V minulosti jako levná pracovní síla načerno pracovali hlavně Slováci a Ukrajinci. S příchodem hospodářské krize se ale situace změnila a mezi nelegálními zaměstnanci převažují Češi.
"Od začátku června se společně s inspektorátem práce cíleně zaměřujeme na vyhledávání nelegálních zaměstnanců v restauračních a ubytovacích službách. Jen v našem kraji jsme už odhalili 99 lidí pracujících načerno, z toho byli jen tři cizinci. Na rozdíl od dřívějška tedy převažují místní, z 96 jich přitom bylo 38 v evidenci úřadu práce," říká vedoucí kontrolně právního oddělení ostravské pobočky pracovního úřadu Šárka Petrová.
Co odhalily kontrolyInspektoři Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj zkontrolovali spolu s kolegy z úřadu práce od začátku června asi 600 firem, které poskytují restaurační a ubytovací služby. Odhalili 155 nelegálních zaměstnanců, z toho 99 v našem kraji, přičemž jen 3 byli cizinci. Z předběžných výsledků rozsáhlé kontrolní akce, která stále probíhá, vyplývá, že právě v našem regionu bují černý pracovní trh nejvíce. |
Z dosavadních výsledků rozsáhlé kontrolní akce také vyplývá, že právě v Moravskoslezském kraji bují nelegální pracovní trh nejvíce a liší se například od Prahy. Tam zatím odhalili jen 50 nelegálních zaměstnanců a vždy šlo o cizince. Důvody jsou jasné. Potvrzují to zkušenosti inspektorů i lidí, pro něž je práce na černo jediným východiskem z nouze. Firmy totiž zneužívají toho, že v kraji vzrostla nezaměstnanost a zájemci o práci výrazně převyšují počty volných míst. Aby podnikatelé ušetřili, šidí stát na daních a nabízejí jen práci bez smlouvy nebo brigády.
Obojí pro většinu zaměstnanců bývá velmi nevýhodné. Mnozí nakonec zjistí, že marnili čas, nevydělali skoro nic a ještě riskovali vysoké finanční postihy. Tak dopadl například vyučený mladý muž z Ostravy, který koncem loňského roku skončil v průmyslové zóně, protože pracoval pod agenturou, jejíž zaměstnanci odcházeli jako první. Když několik měsíců marně sháněl novou práci, byl nakonec rád, že ho nedávno přijala ostravská bezpečnostní agentura na ostrahu nákupních center v kraji.
Zaměstnavatel mu dal jen dohodu o provedení práce
"Jasně jsem řekl, že nemám zájem o brigádu, ale jen o trvalý pracovní poměr, samozřejmě se zkušební lhůtou, ve které mě mohou kdykoli propustit," říká mladík, který se nebránil drahému vstupnímu školení za 2 500 korun (zaměstnavatel peníze strhává z platu) ani vynucené investici do černého pracovního oděvu - kanad, trika a kapsáčových kalhot policejního střihu, celkem za téměř 2 tisíce korun. Když obě podmínky splnil a začal pracovat, ochotně sloužil čtrnáctihodinové směny a dle pokynů jezdil hlídat obchody i do Havířova, Frýdku-Místku či Českého Těšína.
Problém byl, že v prvních dnech pracoval nelegálně, protože mu zaměstnavatel nedal žádnou pracovní smlouvu. Až pátý den se konečně dočkal. Místo radosti ale přišlo velké zklamání. V ruce totiž držel jen dohodu o vykonání práce v rozsahu 150 hodin ročně. Ty odpracoval velmi rychle... A tím skončil. Pro něj to byla nepříjemná životní zkušenost, pro jeho rodiče šok. "Je to podvod. Firma zneužívá mladé kluky," míní mladíkova matka.
"Když spočítáme vstupní investice a náklady na dopravu autem do vzdálených měst, kam by bylo noční cestování hromadnou dopravou dost komplikované, tak syn nevydělal vlastně nic. Doplatili jsme na to, protože byl v té chvíli bez peněz a sponzorovat jsme to museli my," zlobí se mladíkovi rodiče. Rodina zvažovala, zda a jak se mohou proti postupu firmy bránit, nakonec se ale rozhodla na celou věc raději rychle zapomenout.
Žena nelegálně uklízí nemocnici, má přístup na celé oddělení
V podobné situaci je teď i žena dlouhodobě evidovaná na ostravské pobočce úřadu práce, který za ni platí sociální i zdravotní pojištění. Nedávno nastoupila k privátní úklidové firmě, která uklízí v jedné z ostravských nemocnic. Práce se jí líbí, ale zatím ji dělá načerno.
"Odpracovala jsem už řadu směn včetně víkendů, ale stále nemám žádnou smlouvu ani dohodu. Nějaký papír jsem sice podepisovala, ale je to jen formální krytí té firmy. Nedali mi do ruky nic, takže nemám co odevzdat úřadu práce," líčí žena s tím, že podobně je na tom nejméně jedna kolegyně.
Ženu dost překvapilo i to, že ačkoli obě pracují nelegálně, mají klíče od všech prostor včetně lékařských pokojů na přiděleném nemocničním oddělení. Ani ona si ale nechce oficiálně stěžovat. "Potřebuji peníze. Pořád je krize, práce není, proto nechci přijít o tu, kterou teď mám," vysvětluje. Ale netají, že má strach: "Nevím, zda mi vůbec zaplatí, a nevím, co dělat, kdyby přišla nějaká kontrola."
Přibývá podnětů i kontrol
Podle mluvčí ostravského úřadu práce Martiny Kubínové by měl každý dostat do rukou originál pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce podepsaný zaměstnavatelem nejpozději v den nástupu do zaměstnání. "Kdo ji nemá, pracuje nelegálně. Za to hrozí firmám postihy až do pěti milionů a zaměstnancům do deseti tisíc korun. Kdo je v evidenci úřadu práce, tomu navíc hrozí zpětné vyřazení a s tím mohou souviset další finanční sankce," varuje Kubínová.
Nelegální práci by lidé měli podle ní odmítat a jednání firem oznámit. "Korektní nejsou ani firmy, které požadují vstupní investice, například do pracovního oblečení. My to nedoporučujeme," dodala mluvčí.
Lidé, kteří mají problém s vymáháním smluv, mezd, příplatků za noční směny a přesčasy nebo třeba zápočtových listů, se mohou obrátit na pracovní úřady nebo inspektoráty práce. Obě instituce letos hlásí nárůst podnětů i kontrol a také odhalených nedostatků.
"Od začátku roku jsme zkontrolovali 571 firem v kraji a zjistili 1 939 závad v oblasti pracovně právních vztahů. Uložili jsme za to pokuty v celkové výši 775 tisíc korun," říká zástupce vedoucí ostravského inspektorátu práce Jiří Holinka.
