Vizualizace Pleskotova návrhu na rozšíření Domu umění o stavbu s názvem Bílý stín. | foto: Archiv Domu umění

Galerie marně vyhlíží přístavbu Bílý stín. Tisíce děl nemá kde vystavit

  • 1
Nejsou peníze. Galerie výtvarného umění v Ostravě si tak na plánovanou přístavbu s názvem Bílý stín bude muset počkat. Jak dlouho, to se zatím neví.

Přes 3 000 metrů čtverečních. O takovou plochu by se měla rozrůst Galerie výtvarného umění v Ostravě.

„Mělo by se začít stavět okamžitě, už včera bylo pozdě, bohužel kvůli komplikacím se termín odkládá,“ zmínil ředitel galerie Jiří Jůza s tím, že stávající budova z roku 1926 je už nedostačující.

Ostravský Dům umění v současné podobě.

Galerie má v depozitáři přes třiadvacet tisíc děl, které v současné době stále nemá kde vystavit. „Mohli bychom je představit ve své bohatosti a pestrosti a zejména reprezentativním způsobem, protože nejen běžná veřejnost, ale i odborná nemá o sbírkách povědomí. Nejedná se jen o české umění, ale i početné zástupce evropské tvorby z dávné minulosti až do dvacátého století. Rozhodně by se zvýšil cestovní ruch a přispěli bychom i do rámcových vzdělávacích programů ve školství.“

Na takový rozvoj si bude muset galerie ještě počkat. Letošní rok byl jedním z plánovaných termínů začátku prací na přístavbě. Jisté je nyní jen to, že termín se opět posouvá. Potřebná půlmiliarda pro výstavbu totiž chybí. „Usilujeme o jiné než krajské finanční zdroje, včetně těch evropských,“ zmínila mluvčí kraje Miroslava Chlebounová s tím, že přípravy projektu jsou hotové. „Je zpracovaná projektová dokumentace pro umístění stavby a bylo vydáno územní rozhodnutí. Dále bude pokračovat zpracovávání dokumentace pro stavební řízení.“

„Měli bychom ojedinělé výstavní prostory“

Návrh Bílého stínu vzešel v roce 2011 z architektonické dílny Josefa Pleskota. „Přistoupil jsem k přístavbě jako ke stínu či zvětšenému odrazu stávající galerie. Nové prostory mají výšku osm a více metrů. Architektura by vystavená díla neměla omezovat. Sál je jen rámec a díla mluví sama za sebe. V evropských galeriích už je to standard,“ popsal architekt Pleskot, který zmínil i detaily návrhu.

„Mělo by jít o veřejný dům v nejlepším slova smyslu, do kterého se bude moci dostat z mnoha stran a bude průchozí. Galerie s jedním vchodem jsou dnes už přežité, do těch lidé nezavítají. Ale do veřejných prostor s galerií, přednáškovým sálem či kavárnou rádi přijdou a zůstanou, i když nemíří zrovna na výstavu,“ pokračoval architekt, který si na fakt, že na návrhy se často dlouho shánějí peníze, podle svých slov už zvykl. „V tomto případě mě to ale mrzí, protože dříve byla galerie coby novostavba skvostem. Přístavba, která by představovala navazující novostavbu, by byla opět unikátní. Praha nic takového nemá. Opět bychom měli ojedinělé výstavní prostory.“

Podle návrhu by měla být zadní stěna současné budovy probourána a přístavba by bezbariérově navazovala a rozšiřovala prostory. Pětipatrová galerie by v sálech využívala i horního denního osvětlení. „Sám se ale nejvíce těším na prostory pro děti, které zde budou moct rozvíjet kreativitu,“ přiblížil Jůza.

Přístavba by měla vzniknout mezi ulicí Poděbradova a Jurečkova. Kritici ale návrhu vytýkají fakt, že zabírá značnou část asfaltového parkoviště za galerií a že by se zvýšil nedostatek parkovacích míst v centru města.

Kraj proto původně počítal z dvoupatrovým podzemním parkovištěm, z toho ale sešlo. „Zjistili jsme, že druhé podzemní patro by nešlo technicky zrealizovat. Zvolili jsme proto kompromis jednoho podlaží. Kapacita by měla být podobná, jako je ta současná,“ opatrně nastínila Chlebounová. Podle ostravského radního Lukáše Semeráka by mohlo pomoct město. „Vzali bychom část nákladů na sebe a pomohli s řešením onoho druhého patra. Musel by se ale vymyslet režim užívání. Každopádně je tristní, že kraj při tak významné stavbě nepočítá s navýšením parkovacích míst.“

Podle optimistických vizí kraje by práce na stavbě mohly začít v roce 2018.