"Když mám chuť, tak sem jedu, sednu si do hospůdky Pod platany, kde Radek Pastrňák vymyslel písničku Mám jednu ruku dlouhou. Kolikrát by mohli mít i dříve otevřeno," říká známý herec Jan Hájek o své oblíbené Ostravě.
Jan Hájek
|
Teď ho s ní spojuje festival Měsíc autorského čtení, pro jehož znělku propůjčil svou tvář. Festival se koná až do 2. srpna v klubu Atlantik v Ostravě, ale také v Brně, Košicích nebo Vratislavi. Hájek v jeho znělce neřekne sice ani slovo, ale přitom vystupuje jako známý básník. Syčí, hrčí, funí, tančí nahý, polévá se vodou, suší fénem a nakonec i zapálí knihu.
"Režisér s tím měl hodně práce, byly to jeho nápady. Chtěl to pojmout podobně, jak dělá Petr Váša fyzické básnictví. Akorát mě mrzí, že byla vystřižena scéna s makrelou, která mi tam padala z huby. Jinak se mi to líbí," povídal Jan Hájek.
Kromě Petra Váši se pro festivalovou znělku stala inspirací Europeana, inscenace Jana Mikuláška, ve které se téměř nemluví a kde Jan Hájek hraje jednu z hlavních rolí. Ostravští diváci mohli Europeanu vidět na jednom ročníku divadelního festivalu Dream Factory.
V nynějším Měsíci autorského čtení navštívil Jan Hájek v ostravském Atlantiku večer Jaromíra Typlta. A byl to večer magický, na hranicích bytí a nebytí. Jeden hovořil o duších, druhý se chystal pro urnu.
V Národním divadle moravskoslezském si Jan Hájek zahrál Hamleta.
"Jedu do Bruntálu pro popel svého otce. Odstěhoval se od nás, když mi byly dva roky," podotkl Jan Hájek a přidal příhodu: "Když jsme dělali Hamláta, jak já říkám Hamletovi, musel jít kolega Miroslav Rataj do nemocnice. Myslím, že bylo 11. ledna. A on se v nemocnici setkal s mým otcem," líčil Hájek. "Je to zvláštní situace, když jako herec vyvoláváte dva měsíce ducha svého otce a on si pak s ním Mirek Rataj lehne do nemocnice."
Předtím Jan Hájek neviděl otce 23 let. "Nic jsme o něm nevěděli. Do nemocnice se dostal proto, že se v novinách dočetl o Hamletovi. A jak byl nervózní, chytil druhý infarkt, takže místo na premiéru musel do nemocnice."
Ostrava láká herce Jana Hájka také mimo jeho profesní život. "Když v Praze nemusím bejt, tak jedu sem. Když jsem studoval v Brně, netušil jsem, že je tu vůbec nějaké divadlo. Teď vím, že kulturní část Ostravy je hodně šikovná," uznal Jan Hájek. "Navíc Ostrava se mi rozpustila v krvi. Do té doby, než jsem ji poznal, jsem nepil."
Nejdůležitějším místem pro něj byl antikvariát v ulici S. K. Neumanna. "Taková malá Kuba jsme tomu říkali. Nevím proč, ale vždycky jsem měl pocit, že jsem někde na Kubě," líčil Hájek.
"Na Stodolní si vybavuju klub Barvy a hlavně Černého pavouka, ale ten záhy skončil. Na Colours of Ostrava tu vždycky bývám, tak dva dny," vyjmenovával Jan Hájek svá oblíbená místa.
