Inkluze začala. A základní školy stále čekají na peníze pro asistenty

V Moravskoslezském kraji pracuje celkem 857 asistentů pedagoga, kteří dětem s postižením usnadňují výuku v běžných školách. Zatím ale není jasné, kdy a kolik peněz na ně školy dostanou.

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Zatímco na některých školách v kraji mají se společným vyučováním zdravých dětí a těch s postižením dlouholeté zkušenosti, na mnoha dalších jejich začleňování provází obavy. Takzvaná inkluze oficiálně začala 1. září. Podle kritiků je ale uspěchaná.

„Školy sice splnily nastavené podmínky, ale ministerstvo neposlalo prostředky, taková nedomyšlená situace,“ vysvětluje ředitel Základní školy Zelená v Ostravě Aleš Koutný.

Inkluze na školách

• Společné vzdělávání dětí s postižením a těch zdravých funguje mnoho let. Nově mají být ale děti převážně s lehkým postižením začleněny do běžných škol prioritně.
• Pedagogická centra mají vyšetřením určit, jakou pomoc budou děti potřebovat. Jednou z možností jsou i asistenti pedagoga.
• Rodič se vždy může rozhodnout, kde se bude dítě vzdělávat. Novela má zlepšit financování opatření.

V kraji pracuje 857 asistentů pedagoga. Kdy ale na část z nich ministerstvo školství pošle peníze, zatím není jisté.

„Paní ministryně peníze přislíbila, kolik jich ale nakonec poskytne, nevíme. Asistenti, kteří pracovali už před 1. zářím, jsou financovaní starým systémem – krajem, potažmo z rozpočtu škol. Těch se změny zatím netýkají,“ nastínila náměstkyně hejtmana Věra Palková.

„Je to velký nápor na základní školy i speciální pedagogická centra, která musí vyhodnotit, jakou formu podpůrných opatření bude dítě potřebovat. Musíme vydržet takzvané překlenovací období, do dvou let by měla být jasná pravidla.“

Jeden asistent až pro čtyři děti

Ministerstvo vedení škol uklidňuje, že část nákladů pokrylo na začátku roku 2016 a zbytek by mělo stihnout do poloviny listopadu. Dosud přitom museli asistenty platit ředitelé z rozpočtu školy, kdy ubírali například z prémií pro učitele. Z ministerských peněz by pak měli získat 11 650 korun na jednoho asistenta.

Školám se ale nelíbí, že jeden asistent má mít na starost až čtyři děti, a to s různým postižením.

„Není v lidských silách toto uhlídat. Nehledě na to, že to bude brzdit i výuku ostatních. Nevíme, jak situaci budeme zvládat, když bude dětí přibývat,“ přiblížila Pavla Hamšlágerová, zástupkyně ředitele Základní školy U Lesa v Karviné, kde mají dvanáct asistentů. „Podporuje nás kraj, protože jinak bychom to finančně nezvládli. Paní ministryně sice peníze přislíbila, ale jak to bude opravdu, ukáže praxe.“

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Ředitelé se shodují, že je na ně vyvíjen tlak, aby děti s postižením soustředili do jedné třídy, aby byl počet asistentů co nejnižší a ušetřilo se.

S inkluzí má dlouholetou zkušenost speciální pedagožka Martina Bystroňová, která pracovala i jako asistentka pedagoga.

„Vše je velmi individuální. Někdy společné vyučování spolu se zdravými dětmi handicapovaného žáka motivuje, moc mu pomáhá a je šťastný. Jindy, například u formy postižení, kdy děti nezvládají agresi, trpí jak handicapované dítě, tak spolužáci. Problematické je pak období prepubertální, kdy děti bývají zlé, posmívají se, mají větší sklony šikanovat slabší jedince.“

Rodiče by pak podle ní neměli své děti přeceňovat. „Důležité je netlačit dítě do běžné školy za každou cenu. Někdy bývají slabší děti spokojenější ve speciálních školách,“ doplnila Bystroňová.

I proto chce kraj počet speciálních škol udržet. „Přestože se oficiálně tyto školy neruší, primární umísťování dětí do běžných škol se projeví a speciální školy zaznamenají odliv žáků. Budeme proto jejich provoz dotovat, protože inkluze je módní vlna, a kdyby se za několik let změnily podmínky, mohou být zase plné,“ uzavřela Palková.