"Přitom jsme počítali s těžkým zápasem. Po hráčích jsme chtěli, aby vyvíjeli tlak do branky," uvedl vítkovický kouč Zdeněk Moták. "Jenže oni chtěli dávat krásné góly, vymýšleli kombinace a přihrávky pro oko diváka a pro potěšení. Jenže dnes se tak hokej nehraje, bez tlaku do branky to nejde."
Zarputilostí totiž vynikali zejména hosté. "Byli jsme lepší už v první třetině, kterou jsme paradoxně prohráli 0:1. Pak se nám ale vrátila snaha a buldočí houževnatost jít do branky," pochvaloval si karlovarský kouč Martin Pešout. "Podařilo se nám zápas otočit a přes závěrečný tlak domácích výhru udržet. Bodovali jsme pošesté v řadě, což se nám v sezoně ještě nepovedlo."
Vítkovičtí tak mohou litovat především událostí ze 43. minuty. Na jejím začátku Tomáš Káňa nedokázal trefit z úhlu prázdnou branku hostů. "Viděli jsme to z opakovaného záběru. Bylo to z celkem velkého úhlu, takže to nedal," řekl Tomášův bratr Jan Káňa.
Kdežto za pár vteřin se na druhé straně kluziště trefil od mantinelu karlovarský Michal Mikeska. "Nějak se to tam odrazilo od tyče, propadlo to tam. Smolný gól pro nás, šťastný pro ně. Srazilo nás to," přiznal Jan Káňa. "Zamrzí to. S týmy, které jsou v první šestce, tak často vyhráváme nebo bodujeme, kdežto s týmy, které jsou za námi, body ztrácíme. Hodně nás to mrzí."
Právě Jan Káňa byl včera jediným úspěšným vítkovickým střelcem. Dvakrát úspěšně tečoval střely Jiřího Burgera. "Dvakrát mě to trefilo, jednou do hokejky, jednou do nohy. Byly z toho dva góly," líčil Jan Káňa.
Poté měl i několik příležitostí na hattrick. "Trochu zasáhla nervozita. Stál jsem sám před brankou a ujelo mi to, pak jsem dělal kličku a nedal. Gólman mě vychytal. V hlavě to bylo, ale ruce se splašily."
