Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hutníci bijí na poplach. Výroba klesá a investovat se musí do ekologie

  10:34aktualizováno  10:34
Posledních pět let bylo pro hutní firmy v Moravskoslezském kraji hodně drsných. Výroba se propadla o téměř dvacet procent a její restart brzdí podle zástupců oboru i chystaná ekologická opatření Evropské unie i státu.

Hutnictví zažívá v posledních šesti letech pokles výroby, který by chtěli manažeři zvrátit. | foto: Arcelor Mittal

Místní hutě prezentované společnostmi ArcelorMittal Ostrava, Třineckými železárnami nebo Vítkovice Evraz Steel bojují o svou budoucnost. V posledních pěti letech totiž statistiky jejich výkonů nebyly právě oslnivé.

Ve světě výroba hutí roste, u nás klesá

Výroba v České republice ve srovnání let 2012 a 2007 klesla o téměř dvacet procent.

Výroba v České republice, srovnání 2012/2007

surové železo          83,1 %

surová ocel             79,4 %

válcovaný materiál  80,8 %

ocelové trubky            83 %

ostatní                     86,4 %

Spolu s Evropskou unií stagnuje i severoamerický trh. Čína roste.

Výroba oceli, srovnání 2012/2007

EU                          -19,6 %

ostatní Evropa         30,4 %

Severní Amerika      -8,1 %

Čína                        46,3 %

celkem svět             14,8 %

zdroj: Hutnictví železa, a. s.

Vyplývá to z údajů asociace Hutnictví železa, sdružující společnosti z České republiky i ze Slovenska. Jen mezi roky 2007 a 2012 se podle údajů Hutnictví železa výroba železa a oceli v České republice propadla o téměř dvacet procent.

A výroba surového železa a oceli, to je v republice doména právě obou ostravských a třinecké firmy.

"Pokles poptávky po surovém železu i oceli způsobila hlavně krize ve stavebnictví," vysvětluje personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

"Ta způsobila, že zájem o konstrukční oceli, které se využívají právě ve stavebnictví, poklesl zhruba o třicet procent. A tento problém přetrvává i nadále. I v současnosti je jen v Evropě, právě u konstrukčních ocelí, zhruba třicetiprocentní převis poptávky nad nabídkou," dodal Rafaj.

Krize ve stavebnictví ale není jediným problémem, který hutníky v Moravskoslezském kraji trápí.

Velké starosti jim způsobuje i platná legislativa, která je v České republice často výrazně tvrdší než ve zbytku Unie.

Právě snaha o "odložení (posunutí) ekologické legislativy, která je nad standardy EU a která znevýhodňuje ocelářství" je jedním z bodů snahy o opětovné navýšení hutní výroby.

"Nejde nám o to vypouštět více škodlivin, ale o to, aby u nás byly nastaveny limity, ať už emisní, tak spotřební, tak, jak jsou uvedeny v evropské legislativě, aby se nezpřísňovaly," vysvětluje člen představenstva Hutnictví železa Vladimír Toman.

"Fakt, že naše normy jsou často o třetinu až polovinu tvrdší než ve zbytku Unie naší konkurenceschopnosti rozhodně nepřidává. Tvrdší normy totiž vyžadují vyšší investice," pokračuje Vladimír Toman.

"Ve valné většině jde navíc o investice, které nijak nezvyšují kvalitu našich výrobků ani jejich konkurenceschopnost, jde prostě jen o čistě ekologické investice. A to nás oproti konkurenci znevýhodňuje," dodal Vladimír Toman.

Výrazný pokles produkce železa a oceli ale není jen českým problémem, stejné problémy má i zbytek Evropské unie, která přestává být v tomto segmentu konkurenceschopná. V celosvětovém měřítku se totiž výroba obou komodit během posledních šesti let zhruba o patnáct procent zvýšila, výroba v Číně se dokonce téměř zdvojnásobila.

Majitelé a manažeři českých hutnických firem by chtěli změnit i další věc, přístup státu k udělování integrovaných povolení. Bez těch nemohou firmy provozovat svá zařízení.

"Zatímco u nás jsou integrovaná povolení vydávána kraji a ty chtějí veškerá zpřísnění limitů, která vydává Evropská unie implementovat do jednotlivých povolení prakticky ihned, v jiných zemích Unie tomu tak není," vysvětluje Vladimír Toman.

"Tam se těch firem víceméně zeptají, jak rychle by případné úpravy mohly stihnout, jak je mohou zvládnout ekonomicky a ve výsledku se domluví, že daná opatření splní třeba do čtyř nebo pěti let. U nás jsou podobné změny vyžadovány mnohem tvrději. Prostě v Evropě mají úřady čtyři roky na to, aby 'varovaly' firmy, že budou muset časem plnit, u nás chtějí, abychom do čtyř let splňovali," dodal.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Majetkové propojení s firmou Bauhaus (prázdný hobbymarket vzadu) objektům jatek...
Ostrava přikoupí domy u jatek, ale ruší soutěž na opravu sídla galerie

K areálu jatek, který Ostrava loni koupila od Bauhausu i s bývalým hobbymarketem za 80 milionů, teď přikoupí sousední blok šesti domů ve Stodolní ulici za...  celý článek

Peter Garrett (uprostřed) s kapelou Midnight Oil
Na Colours of Ostrava letos budou hudebníci s lidmi také diskutovat

Organizátoři představili program festivalu, důraz letos kladou i na zvýšená bezpečnostní opatření. Podle ředitelky festivalu Zlaty Holušové sice nejsou Colours...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žhářský útok ve vítkovické ubytovně zřejmě zakrýval vraždu, míní policie

Zamaskovat požárem násilný trestný čin se zřejmě snažil v úterý 44letý muž v ubytovně v Ostravě-Vítkovicích. Policie jej podezřívá z ubodání o dva roky...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.