Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jedli králové? V módě byly špízy ze slavíků a víno ředěné octem

  13:55aktualizováno  13:55
Špíz ze slavíků, víno ředěné octem nebo ohrnování nosu francouzského gourmeta nad českou specialitou – „shnilým zelím,“ o tom všem umí poutavě vyprávět ze Slezské univerzity v Opavě.

Irena Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě bádá v oblasti středověké kuchyně. | foto: archiv Ireny Korbelářové

Bádá totiž v oblasti středověké kuchyně. Zájemcům tak obrazně umožňuje podívat se i na talíř českého krále Karla IV. Právě stravování na lucemburském dvoře byla věnována její poslední přednáška, kterou mohli nedávno slyšet posluchači v Ostravě.

Jak se jedlo na lucemburském dvoře? Jaké pokrmy se připravovaly a jaké suroviny k tomu byly zapotřebí?
Jedlo se určitě bohatě a v souladu se zvyklostmi nejvznešenějších vrstev. Hojně zastoupeny byly pokrmy z masa, zvláště zvěřiny, hovězího a drůbeže, nechyběly ryby. Oblíbené byly polévky - vývary i husté směsi masa a zeleniny, paštiky, pečeně a ragú. Mnoho masitých jídel se podávalo se sladkými omáčkami z ovoce. Nesmíme si ale představovat, že se královské stoly každý den prohýbaly pod nepřeberným množstvím luxusních pokrmů. Ve všední a zvláště v postní dny se jedlo relativně střídmě.

Je možno toto téma vůbec srovnat s dnešním stravováním? Čemu by se mohlo připodobnit?
Především se tehdy velmi odlišovalo jídlo prostých venkovských vrstev, měšťanů a urozených šlechticů. Naše zvyklosti, co do skladby surovin i složitosti receptur, mají blíže k vyšším vrstvám, zámožnějším měšťanům a šlechtě. Jiný byl rytmus stravování. Jedlo se obvykle jen dvakrát denně. O Karlu IV. je známo, že jedl kolem 10. a pak 18. hodiny.

Takto se hodovalo na stole krále Karla IV.

Takto se hodovalo na stole krále Karla IV.

Co z tehdejších pokrmů se už nejí, a které pokrmy nebo ingredience u nás zdomácněly?
Určitě bychom už dnes asi neuvítali špízy či ragú z „malých ptáčků“ – slavíků, drozdů, pěnic. Zaskočilo by nás možná intenzívní kořenění. Všední je pro nás dnes naopak třeba užívání hnědého třtinového cukru, v době lucemburské známého a oblíbeného, ale velmi drahého.

Jak to bylo s nápoji a speciálně s vínem?
Víno náleželo mezi nejdůležitější nápoje nejen lucemburského dvora. Oblíbená tam byla bílá vína z Porýní, z červených vína francouzská, zejména burgundská. Právě odtamtud nechal Karel IV. přivést odrůdy vysazované v Polabí, byly předchůdcem rulandského modrého a bílého.

Víno se ředilo nebo jinak upravovalo?
Pro zahnání žízně bývalo víno lehčí, někdy se opravdu ředilo vodou. Francouzská móda, projevující se v oblasti stravování upřednostňováním kyselých chutí, vedla dokonce tak daleko, že se v té době do vína přiléval ocet.

Jaký byl pohled Francouzů na českou kuchyni?
Nepříliš povzbudivý. Eustache Deschamps, diplomat ve službách francouzského krále, poeta a velký gourmet, který se pohyboval v roce 1397 v blízkosti dvora Václava IV., kupříkladu napsal, že: „česká strava byla příkladem všeho tučného, zkaženého a nezdravého, co ničí tělo“.

Co vás osobně k této badatelské oblasti přivedlo a jak se dá k takovýmto informacím dopátrat?
Dlouhodobě se věnuji každodennosti měšťanských vrstev, nyní také dvorskému prostředí slezských a říšských knížat. Odtud je jen kousek ke kulináriím. Informace zejména ke staršímu období jsou jen torzovité, rozeseté v listinách, korespondenci, kronikách. Jejich sběr je prací vskutku mravenčí a dlouhodobou.

Existuje na dané téma třeba nějaká dobová kuchařská kniha?
Z lucemburské doby pochází například francouzský receptář La Viandier. Jsou v něm obsažena i některá jídla, podávaná při návštěvě Karla IV. a jeho syna Václava IV. v Paříži v roce 1378. Ze stejné doby je německá kniha Daz buch von guter spîse. Jedná se o rukopisy, známé proto byly jen úzkému okruhu uživatelů.

Existovaly tehdy i regionální speciality, jako (když to přeženu) typu místních uzenin například ve stylu Ostravské klobásy?
Regionální speciality ve smyslu pokrmů a pochutin, připravovaných z místních surovin a podle lokálních receptů existovaly, neměly ale charakter specialit s konkrétními názvy. Jmenovaný Deschamps s nepochopením poukazoval na to, že mu v Čechách předkládali nasolené a uzené maso, česnekovou omáčku či „shnilé zelí“ (jistě předchůdce dnešního kysaného zelí). Na pařížské hostině se zase připomínal „lotrinský koláč“.

A jak to vlastně bylo s ochutnávači jídel?
Osoby, které měly napomoci předcházet otravám, při dvorech působily. Stejnou roli ale sehrávaly různé indikátory jedů, například v podobě kamenů.

Měla jste někdy možnost něco ze „středověké“ kuchyně ochutnat? Co byste si vybrala?
Ano, ochutnala jsem „středověká jídla“ u nás i v zahraničí. Mnohá byla poměrně zdařilá – různé kaše, masové směsi, chlebové placky. Jiné byly zcela nehodnověrné a obsahovaly například brambory či krůtí maso, importy z amerického kontinentu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
V Opavě začíná oprava tahu na Hlučín a Polsko. Nákladní auta musí jinudy

Testem trpělivosti se načas stane průjezd Opavou. V pondělí tam začne oprava jednoho z nejvytíženějších tahů, silnice na Hlučínsko a Polsko. Pocítí ji i řidiči...  celý článek

Renesanční zámek v Branticích na Bruntálsku.
Brantický zámek je na prodej. Vlastník proměnu na hotel nedokončil

Z renesančního zámku, který v Branticích u Krnova na Bruntálsku postavil už ve druhé polovině 16. století tehdejší kancléř krnovského knížectví Jeroným...  celý článek

Tragická nehoda zablokovala provoz na dálnici D1. Pro raněné přiletěl vrtulník.
Po nehodě na D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Dálnice hodiny stála

Při nehodě jednoho osobního a dvou nákladních aut na dálnici D1 na Novojičínsku zemřeli dva lidé. Silnice byla ve směru na Ostravu u Hladkých Životic několik...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.