Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejzcestovalejší „lovec“ keší. Pro jednu si vylezl na vrchol Evropy

  15:55aktualizováno  15:55
S geocachingem procestoval Petr Górecki z Ostravy celý svět. A z jeho vyprávění je poznat, že mluvit o něm dokáže celé hodiny... O geocachingu se dozvěděl v roce 2003 od svých pražských kamarádů. Ještě dva roky trvalo, než hře, která připomíná hledání pokladu – v tomto případě keší, zcela propadl.

Petr Górecki, který provozuje geocasching od roku 2005, v jedné ostravské skrýši. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Náruživý cestovatel a kačer, jak si vyznavači geocachingu říkají, Petr Górecki od té doby odhalil sedmnáct tisíc skrýší ve více než osmdesáti státech světa. V tuzemsku je v souvislosti s geocachingem tento Ostravan jedničkou v počtu navštívených zemí.

Jste v České republice i kačerem s největším počtem úlovků?
Ne, to rozhodně ne. Jsou i větší blázni než já. Ti si pečlivě hlídají statistiky, a kdykoliv se k nim někdo přiblíží, vyrážejí třeba na deset dní do terénu a loví jednu kešku za druhou. Ve světě jsou pak nadšenci, kteří už mají za sebou na sto tisíc úlovků.

Kam vlastně sahají počátky geocachingu?
Do Spojených států amerických. V roce 2000 zde byla publikovaná první keška na světě. Bylo to dva dny poté, co Bill Clinton nařídil vypnout umělou odchylku GPS, čímž se přesnost tohoto dosud vojenského navigačního systému zvýšila pro civilní uživatele z několika desítek až stovek metrů na několik metrů.

Jak se za těch necelých patnáct let geocaching rozšířil?
Obrovsky. Je to vidět i v Moravskoslezském kraji. V okolí památek a významných míst už je překeškováno. Na e-mail mi chodí informace o nově založených keších, které jsou v okruhu čtyřiceti kilometrů od mého bydliště. Denně se objevují nové keše.

Také zakládáte nové keše?
To už jen velmi zřídka. Musím se starat o ty již založené. Zakládání nových keší je spíš devíza lidí, kteří s geocachingem začínají. Najdou několik desítek či stovek keší a dostanou chuť založit svou vlastní.

Dohlíží někdo na to, zda to dělají správně?
Ano, jsou to takzvaní revieweři. V republice je jich sedm. Kontrolují popis keše, jestli schránka neodporuje nějakým zákazům, jestli není ve vzdálenosti menší než sto šedesáti metrů od další schránky. Popřípadě, když je to zašifrovaná keška, tak zda má nějaké rozřešení. Pakliže je vše v pořádku, mohou zadat její souřadnice na stránky geocaching.com.

A ověří někdo, zda ta schránka fakticky existuje?
Od toho je zde zase komunita takzvaných betatesterů, kteří v terénu kontrolují zejména kešky nováčků nebo těch, u nichž má reviewer nějaké pochybnosti. Někdy se stane, že začátečníci vezmou igelitový pytlík, do toho dají papír, obalí jej gumičkou a schovají to do hlíny pod kořen stromu. To opravdu není ideální...

Na jaké kešky už jste narazil vy?
Na nejrozmanitější. Některé byly nápadité svým provedením, jiné zase umístěním. Jednou jsem byl přímo v hlavním geocachingovém sídle Groundspeak ve Spojených státech amerických a jedna keška tam byla provedena jako telefonní budka. Když jste po určitém zadání vytočili správnou číselnou kombinaci, dostal jste se k obsahu skrýše. To na mě udělalo velký dojem.

Je Groundspeak „Mekkou“ kačerů?
Určitě je to místo, které touží každý nadšenec do hry navštívit. Dalším takovým místem byly jednu dobu ale také národní parky v USA. Někdo dostal dobrý nápad propagovat parky prostřednictvím hry na hledání pokladu a do jedné kešky ukryté v parku schovali jeho zástupci větší sumu peněz. To mezi kačery rozpoutalo zlatou horečku.

Co je geocaching:

Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého objektu zvaného cache, o němž jsou známy jen jeho geografické souřadnice. Při hledání se používají běžné turistické přijímače GPS. Člověk zabývající se geocachingem bývá označován slovem geocacher, česky též geokačer nebo prostě kačer. Po objevení cache, zapsání se do logbooku a případné výměně obsahu ji nálezce opět uschová a zamaskuje.

Vy jste někdy na peníze v kešce narazil?
Ano, stalo se mi to například v Argentině. Tam jsem poblíž lyžařského střediska našel keš s hotovostí v místní měně. Bylo toho tolik, že to mně a mým známým zaplatilo ubytování na jednu noc v lyžařském středisku.

Co jste pak do schránky dal vy?
Standardně by to mělo být tak, že do ní umístíte něco stejně hodnotného nebo ještě hodnotnějšího. U těch peněz to ale nelze a asi nikdo nepředpokládá, že bych tam za to umístil třeba svůj mobil. Dal jsem tam českou dvacetikorunu, což tedy nebylo odpovídající, ale zase to mohlo mít pro někoho v Argentině sběratelskou hodnotu.

Pro získání kešky jste schopen vylézt i alpské vrcholy...
Ano, byl jsem nedávno na Mont Blancu. Sto metrů pod vrcholem je umístěná keška, kterou jsem si samozřejmě nenechal uniknout. Ale na horu bych vylezl, i kdyby tam žádná nebyla...

Rozhodujete se nad lokalitou, kam vycestujete, podle toho, zda je v okolí hodně keší?
Člověk, který se hře věnuje intenzivně, obvykle při vybírání lokality koukne, zda a kolik je poblíž keší. Málokdy se tak už stane, že bych se na stejné místo vydal dvakrát.

A kde jste ještě nebyl?
V Austrálii nebo v Antarktidě. I tam jsou kešky. A jedna je dokonce na mezinárodní vesmírné stanici. Už ji mají odlovenou dva kosmonauti, ale tam se asi nedostanu...

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.