Hraniční most Svobody přes řeku Olši před padesáti lety strhly dva stromy, které se pod ním vzpříčily. | foto: archiv Josefa Jendrišáka

Pět hasičů se před 45 lety utopilo v Olši. Každý rok si je připomínají

  • 2
Každým rokem se jednotky dobrovolných hasičů z obou stran česko-polského příhraničí scházejí u řeky Olše, aby nad ní vodou tryskající z hadic vytvořili vodní most. Vyjadřují tak poctu svým kolegům, kteří zde před pětačtyřiceti lety zahynuli v bouřící vodě.

Psal se 19. červenec roku 1970 a českou i polskou část Těšína zasáhly povodně. Po několika deštivých dnech stoupla hladina řeky na maximum a začala se vylévat na oba břehy hranicí rozděleného města.

„My z české strany, ale i naši kolegové z polské strany, jsme se snažili společnými silami uchránit mosty před velkými plovoucími stromy, kládami a keři, které tudy proplouvaly,“ vzpomíná pamětník události hasič Josef Jendřišák.

Tehdy mu bylo jednadvacet let. Život jemu i jeho kolegům dost možná zachránil povel, který přišel jen krátce před tragédií.

„Odvolali nás na most do nedaleké Ropice, kde byla situace rovněž dosti závažná. Když jsme se vrátili do zbrojnice v Českém Těšíně, už nás čekaly hrozivé zprávy,“ říká Jendřišák.

Hraniční most Svobody, který po odvolání českých hasičů měli na starost především Poláci, dostal ránu do vazu. V jeden moment pod mostem proplouvaly dva velké stromy. Ty se vzpříčily, což celý most nadzvedlo a strhlo.

V rozbouřené vodě skončilo čtrnáct hasičů. Na břehu, kde stálo asi šedesát lidí, nastal zmatek. Tonoucím se hasičům se snažili ostatní házet lana. Některé se podařilo zachránit, jiní se utopili. Událost si nakonec vyžádala pět obětí na životech, některá těla nebyla nikdy nalezena.

„Několik dnů se pátralo na obou březích řeky. Ale těla tří hasičů se vůbec nenašla a zřejmě uplavala až do Odry a Baltu,“ dodává Jendřišák.

Jen o dva roky později bylo město pod vodou znovu. Po posledních zkušenostech už byli hasiči přivázáni lany ke stromům na pevnině. To jim na dalším strženém mostě zachránilo život…