Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Havířov nebojuje za záchranu cenného nádraží, zuří místní architekti

  10:36aktualizováno  10:36
Havířovští architekti se pustili do vedení místní radnice. Město kritizují kvůli tomu, že podle nich nečinně přihlíží, jak se České dráhy chystají zbourat architektonicky cennou nádražní budovu v Havířově a místo toho se těší na moderní nádraží.

Havířovské vlakové nádraží při pohledu od autobusových zastávek. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Architekti z Havířova jsou zdrcení. "Za posledních dvacet let v Havířově nevznikla žádná hodnotná architektonická stavba, město nevyhlásilo ani jednu urbanistickou soutěž. Na každém veletrhu se chlubí sorelou z 50. let, přitom by se mělo soustředit na architekturu z druhé poloviny 20. století," míní architekt Adam Guzdek.

Jde mu hlavně o havířovské vlakové nádraží s prvky českého bruselského stylu, které je podle odborníků velmi cenné. České dráhy ho však chtějí zbourat, protože je "omšelé, nevyhovuje nárokům cestujících a provoz haly je nákladný". Místo něj chtějí postavit nové.

Vizualizace předpokládané budoucí podoby havířovského nádraží.

Vizualizace předpokládané budoucí podoby havířovského nádraží.

Město proti demolici nic nenamítá. Primátorovi Zdeňku Osmanczykovi se studie Českých drah líbí. Současné nádraží považuje za jedno z méně důstojných míst v Havířově - uvnitř haly je minimum obchodů, často se tam povalují bezdomovci - a přeje si, aby se co nejdříve změnilo. "Městu to pomůže," řekl Osmanczyk.

Mladí architekti takový postoj ostře kritizují. "Rozhodnutí vedení města nám připadá nepatřičné. Politikům je jedno, co s nádražím bude, hlavně ať je hezké. Přitom není v tak špatném stavu, jak tvrdí České dráhy," uvedl Guzdek.

Nádraží patří k nejcennějším stavbám, říká architekt

Připustil, že nádraží je neudržované a vypadá sešle, ale podle něj za to můžou České dráhy. "Historie Havířova není tak dlouhá a je jen v zájmu města, aby chránilo architektonicky cenné stavby," upozornil Guzdek.

Fotogalerie

Podle něj by se město mělo postarat třeba o zimní stadion, autobusové nádraží, nemocnici, stejně jako to udělalo se známým blokem Labužník.

"Vlakové nádraží je ale jedna z nejcennějších staveb v Havířově. Výjimečná je její výzdoba, čistý půdorys, prostory pro cestující," vylíčil architekt.

Takže když se před dvěma dny setkal s primátorem a jeho náměstky, navrhl jim, aby nádražní budovu město odkoupilo, anebo to alespoň zvážilo. To je však velmi nepravděpodobné. Havířov by za rekonstrukci a další provoz haly zaplatil desítky milionů korun.

Nádraží v Havířově

Vlakové nádraží zahájilo provoz 27. října 1969. V té době patřilo k nejmodernějším i mimo Moravskoslezský kraj. Stavba dráhy i s připojenými komunikacemi stála tehdy 139 milionů korun. Před nádražím ještě dnes mohou cestující spatřit betonovou sochu od akademického sochaře Václava Uruba nazvanou Směrník.

Odborníci se nicméně nevzdávají. Mimo jiné připravují přednášku hlavně pro obyvatele Havířova.

"Většina si myslí, že architektura jde mimo ně. Že jí nerozumí, je pouze pro bohaté. To není pravda. Architektura je kultura. Je to všechno, co je kolem nás. Mnoho lidí vnímá jen vizuální stránku nádraží, která není příznivá. A to je špatně," dodal Adam Guzdek. Přednáška by se měla konat 16. května v Základní umělecké škole Bohuslava Martinů.

Ministerstvo kultury má nyní rozhodnout, jestli je nádraží Havířov kulturní památkou, nebo ne. Město trvá na projektu úpravy nádraží a jeho okolí. Do konce srpna požádá o dotace. Pokud se nádraží památkou stane, dotace nepřijme.







Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.