Jeřáb vážící 52 tun se využívá hlavně ve stavebnictví, nikde ve střední Evropě, tedy v České republice, Slovensku, Německu, Polsku, Rakousku a Maďarsku, neslouží žádným záchranářům. Jen těm hlučínským.
„A je to opravdu potřebný pomocník. Pokud je těžké břemeno, například automobil, příliš vzdáleno, býval to velký problém. Teď už ne,“ líčil zástupce hlučínského záchranného útvaru David Kareš.
Jeřáb stál 16,5 milionu
Zatímco běžný jeřáb s hydraulickou rukou zvedne ve vzdálenosti deset metrů zátěž do dvou tun, tento „macek“ stejnou zátěž zvládne i v maximální vzdálenosti 38 metrů. A v deseti metrech pro něj není problém ani osmdesát tun.
„Navíc se hydraulická ruka může posunovat vodorovně se zemí, což je výhodné v místech s elektrickým vedením nebo v tunelu. Uprostřed je také zalomovatelný, takže se dostane i za nějakou nestabilní stěnu,“ popsal Kareš vymoženosti obřího jeřábu, který i s DPH vyšel na 16,5 milionu korun.
„Často ho třeba využíváme u nehod, dá se na něj však přimontovat i evakuační koš. Jeřáb odpočívá jen velmi málo,“ dodal Kareš.
I čtrnáctitunový dálkově ovládaný traktobagr Huddig patří mezi velmi účinné služebníky. Pokud by měl být řidič nebo strojník v ohrožení, vyjíždí právě on. „Například ho využíváme při likvidaci nevybuchlé munice,“ přiblížil Kareš.
Stanice hasičských záchranářů: Hlučín, Jihlava, Zbiroh
Záchranné útvary nejsou určené k rychlému zásahu, jejich působení je však o to delší, někdy trvá i měsíce.
„Například už déle než rok působíme ve Vrběticích, kde jsme zabezpečovali munici z tamních skladů. Možná se zdá, že loňských 139 zásahů je málo, ale opak je pravdou, byl to velmi náročný rok,“ poznamenal velitel Záchranného útvaru Radim Řehulka.
Hasičtí záchranáři, kteří zastřešují i například potápěče a kynology, mají sídla v Hlučíně, v Jihlavě a ve Zbirohu na Plzeňsku.
