Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
Hornické haldy jsou specifikem Moravskoslezského kraje a neodmyslitelně patří k jeho nejen industriální historii. V čem jsou unikátní místa, na která se vyvážel odpad po těžbě, a jaká možná využití nabízejí, popisuje geolog Marian Marschalko.

Marian Marschalko je profesorem Vysoké školy báňské –Technické univerzity, sám ji také vystudoval. Haldy jsou jeho vášní. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Je profesorem Vysoké školy báňské - Technické univerzity, na které od roku 1988 sám studoval. Po absolvování se nevrátil na rodné Slovensko, ale zůstal a zkoumal geologické prostředí Ostravské pánve.

Kolik je v regionu hornických hald a čím jsou jedinečné?
V ostravsko-karvinském revíru je zhruba 46 hald a 281 jiných menších hald, takzvaných deponií. Když víme, že těžba začala před více než 200 lety, tak haldy jsou historickou záležitostí. Jedná se vlastně o odvaly hlušinového materiálu, které jsou zbytky po těžbě černého uhlí v této oblasti.

Fotogalerie

Jsou tedy přidanou hodnotou, nebo naopak problémem?
Samozřejmě existují pro i proti. Například z krajinářského hlediska jsou to nové krajinné prvky, které mezi původní lesy a vodní plochy nepatří. Ale Ostravsko je specifickou a velice zajímavou industriální krajinou. Do areálu Dolní oblasti Vítkovic chodíme na prohlídky a vnímáme je jako ostravské Hradčany, takže i haldy jsou zajímavost a není třeba se jich zbavovat. Zaujalo mě, že se objevují také na obraze známého malíře Oskara Kokoschky. V Polsku je jeden odval chráněný organizací UNESCO jako světová rarita.

Proč jsou haldy zajímavé pro vědce a geology?
Je to naprosto jedinečný materiál, který je v takovém množství v Evropě poměrně neobvyklý. Pro zkoumání jsou ideální, protože mají specifickou geologickou stavbu a doplňují jinak poměrně plochou Ostravskou pánev. Dohromady se tak vytváří kombinované přírodní a antropogenní geologické prostředí s velkým vědeckým pozorovacím potenciálem.

Jak se dají haldy využívat?
Jsou jednoznačně zdrojem druhotných stavebních surovin. Zjednodušeně si to můžeme představit tak, že když se halda odtěží, naloží se na nákladní auta, roztřídí na podobně velká zrna - kamenivo, tak se dá dobře prakticky využít.

Například?
Vhodné jsou třeba do násypů cest. Faktické využití se dá najít, ale má svoje limity, protože musíme vědět, jaké má materiál vlastnosti. Jedná se o desítky milionů tun hlušiny, takže by to mělo jít ruku v ruce s projekty a už při zpracovávání je nutné vědět, na co se materiál využije. Každopádně je to rezerva do budoucna a umím si představit, že haldy budou takto využívány 200 až 300 let i více.

Je to i ekonomické?
Horninový materiál je to jednoznačně levný, nicméně se musí zvážit náklady na odtěžování, sanace a podobně, takže je to individuální. Nesmíme zapomínat, že nám to šetří jiné přírodní nerostné zdroje. Ceny a potřeba stavebního materiálu se v čase mění.

Nyní se řeší sanace Heřmanické haldy za stovky milionů, která by měla začít na začátku příštího roku. V čem to pomůže?
Odval Heřmanice je jeden z největších na Ostravsku a problém je, že prohořívá. Jeho zápach a prach tak obtěžuje lidi v okolí. Zavádí se tam proto speciální třídicí linka a vytěžením části Heřmanické haldy se sníží dopad této ekologické zátěže. Dá se na to ale nahlížet i jako na pilotní projekt, abychom věděli, co očekávat, když se k těžbě přistoupí jinde. Ověří se zde technologie a metodické postupy.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Haldy jsou často označovány i jako takzvaný brownfield. Co se na nich dá stavět?
Je to nevyužitá plocha a vznikají studie, které se zabývají právě jejich zástavbou nebo jiným využitím. Ideálně je využitá například Ema, která patří mezi vyhledávaná turistická místa a tvoří jednu z dominant Ostravy. Zajímavý je například projekt Dinopark na haldě v Doubravě na Karvinsku, kde je tento brownfield využitý jako zábavní park. Známe i obchodní centrum v ulici Rudná, které bylo postaveno na haldě, takže stavět na nich můžeme cokoli. Samozřejmě za určitých podmínek.

Co se musí hlídat?
Hlavní je, aby halda nebyla termicky aktivní. Musíme vědět, jak do ní zasahovat, abychom termickou aktivitu nevyvolali. To znamená, že musíme zejména znát propustnost horninového materiálu a obsah uhlí. Každý zásah, který do haldy například přivede více vzduchu, může být totiž rizikový. Před založením stavby na odvalu je potřeba vždy provést individuální inženýrskogeologický průzkum. Když jeho výsledek ukáže, že je všechno v pořádku, tak zde můžeme bez problémů stavět. Projekt ale musí zpracovat specialista.

Čím se dá zjistit, že halda může být termicky aktivní?
Slouží k tomu takzvané letecké termografické snímkování, které porovnává teplotu okolí a teplotní aktivitu haldy. V současnosti prohořívají tři haldy: Heřmanice, Hedvika a Ema. Například Ema je dnes kulturním fenoménem a z mého pohledu je zde termická aktivita velmi zajímavá. V případě haldy Heřmanice bylo zjištěno, že může prohořívat až do hloubky 12 metrů. Níže již k tomuto procesu nedochází z důvodu výrazné absence potřebného kyslíku. Halda Ema je vnímána spíše jako výjimka, ale obecně považujeme existenci termické aktivity na haldách jako nežádoucí.

Vyskytují se v okolí hald i netypické rostliny?
Je to další z jejich zajímavostí, protože jsou na ně vázané specifické druhy živočichů i rostlin, které jinde v kraji ani republice nenajdeme. V okolí hald vznikají například i poklesové kotliny, jako třeba v Doubravě na Karvinsku. Tam vznikla nová vodní plocha, kde je vodní ptactvo, které se tam dřív nevyskytovalo.

Když v kraji ustává hornická činnost, je to poznat i na oborech vaší fakulty?
Studenti mají stále zájem, i když také se potýkáme s nedostatkem technicky zaměřených studentů, jako všude jinde. Vznikl ale například nový obor, který se zaměřuje právě na využití brownfieldů, takže i takto se fakulta vyvíjí a přizpůsobuje.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.