupovat i letos. Lidé se ale podle ředitele firmy Martina Svozila hledají velmi těžce.

Při prohlížení obchodního rejstříku jsem zjistil, že společnost, která vaši firmu vlastní, měla zajímavý název.
Ano. Jmenovala se po pánovi, který na začátku minulého století firmu založil. A ten se jmenoval Žížala. Byl z Vídně a vyráběl svítilny pro kočáry. A postupně se přeorientoval na automobily. My zde dnes vyrábíme kabely pro světlomety nejznámějších značek. A protože se v posledních desetiletích nevyvíjela žádná automobilová součástka jako světla, specializujeme se na dodávání kabelů pro světlomety jejich výrobcům.

Vyvíjejí se i kabely?
Ano. Čím jsou světlomety složitější, tím složitější kabeláž potřebují. Tím, že se specializujeme na kabeláž, dodáváme všem důležitým výrobcům světel v okolí, jako je třeba Varroc v Novém Jičíně, Hella v Mohelnici nebo Koito v Žatci. A problém je, že všechny tyto firmy chtějí růst o sto procent nahoru.

Co je v tom za problém?
Na první pohled žádný, ale my je budeme muset zásobovat. Dodávat jim kabely. A to znamená, že budeme muset růst také.

Pořád nevidím ten problém.
Problém je, že už nyní jen těžko sháníme zaměstnance. A jestliže budeme muset rozšířit výrobu, a my ji rozšířit chceme, bude ten problém ještě palčivější.

Budete rozšiřovat svůj areál ve Vratimově?
Jedna hala se tady ještě vejde, ale pak budeme muset uvažovat o jiném místě.

Vedle vás stojí velká továrna, ostravský ArcelorMittal, tam nějaké volné haly nemají?
Možná by i měli, ale našim největším problémem je najít nové zaměstnance.

Nové zaměstnance? V regionu, kde je sedmdesát tisíc nezaměstnaných.
Ano. Zní to divně, ale je to tak. A proto spíše zvažujeme, že bychom novou továrnu postavili na Bruntálsku, nebo v Polsku, někde blízko hranice.

Karviná by vám nevyhovovala? Tam je také velká nezaměstnanost.
Do Karviné nechceme. Tam se k nám na pracovním úřadě i na jiných úřadech chovají špatně.

Ředitel firmy KES Martin Svozil.

Co to znamená špatně?
Devadesát procent našich zaměstnanců tvoří ženy. A těm se na Karvinsku asi moc nechce do práce. Když to srovnám s Polskem, těsně za hranicemi, tam je situace úplně jiná. Tam když přijdeme, vyhlásí to starosta rozhlasem, mluví o tom farář v kostele, o práci je obrovský zájem. Proto uvažujeme také o polském příhraničí. Pro jeho prospěch hovoří i fakt, že do Bruntálu je to pro nás sto kilometrů, do Polska jen třicet.

Není to třeba tím, že byste málo platili?
Průměrný dělnický plat je kolem osmnácti tisíc korun. Což podle mne není, vzhledem k tomu, že nepožadujeme žádné vzdělání, pro ženy špatný plat. Jediné, co požadujeme, je manuální zručnost. A platy chceme navyšovat.

Chcete i přibírat?
Teď zaměstnáváme 900 lidí ve výrobě, z toho už je stovka Poláků. A další dvě stovky budeme letos ještě přibírat. Nabízíme lidem, že je budeme svážet autobusy, tu práci se každý zručný naučí za měsíc. Ale je to čím dál horší.

Co je horší?
Zaměstnanci, lidé, jak to chcete říct. Naší cílovou skupinou jsou, co se zaměstnanců týče, ženy kolem čtyřicítky. Ty jsou manuálně zručné, mají dobré pracovní návyky, umí se učit nové věci. To u mladých hodně často chybí. Musíme se o mladé více starat, více je zaučovat. A už není z čeho brát. I proto zvažujeme, že půjdeme do Polska. Dnes musí firma za lidmi, když už lidé za firmou nejdou.

Proč jste pro Polky tak zajímaví?
V Polsku jsou zcela odlišné platové podmínky. Tam, když chce žena pracovat, tak si vydělá tak deset tisíc hrubého. Maximálně.

A jak je to ve vaší firmě s muži?
Ty zaměstnáváme na pozicích seřizovačů, údržbářů a podobně. Není jich tolik. To, co dělají ženy, by nevydrželi, to je velká piplačka.

Kolik jim platíte?
Mužům?

Ano.
Ti jsou většinou zaměstnáni na pozicích, které už vyžadují minimálně středoškolské vzdělání, seřizovači, zámečníci. Ti mají i přes třicet tisíc hrubého měsíčně. Ale i ty hledáme jen velice těžce, když to přeženu, musíme je prosit. A zaměstnáváme i vlastní vývojáře.

Máte vlastní vývoj?
Samozřejmě. A spolupracujeme s VŠB (Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, pozn. red.), která nám pomáhá vyvíjet výrobní plánování, vyvíjíme program na bázi umělé inteligence. A dělají pro nás i jiné práce, jako materiálové toky a podobně.