Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hutě v Ostravě a v Třinci vypouštějí do ovzduší mnohem méně prachu

  20:05aktualizováno  20:05
Desetkrát méně prachu než před deseti lety vypouští do ovzduší hutě v Ostravě a v Třinci. Obě firmy investovaly do odprášení miliardy. Moderní tkaninové filtry zachytí i nejjemnější prachové částice.

Tkaninový filtr za 365 milionů korun je vysoký jako třípatrový dům. | foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Nově instalované filtry na aglomeraci, kde dochází ke spékání rudy a dalších surovin potřebných pro výrobu železa, zachytí během roku přes 120 tun prachu v Třineckých železárnách a 90 tun prachu ve společnosti ArcelorMittal Ostrava.

ArcelorMittal

rok - tuny prachu za rok

  • 1982 - 39 715
  • 1989 - 28 936
  • 1993 - 14 161
  • 1997 - 3 155
  • 2000 - 1 824
  • 2004 - 2 062
  • 2008 - 1 540
  • 2010 - 1 100
  • 2011 - 669
  • 2014 - 653

„Uvedli jsme do ostrého provozu technologii v hodnotě 365 milionů korun, která bude mít pro životní prostředí největší přínos z třinácti současných ekologických investic zaměřených na snížení emisí prachu,“ řekla mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková.

„Díky stávajícímu elektrostatickému a novému tkaninovému filtru zachytíme dalších 94 tun prachu ročně,“ dodala.

Souběžně s Mittalem dokončili stavbu odprášení aglomerace také v Třineckých železárnách.

„Právě aglomerace patří k největším znečišťujícím zdrojům a prašnost zde dosahuje nejvyšších hodnot,“ přibližuje mluvčí Třineckých železáren Petra Jurásková. „Odprášení spalin a uzlů aglomerace II za téměř miliardu korun pomůže snížit emise o přibližně 126 tun za rok a na koncentrace menší než 15 miligramů na metr krychlový.“

Efekt pocítí nejen lidé bydlící blízko hutí

Odprášení aglomerací nepomůže jen lidem bydlícím v bezprostředním okolí hutí. „Efekt by měli pocítit zejména obyvatelé Českého Těšína, kam emise kvůli převládajícímu směru větru nejčastěji směřovaly,“ podotkla Jurásková.

V obou firmách instalovali do odprašovačů obdobnou technologii - tkaninové filtry. „Filtr je velký přibližně jako třípatrový dům a jeho úkolem je posílit odprašování spalin na zbývajících dvou spékacích pásech menší, jižní části aglomerace,“ vysvětluje Barbora Černá Dvořáková.

Projektový manažer ArcelorMittal Ostrava Ivo Psota ukazuje tkaninovou filtrační hadici. Celková plocha těchto hadic přesahuje 18 tisíc metrů čtverečních.

Projektový manažer ArcelorMittal Ostrava Ivo Psota ukazuje tkaninovou filtrační hadici. Celková plocha těchto hadic přesahuje 18 tisíc metrů čtverečních.

„Celková plocha tkaninových filtračních hadic přesahuje 18 tisíc metrů čtverečních, což odpovídá velikosti 2,5 fotbalového hřiště. Technologie tkaninového filtru disponuje vysokou efektivitou zaručující nepřetržitý provoz s pouhými čtyřmi procenty celoročního kalendářního času na údržbu,“ podotkla mluvčí.

„Zařízení funguje v podstatě jako vysavač, jen namísto jednoho pytlíku na prach jich má několik tisíc o velikosti osmi metrů,“ objasňuje princip filtru v Třineckých železárnách jejich generální ředitel Jan Czudek.

Ostravský ArcelorMittal má nyní aglomeraci kompletně odprášenou. „Všech pět spékacích pásů se nyní odprašuje dvoustupňově, tedy dvěma typy filtrů zároveň. Tkaninové filtry stojí na konci procesu odprášení. Jejich nespornou výhodou je více než 99procentní účinnost zachytávání i nejmenších prachových částic,“ dodala mluvčí ostravského Mittalu.

Instalace tkaninových filtrů na provozu třinecké aglomerace není poslední akcí, kterou zde železárny naplánovaly.

Do ekologie se investovaly miliardy korun

„Dokončujeme investici, která sníží emise oxidů síry do ovzduší. Ty samozřejmě působí na životní prostředí škodlivě. Půjde o zařízení pro odsíření naší první aglomerace,“ říká ředitel pro investice a strategii Třineckých železáren Radek Olszar.

Od roku 1997 investovali v Třinci do ekologických opatření více než sedm miliard korun, další dvě miliardy jsou připraveny na ekologické akce do roku 2019.

Obdobnou částku zaplatil za ekologické akce také ostravský Mittal. „Od roku 2003 do roku 2013 jsme investovali do ekologie čtyři miliardy korun, po roce 2013 pak tři miliardy, z čehož činily 2,1 miliardy korun dotace Evropské unie,“ řekla Barbora Dvořáková Černá.

Další zlepšení ovzduší může přinést modernizace ocelárny, kterou v Ostravě zvažují.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.