Kamení se sesulo na cyklistickou stezku vedoucí z Koblova na Landek. | foto: Úřad městského obvodu Slezská Ostrava

Haldy kamení se opět sesuly na stezku na Landeku, obvod žádá nápravu

  • 0
Cyklostezka mezi Koblovským mostem a Hornickým muzeem na Landeku v Ostravě je mimo provoz. Na asfaltku se totiž sesulo kus skály. Nic neobvyklého, ale tentokrát bylo kamení stovky kilogramů. Kolem nestabilního srázu kopce přitom denně projdou či projedou na kole desítky lidí.

"Je to dlouhodobý problém. Když se po trase, která je pro cyklisty i pro pěší, vydáte a podíváte se nahoru, na třech čtyřech místech je kamení uvolněné. Stačí větrný poryv či déšť a kamenný blok jde dolů," popisuje situaci starosta městského obvodu Slezská Ostrava Antonín Maštalíř. Odhaduje, že takový blok může mít až půl tuny.

Landek

Zalesněný kopec nad soutokem Odry a Ostravice se na severu mírně svažuje do krajiny, na jihu a jihovýchodě však prudce padá do údolí Odry. Právě tady dochází k sesuvům, které způsobuje voda prosakující do horninového masivu. Nejčastěji na jaře, tání vody uvnitř horniny kameny uvolňuje.

Úředníci obvodu proto trasu pravidelně kontrolují. Je totiž velmi frekventovaná, lidé tam jezdí na výlety a podél naučných tabulí i na procházky. Míří i do Hornického muzea, jehož návštěvnost rok od roku roste.

Jeho provoz však sesuvem není nijak omezen a návštěvníci nejsou ohroženi.

Už dvakrát teď v létě úřad nechal odstranit menší množství napadaných kamenů. Třetí sesuv už byl ale tak značný, že cestu zavřel. "Je to velmi nebezpečné. Už když se stezka projektovala, měla být prozkoumaná geologie celého okolí," míní Maštalíř. Trasu odmítá otevřít, dokud se nezabezpečí.

Skála spadla na dům, naštěstí nikoho nezranila

Že mohou kusy skály z Landeku ohrozit i životy, ukázal už před dvěma lety případ kousek vedle. V Petřkovicích při sesuvu kamení několik balvanů vletělo do kuchyně domku. Bylo štěstím, že se masa dala do pohybu v noci. "Maminka sedává přesně na místě, kam spadl největší kámen," poznamenala krátce po události majitelka domu Kateřina Platzková (více o sesuvu si přečtěte zde).

Podle geologů se tehdy kameny uvolnily po povodni 2010. Varovali, že bez zabezpečení budou padat dál. Magistrát část skály nechal zpevnit, potíže už nedělá. Její okolí však pracuje. "Kde je zabezpečení a síť, tam potíže nejsou. Ale to je tak na deseti procentech skály. Jinde pokaždé na jaře odstraňujeme napadané kamení. Jakmile povolí mrazy, padají," uvedl starosta Petřkovic Ivo Mikulica.

Sráz tvoří přeměněné horniny, které nejsou pevné. Pomůže jen sanace. "Vyjde podle mého odhadu na 3 až 5 milionů," dodává starosta Maštalíř.

Magistrát nechal stav srázu odborně prozkoumat, sesuvem se teď zabývá útvar hlavního architekta. Doporučením, zpracovanou studií a posudky se bude město řídit dál.

Skály se sesouvají i na dalších místech, v pohybu je les i hřbitov

Ostravský Landek není jediným kritickým místem na severní Moravě a ve Slezsku. Už více než dva roky visí výstražná tabulka i u stezky, která vede z Hradce nad Moravicí podél řeky Moravice do nedaleké Branky. Svah je od června 2010 v pohybu a hřbitov na jeho vršku se pomalu sune dolů. I se vzácnou kaplí s náhrobky rodu Lichnovských.

Dolů k řece už sklouzly i některé kamenné obruby hrobů a části náhrobků. K řece sjely z dvacet metrů vysokého srázu s proudem půdy. Lidé i přes nebezpečí stezku používají. "Naštěstí je sucho, nebyly žádné dlouhé deště, takže situace je stabilizovaná. Městu se podařilo získat dotaci a připravujeme sanaci svahu," řekla Jitka Celtová z hradeckého městského úřadu.

Stavební práce začnou na podzim. Svah zabezpečí opěrné piloty i speciální stěna. Celkové náklady se odhadují na 17 milionů.

Po opravě už má silnice mezi Mosty u Jablunkova a Hrčavou. Tamní sesuv ji poškodil a Hrčavu před třemi lety zcela odřízl od světa. "Problém ale zůstává. Pokud kopec zůstane zalesněný tak, jak je zalesněný a bude zadržovat hodně vody, bude se posouvat pořád," sdělil starosta Hrčavy Petr Staňo.

Spodní voda se hromadí v propustné pískovcové vrstvě a vznikají tak smykové plochy. Petr Staňo vidí jediné řešení: "Beskydy by měly mít svou původní tvář a nebýt jen součástí plánu zalesňování."