Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hutníci bijí na poplach. Výroba klesá a investovat se musí do ekologie

  10:34aktualizováno  10:34
Posledních pět let bylo pro hutní firmy v Moravskoslezském kraji hodně drsných. Výroba se propadla o téměř dvacet procent a její restart brzdí podle zástupců oboru i chystaná ekologická opatření Evropské unie i státu.

Hutnictví zažívá v posledních šesti letech pokles výroby, který by chtěli manažeři zvrátit. | foto: Arcelor Mittal

Místní hutě prezentované společnostmi ArcelorMittal Ostrava, Třineckými železárnami nebo Vítkovice Evraz Steel bojují o svou budoucnost. V posledních pěti letech totiž statistiky jejich výkonů nebyly právě oslnivé.

Ve světě výroba hutí roste, u nás klesá

Výroba v České republice ve srovnání let 2012 a 2007 klesla o téměř dvacet procent.

Výroba v České republice, srovnání 2012/2007

surové železo          83,1 %

surová ocel             79,4 %

válcovaný materiál  80,8 %

ocelové trubky            83 %

ostatní                     86,4 %

Spolu s Evropskou unií stagnuje i severoamerický trh. Čína roste.

Výroba oceli, srovnání 2012/2007

EU                          -19,6 %

ostatní Evropa         30,4 %

Severní Amerika      -8,1 %

Čína                        46,3 %

celkem svět             14,8 %

zdroj: Hutnictví železa, a. s.

Vyplývá to z údajů asociace Hutnictví železa, sdružující společnosti z České republiky i ze Slovenska. Jen mezi roky 2007 a 2012 se podle údajů Hutnictví železa výroba železa a oceli v České republice propadla o téměř dvacet procent.

A výroba surového železa a oceli, to je v republice doména právě obou ostravských a třinecké firmy.

"Pokles poptávky po surovém železu i oceli způsobila hlavně krize ve stavebnictví," vysvětluje personální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

"Ta způsobila, že zájem o konstrukční oceli, které se využívají právě ve stavebnictví, poklesl zhruba o třicet procent. A tento problém přetrvává i nadále. I v současnosti je jen v Evropě, právě u konstrukčních ocelí, zhruba třicetiprocentní převis poptávky nad nabídkou," dodal Rafaj.

Krize ve stavebnictví ale není jediným problémem, který hutníky v Moravskoslezském kraji trápí.

Velké starosti jim způsobuje i platná legislativa, která je v České republice často výrazně tvrdší než ve zbytku Unie.

Právě snaha o "odložení (posunutí) ekologické legislativy, která je nad standardy EU a která znevýhodňuje ocelářství" je jedním z bodů snahy o opětovné navýšení hutní výroby.

"Nejde nám o to vypouštět více škodlivin, ale o to, aby u nás byly nastaveny limity, ať už emisní, tak spotřební, tak, jak jsou uvedeny v evropské legislativě, aby se nezpřísňovaly," vysvětluje člen představenstva Hutnictví železa Vladimír Toman.

"Fakt, že naše normy jsou často o třetinu až polovinu tvrdší než ve zbytku Unie naší konkurenceschopnosti rozhodně nepřidává. Tvrdší normy totiž vyžadují vyšší investice," pokračuje Vladimír Toman.

"Ve valné většině jde navíc o investice, které nijak nezvyšují kvalitu našich výrobků ani jejich konkurenceschopnost, jde prostě jen o čistě ekologické investice. A to nás oproti konkurenci znevýhodňuje," dodal Vladimír Toman.

Výrazný pokles produkce železa a oceli ale není jen českým problémem, stejné problémy má i zbytek Evropské unie, která přestává být v tomto segmentu konkurenceschopná. V celosvětovém měřítku se totiž výroba obou komodit během posledních šesti let zhruba o patnáct procent zvýšila, výroba v Číně se dokonce téměř zdvojnásobila.

Majitelé a manažeři českých hutnických firem by chtěli změnit i další věc, přístup státu k udělování integrovaných povolení. Bez těch nemohou firmy provozovat svá zařízení.

"Zatímco u nás jsou integrovaná povolení vydávána kraji a ty chtějí veškerá zpřísnění limitů, která vydává Evropská unie implementovat do jednotlivých povolení prakticky ihned, v jiných zemích Unie tomu tak není," vysvětluje Vladimír Toman.

"Tam se těch firem víceméně zeptají, jak rychle by případné úpravy mohly stihnout, jak je mohou zvládnout ekonomicky a ve výsledku se domluví, že daná opatření splní třeba do čtyř nebo pěti let. U nás jsou podobné změny vyžadovány mnohem tvrději. Prostě v Evropě mají úřady čtyři roky na to, aby 'varovaly' firmy, že budou muset časem plnit, u nás chtějí, abychom do čtyř let splňovali," dodal.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.