Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Firmy špiní ovzduší, na dětské ozdravné pobyty však přispívat odmítají

  8:25aktualizováno  8:25
Aby se na ozdravné pobyty od listopadu do konce dubna dostalo více dětí, zvýšila ostravská radnice vlastní příspěvek. Letos tak přeneseně půjde více peněz z kapes občanů. Faktičtí znečišťovatelé až na jednu výjimku nepřispěli.
Děti ze smogem znečištěných území mohou vyjíždět na ozdravné pobyty. Mohou, ale scházejí potřebné peníze. (ilustrační snímek)

Děti ze smogem znečištěných území mohou vyjíždět na ozdravné pobyty. Mohou, ale scházejí potřebné peníze. (ilustrační snímek) | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Žádala už potřetí. A příští rok to zkusí znovu, tentokrát i na ministerstvo. Základní škola Heleny Salichové v Ostravě-Polance nad Odrou totiž nemá štěstí. Nestojí přímo v nejznečištěnější oblasti krajské metropole. Kvůli nedostatku peněz se tak opakovaně na ozdravné pobyty jejích žáků nedostává.

"Loni bylo důvodem, že naše škola není tak zatížená ovzduším. Letos ještě zdůvodnění nemáme, v příštích týdnech budu vědět víc," uvedl ředitel Josef Teper.

Škola je jedním ze čtyř ostravskou radnicí odmítnutých žadatelů o peníze na pobyt dětí v horách. Dalších jedenáct škol pak dostalo výrazně méně, než by potřebovalo.

Kdo a za kolik (ne)jede do hor

  • O peníze na ozdravné pobyty letos ostravský magistrát požádalo 34 škol, chtěly celkem 17,1 milionu korun.
  • Zastupitelé však dělili jen 10,8 milionu. Čtyřem školám proto žádost zamítli, dalším jedenácti zkrátili žádanou výši dotace.
  • Loni o pobyt žádalo 32 škol chtěly celkem 17,9 milionu. Dělilo se však jen 6,3 milionu. Na ozdravné pobyty proto loni odjelo jen 16 škol.

"Poptávka výrazně převyšuje možnosti Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším," vysvětlila mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská.

Z 34 škol radnice v plné výši uspokojila jen 19 zařízení. A to musela sáhnout hlouběji do městské kasy, znečišťovatelé přispěli ještě méně než obvykle.

Dva miliony dal jen ArcelorMittal

"Letos jsme vložili do fondu 7,5 milionu korun, v minulých letech jsme přitom přispívali pěti miliony. Částka narostla kvůli tomu, že většina velkých znečišťovatelů, kteří dříve přispívali, letos peníze neposkytla," sdělil náměstek primátora Dalibor Madej.

Dva miliony letos do fondu poslala jen huť ArcelorMittal Ostrava. Příspěvek tak dostaly jen školy, které čelí nejvyššímu znečištění. Důvodem je především krize.

"Do ekologických opatření na svých zdrojích v Ostravě investujeme stovky milionů. Momentální situace na trhu s elektřinou a teplem je napjatější, proto hledáme úspory a vyhlásili jsme úsporný program. Nemůžeme vyhovět úplně všem žádostem," uvedl například mluvčí Dalkie Milan Wagner. Společnost v minulých letech na pobyty dětí pravidelně přispívala.

Krize je znát i ve firmách. Například Evraz Vítkovice Steel do městského fondu nepřispíval, protože měl svůj vlastní. Na ozdravné a léčebné pobyty vozil děti z Mariánských Hor a Hulvák. "V tomto roce jsme tuto aktivitu nerealizovali a není rozhodnuto, zda tomu tak bude nebo nikoli," sdělil mluvčí Evrazu Jaromír Krišica.

Odvedené peníze ať zůstanou v Ostravě

S nedostatkem peněz se však Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším potýká každý rok. I v lepších dobách se městu peníze od znečišťovatelů sháněly špatně. Darování financí je dobrovolné. Znečišťovatelé poukazují mimo jiné i na jistou dvoukolejnost - za znečišťování ovzduší platí státu a nechtějí platit dvakrát.

Například ArcelorMittal na to upozornil už loni a navrhoval sloučení státního s městským fondem.

"Sloučení by bylo koncepčním řešením," komentovala mluvčí huti Barbora Černá Dvořáková. To chce náměstek Dalibor Madej vyjednat hned po volbách.

"Ministr Chalupa na to nechtěl přistoupit. Po volbách v jednáních budeme pokračovat. Peníze za znečišťování by měly mířit zpátky k nám," vysvětlil.

Ostrava není jediným městem, které dětem přispívá na pobyty v čistějším prostředí. Jezdí také malí Karviňané, Bohumíňané či Orlované. Radnice těchto měst se spoléhají čistě na své peníze. "Nepřispívá nám nikdo, peníze máme z vlastních zdrojů," řekla například mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.

Karviná peníze na tyto účely čerpá mimo jiné z programu KIC, ročně dostává krajskou dotaci ve výši 20 milionů kvůli záměru postavit ve městě spalovnu. Na rozdíl od Ostravy však tato tři města na svém území velké znečišťovatele nemají.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.