Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kanáři varovali horníky před plynem. Když ho bylo moc, padali z bidla

Seriál   18:57aktualizováno  18:57
V dalším díle seriálu MF DNES o historii hornictví v Moravskoslezském kraji jsme se zaměřili na důležitou úlohu kanárků na šachtách. Havíři si je sem brali z toho důvodu, že podle jejich chování včas rozpoznali přítomnost metanu.

Dnes mají harčtí kanáři radostnější využití. Například mezi sebou soutěží ve zpěvu. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Kanáři v dolech. Pro milovníky zvířat je to smutná kapitola historie šachet. Na druhou stranu ale zpěvní ptáci zřejmě zachránili mnoho lidských životů.

Nápad brát kanáry do dolu se poprvé objevil někdy na začátku 18. století. Podle lékaře a chovatele Karla Edelmanna je ale havíři chovali ještě předtím pro výdělek i pro ukrácení času. „A to zejména v okolí města Imst nedaleko Innsbrucku, kde bylo množství stříbrných i jiných rudných dolů,“ uvádí muž, který na toto téma uveřejnil několik textů.

Z Imstu se záhy stalo centrum obchodu s kanáry, kteří se vyváželi do mnoha zemí. Část horníků z této oblasti se počátkem 18. století přesunula do německého pohoří Harc, kde našli práci v rudných dolech. „Přirozeně si s sebou přinesli i žluté domácí přátele,“ dodal Edelmann.

Například v městečku Sankt Andreasberg v té době odchovávali kanáry v 600 z celkového počtu 800 domácností. „Není divu, že právě zde vznikl nový směr šlechtění – harcký kanár,“ vysvětluje chovatel Pavel Pivoňka s tím, že právě od těch dob se také traduje užívání harckých kanárů horníky v dolech.

Kanáři totiž citlivě reagovali na přítomnost důlních plynů. Při nižší koncentraci divoce poletovali v kleci a naráželi do stěn. U vyšší hladiny seděli na bidýlku se svěšenou hlavou, klimbali se ze strany na stranu, případně z bidla upadli. V takovém případě se havíři promptně dali na útěk.

Jeden havíř sledoval chování kanára

Na Ostravsku podle dostupných informací horníci začali brát kanáry do uhelných dolů ve druhé polovině 19. století. „Tuto praxi převzali ze šachet na severu Čech,“ popisuje Edelmann, který informace k využití kanárů v ostravských dolech, jak uvádí, čerpal z kroniky chovatelského kroužku v Ostravě-Přívoze, o niž se stará dlouholetý kronikář Jan Duda.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Text například popisuje, jak po explozi metanu v přívozském dole František roku 1875 brávali havíři kanárky do každé štoly a ve skupině rubačů měl vždy jeden za povinnost sledovat chování kanára.

Z důvodu úzké vazby mezi horníkem a kanárkem byli tito pěvci nejčastěji chováni v hornických koloniích. Význam kanárů pro horníky však postupně klesal a časem je nahradily moderní přístroje. Zvyk brávat s sebou do podzemí klec s kanárkem ale na Ostravsku vydržel údajně až do roku 1939.

Ve Velké Británii zvyk vydržel nejdéle

„Například ve Velké Británii, kde zákon z roku 1911 nařizoval mimo jiného i povinnost držet kanáry v dolech, vždy dva na každé chodbě, byla tato povinnost zrušena až při revizi Horního práva v roce 1986, čímž oficiálně skončila pětasedmdesátiletá éra využívání kanárů v britských uhelných dolech. V Německu k tomu došlo už v padesátých letech,“ popisuje historii Karel Edelmann.

V současnosti by bylo podobné využití zpěvných ptáků v dolech nemyslitelné. „To by okamžitě zarazili ochránci zvířat. Ale vezměte si, že ve Velké Británii to fungovalo ještě v nedávné době,“ fascinuje Pavla Pivoňku.

Ač mohou dřívější praktiky v dolech působit poněkud krutě, k úmrtí kanárů docházelo podle Edelmanna spíše ojediněle. „Horníci nenechali stav dojít až tak daleko, ale nebezpečná místa opouštěli už po prvních příznacích. Kanár byl pokládán za člena týmu a jeho ztráta by byla chybou,“ vysvětluje.

V pozdějších letech byly dokonce vyráběny speciální klece, jež měly vyvrtané otvory na přední stěně. Když pták spadl z bidla, otvory se uzavřely a kanár byl oživen přívodem kyslíku.

Mají svou píseň

Důvodem větší citlivosti kanárů na jedovaté plyny ve srovnání s člověkem je jejich mnohem rychlejší metabolismus a dechová i srdeční frekvence. Jedovaté plyny se vstřebávají také díky vzdušným vakům, proto je zasažení ptáci pocítili mnohem dříve než člověk. „Byli zkoušeni i jiní ptáci nebo později dokonce i myši, ale kanár byl svým nepřetržitým zpěvem, světlou barvou a neustálým pohybem ideálním objektem v tmavém prostředí dolů,“ přibližuje Edelmann.

V angličtině je dodnes ustálené spojení „kanárek v dole“, které označuje toho, kdo svou citlivostí varuje okolí před škodlivými vlivy. Při hledání českého ekvivalentu se nabízí spojení „pokusný králík“.

Kanáři v dole se dostali také do názvu písně britské rockové skupiny Police, která takto pojmenovala jednu skladbu ze svého alba Zenyatta Mondatta. Píseň Canary In a Coalmine posluchači mohli poprvé slyšet v roce 1980.

Na serveru YouTube je zase pro lepší představu k dispozici video horníků za oceánem, které popisuje chování zpěvného ptáka v podzemí. Podívejte se zde:

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.